školy

Skutečný stav kapacit mateřských i základních škol na tom může být mnohem hůře, než tvrdí nová prognóza od Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR). Ačkoliv některé pražské části nyní tak tak stíhají odbavovat poptávku, situace je neudržitelná, přiznali v rozhovoru pro CNN Prima NEWS jak starosta Prahy 9 Tomáš Portlík, tak jeho kolega z Prahy 6 Jakub Stárek (oba ODS). Problémem není jen pomalá výstavba nových škol, ale také nedostatečné financování či částečně i nápor ukrajinských dětí. „Abychom stavěli školu papírově 10 let, to je za mě naprosto neuvěřitelný proces,“ podotkl Portlík.

Pražské školství stojí před černým scénářem. V roce 2050 bude chybět přes 12 tisíc míst v mateřských a 18 tisíc židlí na základních školách. Před hrubě nepříznivým vývojem v metropoli varuje prognóza Institutu plánování a rozvoje Prahy, kterou má redakce CNN Prima NEWS k dispozici. Řešení? Obtížné, chybí peníze. A než vznikne nová škola, může uběhnout klidně i celá dekáda. „Získat stavební povolení není dnes nic jednoduchého. Papírování trvalo přes deset let. Následná stavba dva a půl roku,“ přiblížil svou zkušenost televiznímu štábu Tomáš Portlík (ODS), starosta Prahy 9.

Praha se řítí do kolosálního průšvihu. V roce 2050 bude chybět téměř 19 tisíc míst na základních školách a přes 12 tisíc ve školkách, pokud nedojde co nejrychleji k výstavbě nových budov. Poukazuje na to rozsáhlá prognóza, kterou zpracoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) a který má redakce CNN Prima NEWS k dispozici. Podle autorů analýzy navíc jde o „optimistická čísla“ – rejstřík škol totiž obsahuje data, která v případě některých vzdělávacích institucí nebyla aktualizována celá desetiletí. „Skutečná situace tak může být mnohem horší, než co jsme vypočítali,“ sdělili redakci.

Ne každý se dočkal ideálního začátku školního roku na svém vysněném gymnáziu. Kvůli obřímu náporu zájemců, nedostatečným kapacitám i neohebnému přijímacímu systému nejedno dítě – premianty nevyjímaje – muselo studium na preferované škole zkrátka oželet. Místo odpočinku během prázdnin se mnozí stresovali, zda v září vůbec usednou do lavic. Občas situaci nepomohli ani samotní rodiče. „Otec počítal s tím, že se dostanu na vybraný gympl, takže byl z výsledku docela naštvaný. Říkal mi, že jsem debil, ať jdu radši makat rukama,“ podělil se o svou zkušenost čerstvý středoškolák František.

Francie zakáže ve státních školách nošení abáji, tedy dlouhého oděvu zakrývajícího celé tělo, který oblékají některé muslimky. Před začátkem školního roku to podle agentury Reuters oznámil ministr školství Gabriel Attal. Okázalé nošení jakýchkoli náboženských symbolů ve školách ve Francii platí už od roku 2004.

Co jsme udělali na našich dětech během pandemie, je zločin. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekl senátor a kardiochirurg Jan Pirk (za TOP 09). Kritizoval tím zavření škol i některé další restrikce, pro které se tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO) rozhodla. Zástupci hnutí ANO se hájí tím, že koronavirus byl bezprecedentním problémem, jenž vedl ke smrti tisíců Čechů.

Rodičům nadaných dětí dochází trpělivost. Zatímco se politická elita navzájem obviňuje, kdo může za nedostatečné kapacity pražských středních škol – nebo naopak tvrdí, že nikde není problém – v některých rodinách se už hlasitě uvažuje o tom, že své nepřijaté ratolesti pošlou na mimopražskou školu. Nebo rovnou do zahraničí, pokud na to budou peníze, svěřili se rodiče na dotaz redakce CNN Prima NEWS. Na konto internetových diskutérů, kteří nevybíravě komentovali jejich potomky, uvedli, že „lopaty nemají co kecat do budoucnosti cizích dětí“.

Zatímco gymnázia a střední obchodní školy jsou beznadějně plné, poměrně dost volných míst je v oborech, které mezi studenty očividně nejsou tolik atraktivní, například zedník nebo tesař. Poptávka po šikovných řemeslnících se neustále zvyšuje. Spolupracujeme se zhruba 150 firmami, které by nám utrhaly ruce za každého řemeslníka, uvedl ředitel jednoho z olomouckých odborných učilišť.

Až dvě třetiny rodičů žáků devátých tříd vnímají současnou situaci s přeplněností některých středních škol jako kritickou a problematickou. Vyplývá to z květnového průzkumu agentury ResSOLUTION Group. Podrobněji se na celý průzkum můžete podívat v úvodním videu.

Stůjme při dětech. Jejich píle a snaha nezmizí jedním neúspěchem, radí oslovení psychologové rodičům žáků, kterým se nezadařilo během přijímacích zkoušek na střední školy. Boj o volné židle ve třídách sice zdaleka nekončí, děti by si měly ale zároveň přes prázdniny oddychnout. „Nemůžeme od dítěte čekat, že se bude celé dva nebo tři měsíce trápit,“ řekl CNN Prima NEWS psycholog Václav Mertin. Podle psycholožky Galiny Jarolímkové by rodiče neměli dětem nic vyčítat a spíš je podporovat v tom, že i na jiné než preferované škole mohou být spokojené.

Vyřešit nedostatek míst na školách by mělo pomoci zamezení takzvané „spádové turistiky“. Nyní jsou přeplněny například školy v Praze, kde studuje řada žáků ze Středočeského kraje. Poslanec Jan Lacina (STAN) pro Právo uvedl, že by si lidé měli rozmyslet, zda chtějí bydlet za Prahou a mít zahradu, nebo umožnit studium svým dětem v hlavním městě. Rozvířil tím emoce na sociálních sítích, svou „zkratku“ proto musel vysvětlovat.

Děti prožívají tragédii, fronty před školní budovou jsou smutné. Za nedostatečné kapacity na pražských středních školách mohou všichni dospělí, tedy včetně lidí z krajů a obcí, řekla v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Taťjana Pergler, ředitelka 1. Slovanského gymnázia. Právě před jejím institutem se během týdne zformoval obří zástup zájemců o studium. Přihlášek do druhého kola přijímacích zkoušek obdržela okolo 1 500, míst má ale jen 12. „Děti jsou demotivované. Mají pocit, že neovlivní výsledek – bez ohledu na to, že se snažily a připravovaly,“ konstatovala Pergler v rozhovoru.