Sněmovna ve čtvrtek v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Schválený schodek se má proti novelizovanému rozpočtu na letošní rok snížit o 41 miliard korun na 241 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje proti upravenému rozpočtu rostou o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun.
První čtení návrhu rozpočtu začalo ve středu dopoledne a trvalo zhruba 14,5 hodiny. Pro schválení rozpočtu hlasovalo 87 koaličních poslanců ze 161 přihlášených poslanců. Opoziční poslanci včetně donedávna vládních Pirátů hlasovali proti.
ČTĚTE TAKÉ: Vláda hledá způsoby, jak osekat dotace do obnovitelných zdrojů. Hazard, varují solárníci
Rozpočet odolal návrhům opozičních subjektů na vrácení vládě k přepracování. Opozice rozpočet kritizovala mimo jiné jako nereálný a poukazovala přitom na připomínky, které začátkem října vyslovila Národní rozpočtová rada. Rada upozornila například na podle ní nadhodnocený výnos z prodeje emisních povolenek nebo na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na podporu v rozpočtu.
Kolář: S Piráty jsme vládli ze soucitu. V koalici nechybí, po jejich odchodu se mi ulevilo
Myslím, že se Pirátům měl dát nůž na krk daleko dříve, premiér Petr Fiala (ODS) na ně byl až moc hodný. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09) s tím, že se mu po odchodu Pirátů z koalice ulevilo. TOP 09, ODS, lidovci a Starostové podle Koláře vládli s Piráty spíše ze soucitu, aby strana neskončila v opozici s Andrejem Babišem (ANO) a Tomiem Okamurou (SPD).
Vláda za hlavní prioritu rozpočtu označila konsolidaci veřejných rozpočtů, posílení investic nebo odstranění následků nedávných povodní. Za další prioritu považuje i udržení sociálního smíru. Rozpočet počítá s růstem ekonomiky o 2,7 procenta, růstem spotřeby domácností o 3,9 procenta a poklesem průměrné míry inflace na 2,3 procenta.
Například opoziční Piráti neúspěšně požadovali snížit schodek alespoň o 12 miliard korun nebo snížit objem dotací podnikatelům o deset miliard korun. Hnutí SPD chtělo po vládě přepracovat základní parametry rozpočtu tak, aby odpovídaly platné legislativě. Hnutí ANO chtělo, aby vláda reagovala na připomínky Národní rozpočtové rady ohledně některých příjmů i výdajů rozpočtu.
Kritikou mimo Sněmovnu nešetřil ani bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, podle kterého se vláda schválila základní ukazatele rozpočtu opřené o nereálná čísla. „Jistě, papír snese všechno a Sněmovna se může usnést i na tom, že Země je placatá. Na skutečný tvar planety to ale vliv mít nebude. Jen na důvěryhodnost a pověst Sněmovny,“ glosoval Kalousek na síti X.
Většina Sněmovny se rozhodla ignorovat vážné připomínky Hamplovy @rozpoctova_rada a schválila základní ukazatele rozpočtu opřené o nereálná čísla.
— Miroslav Kalousek🇨🇿🇺🇦🇮🇱 (@kalousekm) October 24, 2024
Jistě, papír snese všechno a Sněmovna se může usnést i na tom, že Země je placatá. Na skutečný tvar planety to ale vliv mít nebude.…
Vládní představitelé rozpočet naopak hájili. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je návrh dobrý a realistický. Premiér Petr Fiala (ODS) ho označil za víc než rozumný kompromis. Poukazoval například na rekordní objem peněz na investice, který má vzrůst až na 250 miliard korun a ujišťoval, že vláda dělá vše pro postupné uzdravení veřejných financí.
Opoziční řečníci vytýkali vládě například to, že do jednotlivých resortů nedává dostatek peněz. Například Jana Berkovcová (ANO) prohlásila, že školství nikdy nebylo a není prioritou současné vlády. Podle předsedy opoziční SPD Tomia Okamury je rozpočet „nerealistický, pokud jde o příjmy, je nemravný, pokud jde o strukturu výdajů, a je katastrofální zadlužením, které přináší“. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová vládu obvinila, že se místo investic, vzdělání a sociálního smíru se zaměřuje na pomoc zahraničním obchodním řetězcům, bankám, energetickým gigantům a zbrojařům.
Schválené základní parametry nyní už poslanci měnit nemůžou. Můžou jen navrhovat přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Závěrečné schvalování rozpočtu by mělo přijít na řadu 4. prosince.
Vláda počítá s tím, že reálné příjmy domácností porostou, i když na soukromou spotřebu může mít dopady loni schválený vládní konsolidační balíček. V souvislosti s napětím na Blízkém východě považuje za riziko hrozbu inflačních tlaků. Na daních a poplatcích chce státní rozpočet získat téměř 1031 miliard korun, tedy meziročně o 78,5 miliardy navíc. Jen na dani z přidané hodnoty chce stát získat asi 414 miliard. Pojistné na sociální zabezpečení by mělo přinést asi 809 miliard. Na sociální dávky, kam spadají hlavně důchody, má zamířit téměř 918 miliard korun. Na samotné důchody má směřovat 717 miliard korun.
Poslance čeká ve čtvrtek v podvečer debata o platech vrcholných politiků. Mimořádnou schůzi k nim nechalo svolat opoziční hnutí ANO, které prosazuje zmrazení platů zákonodárců, členů vlády nebo prezidenta. Očekává se, že sněmovní jednání o platech konkrétní výsledek nepřinese.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Babišova smršť útoků na vládu: Nenávidí důchodce. Ministry bych nezaměstnal ani na pumpě
