Spojené státy slaví 245. narozeniny. Třináct věcí, které jste o USA možná nevěděli

Kdy jim dali svobodu Britové?

Věděli jste ale, že Velká Británie uznala nezávislost svých bývalých území až o více než sedm let později? A to teprve 3. září 1783, kdy byla podepsána takzvaná Pařížská smlouva. Dohoda formálně ukončila válku USA o nezávislost, která vypukla v roce 1775. Smlouvu vyjednávali John Adams, Benjamin Franklin a John Jay, za Velkou Británii ji podepsali diplomat David Hartley a poradce britské vlády v obchodní oblasti Richard Oswald.

Proč má vlajka 13 pruhů?

Americkou vlajku pozná každý. Sedm červených a šest bílých vodorovných pruhů s modrým kantonem posetým padesátkou bílých pěticípých hvězd. Jenže z původní zástavy na té současné zbyly jen ty pruhy. Třináct jich je právě na znamení původního počtu britských kolonií, které před 245 lety vyhlásily nezávislost. Byly to: New Hampshire, Massachusetts, Connecticut, Rhode Island, New York, New Jersey, Pensylvánie, Delaware, Maryland, Virginia, Severní Karolína, Jižní Karolína a Georgia.

Když přibývají hvězdy

Na původní vlajce však byla místo modré plochy a hvězd zmenšenina vlajky britské. Necelý rok po vyhlášení nezávislosti ji ale nahradilo právě modré pole a třináct hvězd. Časem se počet hvězd měnil, jak přibývaly další státy, které se staly součástí USA. Hvězdy také v určitých obdobích tvořily kružnici, soustředné kružnice, jednu velkou hvězdu nebo kosočtverec. Dnešní podobu vlajka USA získala 4. července 1960.

Jedenáct let bez ústavy

Vznik státu bývá zpravidla spojován také se schválením jeho základního zákona, tedy ústavy. Jenže Spojené státy existovaly bez ústavy přes 11 let, nepočítáme-li takzvané Články konfederace a trvalé unie, které však nebyly pro vytvoření státu v moderním pojetí příliš použitelné. První americká ústava byla přijata 17. září 1787 na ústavním konventu ve Filadelfii.

Stojíme za vámi, vzkazují Američané Čechům přes jejich velvyslanectví v Praze

Domácí

Stěhování hlavního města

Každý ví, že hlavním městem Spojených států je Washington, D.C. Jenže tím úplně původním byl New York. Mezi lety 1790 až 1800 jako hlavní město sloužila Filadelfie a teprve pak se jím stal Washington, D.C. O Washingtonu coby hlavním městě USA bylo sice rozhodnuto už dříve, ale to se muselo nejdříve vybudovat. Místo pro sídlo americké vlády i parlamentu vybral sám první americký prezident George Washington, po němž bylo město pojmenováno.

Století expanze

Téměř do dnešní podoby se Spojené státy stihly rozrůst do první poloviny 19. století. Jako první se k původní třináctce států připojil střed USA s dalšími 13 státy (do roku 1803). Pak následoval západ a jih USA, kdy velké změny hranic následovaly po válce s Mexikem, z níž USA vyšly v roce 1848 vítězně. Poslední rozšíření USA přišlo v roce 1898 po anexi Havajských ostrovů. Ještě předtím (v roce 1867) USA koupily od Ruska Aljašku za 7,2 milionu dolarů.

Prezidenti, kteří skončili předčasně

Spojené státy dosud zažily 46 prezidentů, kteří sloužili nebo slouží 59 funkčních období. Ale zdaleka ne všichni svůj mandát řádně dokončili. Čtyři z nich zemřeli v úřadu přirozenou smrtí (William H. Harrison, Zachary Taylor, Warren G. Harding a Franklin Delano Roosevelt), stejný počet byl zavražděn (Abraham Lincoln, James A. Garfield, William McKinely a John. F. Kennedy) a pouze jeden ze své funkce odstoupil (Richard Nixon). Franklin Delano Roosevelt je zároveň jediným prezidentem v historii USA, který byl zvolen na více než dvě funkční období. Naopak William Harrison se v Bílém domě „ohřál“ nejkratší dobu. Jako prezident sloužil pouhý jeden měsíc (4. března až 4. dubna 1841).

První „ryzí“ Američan v Bílém domě

Podle americké ústavy se prezidentem USA může stát pouze člověk, který se ve Spojených státech narodil. Pokud bychom toto kritérium uplatnili absolutně striktně, pak prvním „právoplatným“ americkým prezidentem byl až Martin Van Buren, který se narodil v prosinci 1782 v New Yorku. Všichni jeho předchůdci v úřadu totiž na svět přišli jako britští kolonisté.

Michael Collins zemřel. Jednomu ze členů výpravy Apolla 11 bylo 90 let

Zahraničí

Kde Američané nejvíce krváceli?

Historie Spojených států je lemována mnoha válečnými konflikty. Ať už těmi, které proběhly na jejich území, nebo do nichž se USA zapojily jinde. Z hlediska obětí na životech suverénně vede občanská válka, kterou známe také jako konflikt severu proti jihu. Válčilo se v letech 1861 až 1865 a přímo v boji nebo v jeho důsledku zemřelo kolem 655 tisíc lidí. To představovalo přes 2 procenta tehdejší populace USA, denně umíralo v průměru 449 osob. I podle těchto kritérií je občanská válka nejkrvavější v dějinách Spojených států. Na druhém místě je druhá světová válka (přes 405 tisíc mrtvých Američanů) a na třetím první světová válka (116,5 tisíce). Válka ve Vietnamu stála Ameriku přes 58 tisíc životů.

Žít jako v Kalifornii

Zřejmě nikoho nepřekvapí, že Spojené státy mají nejsilnější ekonomiku světa. