Větrníky vítáme, chceme ale benefity, zní ze stovek obcí. Kritici varují před drahým mixem
Výstavbu obnovitelných zdrojů energie (OZE) obyvatelé obcí zpravidla vítají, pokud má tato technologie konkrétní přínos pro danou oblast. Místní většinou očekávají, že jim zajistí levnější energii, uvádí v průzkumu Sdružení místních samospráv ČR. Téměř v každé druhé obci jsou pak přesvědčeni, že stanice OZE by měly být v jejich vlastnictví. Závěry průzkumu týkající se větrných elektráren společnosti STEM/MARK hovoří podobně. Proti OZE se však staví některé organizace, jež vyzdvihují úlohu fosilních zdrojů. Nedávno tyto výtky zazněly i v Poslanecké sněmovně.
Sdružení připomnělo, že obce jsou v procesu energetické transformace zásadní. OZE vítají, pokud jim stanice zajistí konkrétní přínos. „Pro téměř 68 procent obcí je hlavní podmínkou podpory výstavby, aby nové zdroje zlevnily elektřinu pro obec i její obyvatele,“ popsal závěry průzkumu první místopředseda sdružení Tomáš Dubský během vyhlašování nového ročníku soutěže Soběstačná obec 2100.
K TÉMATU: Na zastropování cen paliv vydělají cizinci a bohatí, jde o asociální krok, míní Bartoň
Za žádných okolností nechce na svém katastru jakékoliv zelené zdroje 16 procent dotázaných obcí. Řada samospráv ovšem volá po tom, aby s OZE na jejich území byly majetkově provázány. Celkem 43 procent uvádějí, že vlastnit energetické stanice by měli právě obce a jejich občané. 36 procent by v roli vlastníka rádo vidělo stát. Pro investorský sektor je pět procent dotázaných, 15 procent zbylých představitelů obcí na tuto otázku nemá vyjasněný názor.
Pokud by došlo na výstavbu těchto zdrojů na katastru sousední obce, tři ze čtyř samospráv (74 procent) by se soustředily na zajištění souvisejících výhod pro své obyvatele. Cestou může být například projekt energetické komunity. Každá čtvrtá obec (26 procent) by byla proti záměru výstavby. Průzkum rovněž upozorňuje, že obce jsou často na plánování energetické koncepce samy a legislativu považují za nesrozumitelnou.
Čtěte také
Dlouhodobé plány zpracovalo 30 procent obcí. Vlastního odborníka na energetický management má však aktuálně méně než 8 procent samospráv. Podle výkonné ředitelky sdružení Jany Přecechtělové obce toto téma neopomíjejí, jenže jim schází systémová podpora. Podle Dubského „drtivá většina obcí podporuje energetickou decentralizaci a lokální soběstačnost“. „Mediálně viditelná je ovšem destruktivně smýšlející menšina,“ dodal.
Průzkumu sdružení se účastnilo během března celkem 738 obcí.
Jak si stojí v průzkumu větrné elektrárny?
O podobném trendu vypovídá i průzkum STEM/MARK, který se zaměřil na otázku výstavby větrných elektráren. Kladně k ní přistoupilo 56 procent respondentů – 15 procent za technologií stojí jasně, 41 procent zvolilo možnost spíše. Téměř každý čtvrtý (23 procent) ji odmítá.
Podporovatelé uvádějí jako důvody „ekologičnost a čistotu zdroje, energetickou soběstačnost ČR a nižší ceny elektrické energie“. Odpůrci se podle výstupů průzkumu naopak obávají, že půjde o výrazný zásah do přírody a že věže mohou produkovat přílišný hluk. Pochybují také o větrných podmínkách na českém území. Autoři uvádějí, že data korespondují s výsledky průzkumu společnosti Institut 2050, který vyšel pod názvem České klima 2024.
Čtěte také
Pro 42 procent by pozitivní postoj k „větrníkům“ ještě vylepšil „přímý finanční benefit pro místní domácnosti“. Třetina lidí (34 procent) by byla pro to, aby se vyjasnila pravidla týkající se minimální vzdálenosti od obydlí. Podobné počty respondentů požadují, aby byl tímto krokem zajištěn pravidelný příjem do kasy jejich obce (31 procent) a aby úroveň hluku měřily nezávislé organizace (29 procent).
Lízal upozorňuje na vysoké náklady
Zelená energetika má ale své principiální odpůrce, například z organizace Realistická energetika a ekologie. Její představitelé spolu s dalšími hosty vystoupili i ve Sněmovně v rámci semináře o energetické budoucnosti. Jednou z jejich hlavních tezí je postoj, že jsou OZE zcela závislé na podmínkách počasí.
Bývalý člen bankovní rady ČNB a vysokoškolský pedagog Lubomír Lízal upozornil na takzvané energetické trilema. „Každá společnost hledá mix, který by ohledně dodávek energie respektoval faktory dostupnosti (jinými slovy nákladnosti), udržitelnosti a bezpečnosti. Nelze ale dosáhnout všech tří bodů,“ míní ekonom.
Čtěte také
Zmínil také otázku nákladů na výstavbu elektráren. Stát podle něj nepostupoval správně. „Víme, co stojí jednotlivé technologie, ale nevíme, co stojí konkrétní energetický mix, k němuž směřujeme,“ tvrdil Lízal. Opřel se o starší německou studii, v níž jsou zohledněny jaderné elektrárny. Materiál uvádí, že reálné náklady větrných elektráren jsou dvojnásobné, jelikož se prý musí více investovat do systému sítě. Ekonom dodal, že o budoucnosti mixu by měly rozhodnout přírodní podmínky, chování okolních států, ale i společenská volba.
Odborník zaměřený na fyziku okrajového plazmatu Jan Horáček zdůraznil zejména závislost na počasí. Rovněž hovořil o chybějící rezervě – podle něj hrozí, že po roce 2030 bez složky uhlí nebude Česko soběstačné, takže prý bude nutné importovat v souvislosti s OZE více plynu, jelikož výkon plynových elektráren nebude stačit. V rámci politické scény bojuje proti větrníkům předseda Svobodných a člen poslaneckého klubu SPD Libor Vondráček, který mluví dokonce o tom, že věže kvůli vlivům na nemovitosti „místním ničí život“.
Vláda se vůči OZE nestaví vysloveně kriticky – výstavba této technologie je součástí i hospodářské strategie kabinetu. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) je však opakovaně označuje za nestabilní a preferuje jádro.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Cena paliv se mě dotýká bytostně, tvrdí Bednárik. Řekl, které úseky dálnic chce ministerstvo otevřít
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě.
