Konec divadel a lístky za tisícovku? Škrty v kultuře odnesou hlavně regiony, varuje asociace
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Ministerstvo kultury chystá škrty. O kolik procent klesne rozpočet?
Nezávislé divadlo a další obory čelí drastickému omezení.
Kultura v regionech: Experti popsali, co hrozí bez podpory státu.
Přínos kultury pro HDP: Jaká je realita a jaká podpora?
Výrazné krácení rozpočtu ministerstva kultury budí obavy napříč celým sektorem, v ohrožení je živé umění od divadla, přes tanec až po literaturu. Podle zástupců organizací sdružujících nezávislé kulturní aktéry to pro mnohé může být v podstatě likvidační. S omezením prostředků hrozí také zásadní zhoršení dostupnosti kultury v menších městech a zranitelných regionech. Ministerstvo zatím nabízí další jednání a expertní komise. „Procentuálně vyjádřeno má jít na kulturu nejméně peněz od roku 2016,“ říká pro CNN Prima NEWS předsedkyně Asociace nezávislých divadel Lenka Havlíková.
Ministerstvo kultury v návrhu státního rozpočtu na rok 2026 přišlo oproti loňsku o 12,5 procenta. A škrty se výrazně dotýkají všech odvětví. Ministerstvo se rozhodlo výrazně omezit podporu třeba pro položku „Kulturní aktivity“, kde podle Asociace nezávislých divadel „klesají prostředky na grantová řízení pro všechny obory o 29,4 %, tedy o 336 mil. Kč (z 1,146 mld. Kč na 810 mil. Kč)“.
Asociace sdružuje nezřizované divadelní soubory. Zřizované divadlo má zajištěné základní financování třeba od města, ty „nezávislé“ jsou závislé především na grantech z ministerstva kultury. A tahle zásadní podpora má být radikálně omezena prakticky okamžitě. Nejde jen o divadelní soubory, ale i další aktivity – tanec, literaturu…
ČTĚTE TAKÉ: Jagelka a Cibulka se s Klempířem neshodli. S ministrem kultury uzavřeli dvě sázky
Podle předsedkyně Asociace nezávislých divadel jde o ohrožení pro všechny. „Je to celý ekosystém,“ popisuje pro CNN Prima NEWS Lenka Havlíková. „Je to jako ve sportu. Když nemáte širokou základnu, tak se z toho nemůže vygenerovat žádná kvalita,“ dává přirovnání.
Ministerstvo slíbilo jednání a hledání cest, jak zmírnit negativní dopady
Její sdružení varovalo před dopady škrtů v otevřeném dopise na ministerstvo kultury. „Návrh rozpočtu může vést k omezení kulturní nabídky, oslabení stability organizací, zejména v regionu, a dalšímu zhoršení pracovních podmínek v oboru,“ napsalo sdružení, které zastupuje přes 60 kulturních organizací.
Ministerstvo zareagovalo na sociálních sítích, „bere vážně obavy profesních asociací působících v oblasti živého umění a kultury“ a slibuje „systematický dialog“. Chápe prý, že „rozpočtové škrty mohou v praxi znamenat méně představení, kratší sezóny nebo dokonce zánik projektů v řadě měst“.
Čtěte také
Těmto rizikům chce „aktivně předcházet“ a přitom „vycházet z konkrétních dat a zkušeností lidí z praxe“. „Cílem je společně posoudit možné dopady rozpočtových změn a hledat cesty, jak zmírnit jejich negativní účinky, zejména v regionech,“ slibuje úřad.
„Vítáme snahu ministerstva komunikovat a určitě se rádi jakéhokoliv jednání zúčastníme, nicméně stěžejní je v tuhle chvíli návrh státního rozpočtu, který se má projednávat 4. března,“ upozorňuje Lenka Havlíková, které už jako dalším organizacím dorazila pozvánka na budoucí jednání.
Přínos kultury je 1,51 procenta, upozorňuje na nepoměr šéfka asociace divadel
Zároveň přidává pár čísel...
Tradičně se mluví o tom, že by na kulturu mělo směřovat aspoň jedno procento státního rozpočtu. Ten aktuální, podle vládních plánů očištěný o podporu z Evropské unie, představuje 0,73 procenta.
„Procentuálně vyjádřeno je to nejníž od roku 2016, kdy my jsme jako Asociace vznikli,“ říká šéfka profesní organizace, která má mimo jiné za cíl „hledat systémová řešení tzv. vícezdrojového financování a nastavení legislativních procesů“ a „podílet se na zvýšení transparentnosti a na koncepci grantových systémů“.
„Přínos kultury pro HDP je 1,51 procenta, takže když si to člověk položí vedle sebe, něco to vypovídá,“ připomíná Havlíková dlouhodobě nedostatečnou podporu. Její další snížení podle ní musí nutně vyústit v omezení činnosti.
„Když spočítáme nákladovost kultury, tak by se cena vstupenek musela vyšplhat daleko výš, třeba k tisícovce. Tím se samozřejmě sníží dostupnost kultury pro diváky a sníží se nabídka,“ zmiňuje další aspekt.
Všichni žijí v nejistotě, říká šéfka podpůrné organizace kultury v regionech
Ještě nižší dostupnost nízkoprahové kultury se dotkne především regionů a tím pádem i více socioekonomicky ohrožených oblastí.
Podle ředitelky kulturního networku Nová síť, která sdružuje přes čtyřicet regionálních aktérů od kulturních domů v malých městech po výrazné festivaly, Adriany Světlíkové, je do problémů dostává už jen každoroční nejistota, kolik jim přiklepne grantová komise i kdy jim peníze přijdou na účet.
