Na podporu obnovitelných zdrojů energie v příštím roce vláda vyčlení ze státního rozpočtu 8,5 miliardy korun, dotace tak bude stejná jako v letošním roce, řekl před novináři ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kabinet ale hodlá přesněji a individuálně vyhodnocovat výnosnost provozu solárních elektráren a až poté udělit dotace. Tím by se výsledná částka mohla snížit. Proti tomu se ostře ohradil výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Pro web CNN Prima NEWS sdělil, že rozhodnutí podkopává důvěru investorů a jde o „hazard s českou energetikou“.
Náklady státu na podporu obnovitelných zdrojů by se podle Stanjury měly snížit díky detailnějšímu vyhodnocování výnosnosti jejich provozu, které by mělo vyřadit některé žadatele. Návrh na snížení částky oproti plánované, kterou stát vyplácí na podporu obnovitelných zdrojů, představil s ministrem průmyslu Lukášem Vlčkem (STAN). Týká se to vyhodnocování provozu solárních elektráren, zejména těch uvedených do provozu v letech 2009 a 2010.
K TÉMATU: Hádka o Green Deal. Evropské automobilky zaspaly, řekla Gregorová. Turek se chytal za hlavu
Proti tomu se však ostře ohradil Krčmář. „Současná vláda včetně ministra financí před dvěma roky konstatovala, že kontroly proběhly a jsou v pořádku. To, co vláda představila, je podkopávání důvěry podnikatelského sektoru, který má v oblasti energetiky postavit nejvíce zdrojů v následujících desítkách let,“ uvedl pro webové zpravodajství CNN Prima NEWS.
Firmy tak podle šéfa asociace budou muset znovu vykazovat řadu dat. „Nebude to působit důvěryhodným dojmem, když je cílem kontrol nejspíše najít nějaké peníze. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) se minulý rok ptal na konferenci k tomuto tématu, proč se u nás nestaví solární park jako v Polsku. Odpověď má v podobě tohoto rozhodnutí,“ podotkl Krčmář.
V Česku podle něj schází i kvůli tomuto kroku investorská důvěra a stabilita. „Stát každý rok mění pravidla hry. Ohrožuje to firmy i stabilitu bankovního sektoru, jde o hazard pro celou českou energetiku,“ nešetřil kritikou.
Návrh vládní poslanci ve čtvrtek předloží jako pozměňovací návrh k dalšímu zákonu projednávanému ve Sněmovně, konečné schválení čeká Stanjura před třetím čtením státního rozpočtu. Věří, že opatření získají i podporu opozičních poslanců, protože jejich cílem je ušetřit peníze daňových poplatníků. Národní rozpočtová rada dříve kritizovala vládu, že návrh státního rozpočtu počítá s jinými pravidly pro vyplácení podpory na obnovitelné zdroje energie, než jaká platí podle současných zákonů.
V rámci omezení vyplácených dotací by měli provozovatelé podporovaných elektráren předkládat údaje o výnosnosti svých zařízení, zatímco dosud se posuzoval sektor daného typu elektráren jako celek. Takzvané vnitřní výnosové procento elektráren se navíc bude posuzovat i se zohledněním provozu po ukončení státní podpory. Vláda bude také podporu vyplácet na nižší úrovni než dosud, aby byla v souladu s tím, jakou veřejnou podporu Česku schválila Evropská komise. Od roku 2026 se také na starší obnovitelné zdroje energie bude vztahovat pravidlo, že v době záporných cen elektřiny na trhu se provozní podpora nevyplácí.
Vláda bude také podporu vyplácet na nižší úrovni než dosud, aby byla v souladu s tím, jakou veřejnou podporu Česku schválila Evropská komise. V současnosti je vnitřní výnosové procento pro solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2006 a 2012 stanoveno na 8,4 procenta, podle ministerstva financí je to ale horní hranice a vnitřní výnosové procento může v souladu s evropskými pravidly klesnout až na 6,3 procenta.
Stanjura řekl, že nemá obavy z případných arbitráží proti Česku ze strany vlastníků solárních elektráren. „Všechna opatření jsou v souladu s evropskou legislativou i českým právním řádem,“ řekl. Česko podle něj nemění zásadně pravidla podpory, jen bude důkladněji kontrolovat jejich dodržování.
Ekonom: Z pohledu konsolidace financí pozitivní krok
Krčmář rovněž připomněl, že prim v obnovitelných zdrojích má hrát právě solární energie. „Vláda ale dává signál, že si změní pravidla a sebere peníze, kdy chce. Mnoha zájemcům tuto možnost znechutí,“ reagoval.
„Například Microsoft oznámil, že kvůli nedostatku obnovitelných zdrojů v Česku postaví datacentrum raději ve Švédsku. Firmy budou buď odcházet úplně, nebo si zakoupí zelenou energii ne z české elektrárny, ale například z té bulharské. Daně tak půjdou těmto státům. I proto se jedná o naprosto nesmyslný a krátkozraký krok ze strany českého ministerstva financí,“ shrnul ředitel.
VIDEO: Miliardáři vydělávají nekřesťanské peníze, řekla Konečná. Rétorika z roku 1948, opáčil komentátor
Předseda Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor připomněl, že tímto rozhodnutím odpadá riziko, že by se navýšily platby pro český průmysl. „Prověrky solární sekce již proběhly. Jde o cestu, jak pozdržet platby solárníkům,“ uvedl.
Podle ekonoma společnosti Pavla Peterky již Stanjura avizoval, že by v tomto ohledu mělo dojít rovněž k legislativní změně. „Ministerstvo se chce zaměřit na podnikatele, kteří před lety začali v boomu obnovitelných zdrojů energií. Úroveň podpory by se tak snížila, což z pohledu fiskální konsolidace lze hodnotit jako pozitivní,“ zhodnotil pro CNN Prima NEWS.
„Na druhou stranu to může odebrat důvěru investičnímu prostředí v Česku. Pokud vám stát slíbí, že vám bude vyplácet podporu na základě nějakého klíče, a poté si to celé rozmyslí, dojde k podkopání důvěryhodnosti pro investice,“ zdůraznil expert.
Analytik XTB Tomáš Cverna připomněl, že plánovaných 8,5 miliardy je tak stejná částka jako letos, nic se tak výrazněji nezmění. „Úsporná opatření v oblasti obnovitelných zdrojů mohou na jednu stranu zpomalit rozvoj energetických kapacit, na druhou stranu se stát staví do role správného hospodáře, protože hledí na efektivitu vynaložených prostředků, komentoval Cverna.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Vláda zradila voliče, hřímal Babiš ve Sněmovně kvůli rozpočtu. Je realistický, namítl Stanjura
