Zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková.
Nemocnice ani v době šíření nového koronaviru nemůže podle zástupkyně veřejného ochránce práv Moniky Šimůnkové zcela vyloučit přítomnost rodičů u dítěte. Dítě má podle ní při poskytování zdravotních služeb na přítomnost rodiče právo a nemocnice to musí umožnit. Kancelář ombudsmana to dnes uvedla na svém webu.
Šimůnková se zabývala podnětem matky, které nemocnice sdělila, že jí neumožní návštěvy několikaměsíčního syna po operaci na jednotce intenzivní péče (JIP). Ačkoli na webových stránkách nemocnice uvádí, že rodiče mohou své děti umístěné na JIP krátce navštěvovat po domluvě s lékařem, matce dítěte to v tomto období nemocnice nepovolila. Matka syna kojí a chtěla ho po operaci navštěvovat a být s ním v kontaktu.
Fakultní nemocnice v Motole, která se do sporu s matkou dostala, podle mluvčí Pavlíny Dankové matce kontakt s dítětem po operaci povolila, jen nešlo o kontakt neomezený.
Zakázat přítomnost rodiče je protizákonné
Přítomnost rodičů při hospitalizaci dětí, nejlépe nepřetržitou, považuje zástupkyně ombudsmana za velmi důležitou. „Ani v současné situaci nemůže nemocnice přítomnost rodičů zcela vyloučit nebo fakticky znemožnit. Jednala by v rozporu se zákonem i mimořádným opatřením a doporučením ministerstva. Nemocnice samozřejmě musí dbát na zvýšenou opatrnost před šířením infekčního onemocnění, ale nesmí při tom nepřiměřeným způsobem zasahovat do práv hospitalizovaných dětí. Na přítomnost rodiče nelze nahlížet pouze jako na návštěvu,“ uvedla Šimůnková.
Hamáček: Nošení roušek nemá na trvání nouzového stavu vliv
Nošení roušek na trvání nouzového stavu nemá vliv, řekl ministr vnitra a předseda ústředního krizového štábu Jan Hamáček. Vyvrátil tvrzení člena štábu Romana Šmuclera, který dnes uvedl, že povinnost nosit roušky na veřejnosti skončí 17. května, tedy s koncem stavu nouze. Podle ministra vnitra je rozhodnutí ukončit plošné nošení roušek v kompetenci ministerstva zdravotnictví a řídí se jeho mimořádným opatřením.
Odkazuje i na mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví a jeho metodické doporučení nemocnicím. To s přítomností zákonných zástupců u dítěte podle ní počítá a doporučuje nemocnicím využívat mechanismy, aby přítomnost rodičů nenarušila poskytování zdravotních služeb. „Jsem si vědoma toho, že právo hospitalizovaného dítěte na nepřetržitou přítomnost rodiče neplatí absolutně a za jistých okolností může být omezeno, například právě na oddělení JIP, kde je třeba zajistit bezpečnou péči o výrazně ohrožené pacienty. Pak ale nemocnice musí umožnit alespoň krátký kontakt dítěte s rodiči,“ upřesnila zástupkyně ombudsmana.
Matka versus nemocnice
Právě o alespoň krátký kontakt matka v tomto případě podle Šimůnkové usilovala. „Chtěla svého malého syna vidět po operaci, docházet za ním, být s ním alespoň krátce v kontaktu. Šlo navíc o kojící matku, jejíž přítomnost je pro uspokojování přirozené potřeby dítěte velice důležitá,“ popsala Šimůnková s tím, že věří, že nemocnice svůj postoj přehodnotí a za využití adekvátních bezpečnostních opatření přítomnost matky umožní.
Šimůnková se připojila i k požadavku ministerstva zdravotnictví na přijetí rozumných a transparentních podmínek přítomnosti nejlépe obou rodičů. Podmínky mohou být podle doporučení ministerstva obdobné jako hygienická a bezpečnostní opatření, která dodržují zdravotničtí pracovníci.
Podle mluvčí Motola Pavlíny Dankové nemocnice se stanoviskem zástupkyně ombudsmanky souhlasí. Na medializovaný případ reagovala i na Facebooku. „Lékaři matce pacienta jasně a opakovaně nabídli možnost syna po operaci vidět. Její požadavek, aby mohla vstoupit na JIP, kdykoliv ona bude chtít, nemocnice ale akceptovat nebude,“ napsala. Podle Dankové je nutné respektovat práva ostatních pacientů hospitalizovaných na JIP.
