Sněmovna přes odpor SPD a ODS podpořila vládní novelu zákona, která v souladu s unijními směrnicemi zavádí nové kategorie zbraní a zkracuje platnost zbrojního průkazu. Novela omezuje mimo jiné i držení historických a znehodnocených zbraní. Do přísnější kategorie budou nově spadat také plynové zbraně.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) dnes poslancům řekl, že za nepřijetí zákona by Česko mohlo být Evropskou komisí pokutováno částkou až 300 milionů korun ročně. Zákon měl být přijat do poloviny září roku 2018. Před jeho dalším schvalováním normu posoudí sněmovní výbor pro bezpečnost.
Novela má podle ministra převzít unijní regulaci držení zbraně v nezbytně nutné míře. „Dopad na střeleckou veřejnost bude minimální, nic zásadního se pro ni nezmění,“ řekl Hamáček. Podle něj se nenaplní apokalyptické scénáře, že někdo někomu bude odebírat zbraně.
Podle předsedy SPD Tomia Okamury nicméně novela omezuje i držitele historických a znehodnocených zbraní. Kriticky se k novele postavila i předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).
Nové, přísnější kategorie
Dosavadní kategorie zbraní se podle vládního návrhu rozšíří o dvě nové. Budou do nich spadat legálně vlastněné zbraně, u nichž například majitelé dosud neměli ohlašovací povinnost, a nemusely tak být zaregistrovány.
Týká se to například historických, znehodnocených a plynových zbraní, ale také poplašných a signálních zbraní, které budou nově spadat do přísnější kategorie. Kolik takových zbraní budou muset jejich majitelé nově zaregistrovat, podle podkladů není jasné. Jejich počty se odhadují na desetitisíce až statisíce.
Ministerstvo vnitra upřesňuje, že směrnice se nevztahují na vzduchové zbraně včetně airsoftových, paintballových a nefunkčních replik.
V souvislosti se zkrácením doby platnosti zbrojních průkazů z deseti na pět let se počítá s tím, že se sníží správní poplatek ze 700 na 400 korun. Norma také omezuje držení zásobníků na více než deset nábojů pro dlouhé zbraně a více než 20 nábojů pro krátké zbraně.
Cílem novely je zachovat práva a povinnosti oprávněných držitelů zbraní. V zemi bylo v polovině loňského roku přes 300 tisíc držitelů zbrojních průkazů, u kterých bylo téměř 820 tisíc zbraní podléhajících registraci podle současných zákonů.