Přijde školné a placení ve zdravotnictví? Politici v Partii řešili, kde vzít peníze

„Jde o vějíř možností, které NERV jako poradní orgán kabinetu dává na stůl k diskuzi. Jsou tam i věci, se kterými bytostně nesouhlasím. Například zavedení školného na vysokých školách, to říkám otevřeně. Část studia, pokud je to nad nějaký časový limit u magisterského či bakalářského studia, už koneckonců zpoplatněná je. Jsem tedy proti tomu, aby se školné na vysokých školách zavádělo,“ upozornil v Partii ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Mluvil tak o návrhu NERV, který obsahuje 14 opatření na zvýšení rozpočtových příjmů a 11 opatření na omezení výdajů. Na příjmové straně rozpočtu NERV navrhuje například zvýšit daň z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy. Růst by podle NERV měla i spotřební daň na alkohol a tabák, některé druhy zboží a služeb by se měly přesunout do vyšší sazby DPH a zvednout by se měly poplatky za těžbu nerostných surovin. NERV navrhuje i zavedení odloženého školného na vysokých školách.

Slib nezvyšovat daně v ohrožení? Vláda podle Jurečky chystá změny v programovém prohlášení

Vláda

Současná vláda šla do voleb s tím, že nebude zvyšovat daně. Několikrát to v poslední době zopakoval i premiér Petr Fiala (ODS). Jde o významný slib koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), který by se ale podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) mohl rozplynout se změnou programového prohlášení vlády. Tu má kabinet připravit už v prvním kvartále příštího roku.

Na výdajové straně rozpočtu NERV chce zajistit úspory posunutím věku odchodu do penze a jeho svázáním s očekávanou dobou dožití. Měl by se také zpomalit růst důchodů. Zrušit by se měla i státní podpora pro stavební spoření či odečitatelné položky na dani za školkovné. Dalšími doporučeními jsou vrácení slev na jízdném na úroveň před rokem 2018, snížení počtu úředníků nebo sloučení malých obcí.

Poslanci v poslední době hledají cestu, jak uzdravit veřejné finance. Letošní schodek státního rozpočtu totiž dosáhl 375 miliard korun, v příštím roce by to mohlo být podle ekonomů až dalších 300 miliard. Mnoha opatřením ekonomické rady vlády se ale brání.

Poslanec STAN Ondřej Lochman zase nesouhlasí s obnovením superhrubé mzdy. „Jako STAN jsme byli proti zrušení superhrubé mzdy. V době, kdy ale vrátíme superhrubou mzdu, vezmeme lidem peníze, a potom jim je vrátíme na stropech, to je přece nesmysl,“ upozornil.

Zrušení superhrubé mzdy před dvěma lety odhlasovala vláda Andreje Babiše (ANO) s podporou hnutí SPD. Mělo platit jen dva roky, v zákoně to ale není. Pro úplné zrušení superhrubé mzdy byla ale i současná největší vládní strana ODS. V neděli v Partii to kritizoval i bývalý premiér Vladimír Špidla (ČSSD). „Zásadní věc – zrušení superhrubé mzdy – dostalo veřejné finance do totální nerovnováhy a všechny ostatní kroky jsou vynucené,“ upozornil.

„Na výdajové stránce je to víceméně návrat ke klasickému pojetí, které zastávala ODS, a v zásadě žádná z věcí není příliš realistická, aby výrazně zkonsolidovala rozpočty. Pokud jde o příjmovou stránku, je tam několik zajímavých věcí včetně toho, že je třeba zvýšit daňové příjmy, že se hovoří o daňové progresi a o změnách majetkových daní. Materiál NERVu stojí za to studovat,“ komentoval Špidla v pořadu návrhy vládních poradců.

Podle poslance opozičního hnutí ANO Martina Kolovratníka vláda zbytečně utrácí, protože má více ministrů a přibírá nové zaměstnance. „Vláda rezignovala na zvýšení příjmů i na úsporu výdajů,“ kritizoval.

Baxa ale naopak uznal, že některé návrhy k debatě jsou. „Například slučování agend či téma efektivity veřejné správy,“ uvedl.

Zavede vláda nadstandardy ve zdravotnictví?

Politici mluvili ale i o případném zavedení nadstandardů ve zdravotnictví. Tento návrh přednesl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v sobotu na programové konferenci své strany.

„Základním principem, který naše vláda striktně dodržuje, je ten, že se musí dostat dostupná kvalitní péče všem občanům, nebo všem těm, kteří platí zdravotní pojištění. To je přece naprosto nezpochybnitelné,“ zdůraznil ministr kultury Baxa. Podle Lochmana by k tomu měli být zástupci koalice „velmi opatrní“.

Válek chce platby za nadstandard ve zdravotnictví. Budou dvě kvality péče, přiznal

Zdravotnictví

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce vrátit do hry nadstandardy ve zdravotnictví. Na sobotní stranické programové konferenci v Praze připustil, že zavedení nadstandardů by vedlo k rozdělení kvality péče do dvou skupin. Nadstandardy v ČR skončily v roce 2013. Válek chce také mimo jiné posílit prevenci. Jedním z kroků podle něho bude zavedení úhrady šest až sedm tisíc korun od zdravotních pojišťoven na povinný pobyt dětí ze sedmých a osmých tříd základních škol na českých horách.

Debata je podle Baxy možná o zavedení možnosti dobrovolného doplňkového připojištění, což je v programu kabinetu. „Rozhodně nesměřujeme v žádném případě k tomu, aby docházelo ke snižování velice dobrého standardu českého zdravotnictví,“ upozornil.

Kolovratník ale varoval, že rizikem je i možný přesun dobře placených výkonů z veřejných nemocnic do soukromých zařízení, a tedy úniky peněz ze systému. „Vždycky budeme proti, takovou věc nikdy nemůžeme podpořit,“ prohlásil.

Špidla pokládá Válkův návrh za katastrofu. „Rozdělil by zdravotnictví podle peněženky a standard by byl zoufale slabý. Chcete-li to řešit připojištěním, do připojišťovacích částí se musí vložit dostatek výkonů. Systém vysaje všeobecné zdravotní pojištění, tak jak je dnes, a přesune to ve prospěch lidí, kteří mají peníze,“ upozornil důrazně.

Novelu zákona, která umožnila dělit zdravotní péči na standard a nadstandard a kterou prosadil někdejší ministr zdravotnictví TOP 09 Leoš Heger, zrušil zhruba před devíti lety Ústavní soud. Byly uvedeny jen ve vyhlášce. Válek na sobotní programové konferenci TOP 09 řekl, že by chtěl zákon vrátit do hry. Ministr připustil, že by vznikly dvě skupiny kvality péče. Zároveň ale odmítl, že by šlo o asociální záležitost.