Ta se teď ještě výrazně prohloubila s čekáním na rozpočet a nejrůznějšími zvěstmi, kolik a kde se bude škrtat. Kulturní aktéři kvůli tomu navíc přicházejí i o další partnery. „Všichni žijí v nejistotě a jdou do obrovského rizika, když neví, jestli to, kam strkají peníze, vůbec bude moci pokračovat,“ upozorňuje Světlíková.
ČTĚTE TAKÉ KOMENTÁŘ: Do vzdělávání Česko investovat nebude. Je to smutný pohled
Regionální kultura je přímo závislá na grantech z ministerstva
Dělat kulturu mimo velká města, kde funguje třeba systém víceletých grantů, je podle šéfky Nové sítě daleko náročnější. „V regionech jsou přímočaře závislí na penězích z ministerstva,“ zdůrazňuje.
Činnost členů její podpůrné organizace stojí a padá s dotacemi z jednotlivých programů MK. Finanční podpora třeba od krajů není zdaleka tak klíčová. „Tady se řeže kmen, a ty větve uschnou,“ varuje Světlíková.
Bez téhle podpory podle ní nezřizovanou kulturu v regionech prakticky nejde provozovat. „Tržby v krajích nikdy nedosáhnou takové výše, aby se za to ta kultura dala realizovat. Pokud tu kulturu nezajistí stát, tak to dělá někdo jiný. Je to veřejná služba a stát za ni nese zodpovědnost,“ říká rozhodně.
Ve vyloučených lokalitách kultura stmeluje komunity
Kulturní network Nová síť dává dohromady zkušenosti už čtyřiceti partnerů, kteří si vzájemně předávají know how a od organizace dostávají další praktickou podporu – třeba s tvorbou grantů.
To je nesmírně náročná disciplína, v níž jde navíc doslova o přežití. Škrt 30 procent prostředků pak může znamenat třeba zkrácení sezony o polovinu. „Lidé budou zvedat kotvy a zmizí do úplně jiných oborů,“ upozorňuje na další aspekt.
Čtěte také
Na všechno podle Světlíkové doplatí sociálně vyloučené oblasti, v nichž je „kultura úplně jasným magnetem“, který stmeluje komunity. „Kultura přispívá k sociální soudržnosti, třeba i mezigeneračně. Dává dohromady rodiny s dětmi a seniory,“ vypočítává přínosy, které do budoucna mohou naopak státu vydělat spoustu peněz, a za příklad dává Karlovarský kraj, kde funguje kulturní organizace Vzbuďme Vary.
Kultura ve Varech přístupná i pro lidi, co do baráku nepůjdou
„Kraj extrémně trpí tím, že se vylidňuje, není tam univerzita... Jednou za rok je tam filmový festival, jinak tam, jak se říká, chcípnul pes. Vzbuďme Vary se snaží vyplnit ten čas mezi tím,“ popisuje Světlíková.
Kulturu se snaží dělat co nejvíce nízkoprahovou, třeba ve veřejném prostoru. „Aby byla přístupná i lidem, co normálně do baráku, tedy nějaké instituce, nepůjdou,“ zdůrazňuje. „To jsou takové ostrůvky, které drží aspoň nějaký přísun kultury. Pro ně může být takový škrt likvidační,“ říká.
Podobné je to v Ústeckém kraji. Tam působí dva členové networku, Kulturní středisko města Ústí nad Labem, které pořádá řadu aktivit ve dvou kamenných institucích a letním kině, a spolek S radostí. Ten se snaží kulturně oživovat a obohacovat město Varnsdorf a okolí. Jeho hlavní činností je teď podzimní hudební festival Mandava Jazz.
To poslední, co lidi v regionech drží
„Pokud se lidem nedostává základních potřeb, mezi něž kultura patří, tak nemají důvod zůstávat. Prostě zvedají kotvy,“ zdůrazňuje Světlíková. A funguje to i naopak.
V regionech jsou podle ní stovky lidí, které nezávislá kultura živí. Nejistota, v níž v systému ministerských grantů žijí, nehledě na obecně nízké platy v kultuře, je ubíjející.
Navíc stát (a to i předchozí vlády, včetně té minulé Babišovy) už do kulturní infrastruktury přeci jen investoval. I když hodně peněz přišlo z Evropské unie.
V rámci pocovidového Národního plánu obnovy se podle Světlíkové zrekonstruovala regionální kulturní centra. „Dělá to obrovskou službu, protože se v těch regionech drží ekonomický potenciál. Někdy je to to poslední, co tam ty lidi drží,“ má jasno.
Stát si tak prý nedomyšlenými škrty v kulturních grantech podráží svou vlastní investici. „Lidi, co dělají kulturu, nejsou povinní saturovat promarněné investice státu,“ dodává a plánuje za své členy dál bojovat. Třeba při slibovaných jednáních na ministerstvu.
Ta by měla proběhnout do konce března po jednotlivých oborech, kdy se dostanou ke slovu nejrůznější profesní asociace či servisní organizace.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Na kotlíkové dotace a domy po babičkách nejsou peníze. Macinka dal ale žadatelům naději
Vystudoval českou filologii na Slezské univerzitě v Opavě, poté se připojil k rozjíždějícímu se projektu Aktuálně.cz jako sportovní redaktor. Následně 15 let pomáhal budovat web iSport.cz, kde se postupně stal hlavním editorem. Od léta 2024 působí v on-line redakci CNN Prima NEWS. (Ondrej.Roubinek@iprima.cz)
