Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce vrátit do hry nadstandardy ve zdravotnictví. Na sobotní stranické programové konferenci v Praze připustil, že zavedení nadstandardů by vedlo k rozdělení kvality péče do dvou skupin. Nadstandardy v ČR skončily v roce 2013. Válek chce také mimo jiné posílit prevenci. Jedním z kroků podle něho bude zavedení úhrady šest až sedm tisíc korun od zdravotních pojišťoven na povinný pobyt dětí ze sedmých a osmých tříd základních škol na českých horách.
„Hory a sportování je prevence a chceme podpořit turistický ruch a tuto oblast průmyslu, protože cítíme, že tam bude problém,“ řekl ministr. Program těchto úhrad by podle něho měl být zaveden od ledna. Válek zdůraznil, že zdravotní pojišťovny budou skutečně muset používat fondy prevence ke zlepšení zdravotního stavu lidí. Plánuje například, že dospělí, kteří poctivě chodí na preventivní programy, budou moci čerpat jednou za dva roky dvoutýdenní lázně.
Novelu zákona, která umožnila dělit zdravotní péči na standard a nadstandard, zrušil před zhruba devíti lety Ústavní soud. Norma umožňovala rozdělení péče na „základní“ a „ekonomicky náročnější“. Pojišťovny hradily levnější variantu, rozdíl v nákladech platil pacient. Někdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), jenž tehdy nadstandardy v Parlamentu prosadil, připomněl, že problém tkvěl v tom, že kvůli pružnosti byly uvedeny ve vyhlášce, nikoli v zákonu. „Politicky je to smrtelná záležitost, se kterou se musí zacházet velmi opatrně,“ podotkl Heger obecně k nadstandardům.
„Chtěl bych zákon vrátit do hry,“ řekl Válek, který mluvil o možnosti připojištění nadstandardu. Zároveň podotkl, že ve zdravotnictví neexistuje nic, kde by nadstandard nevedl ke zvýšení kvality péče. „Ve chvíli, kdy řekneme, že jsou nadstandardy, říkáme, že prostě budou dvě skupiny kvality péče,“ řekl Válek. Není ale podle něho možné říkat, že jde o asociální záležitost. Pokud v současnosti stát tvrdí, že bezdomovec má stejnou péči jako miliardář, je to absurdní, dodal.
K Válkovým cílům patří rovněž zvýšení dostupnosti zejména praktických lékařů, pediatrů, dětských neurologů, psychologů a psychiatrů, a také zubařů. Ministr uvedl, že například zjišťuje, jak by se mohli stát praktičtí lékaři z ambulantních internistů, uvažuje také o otevírání ambulancí dětských lékařů u nemocnic. U zubařů je podle něho potíž s tím, že absolventi příslušného vzdělání nemají zájem o smlouvu s pojišťovnami, na implantáty nebo korunky by ale podle něho mohly být zavedeny osobní účty. Válek také mluvil o pojízdných zubařských ambulancích, které by zajišťovaly péči v odlehlejších regionech.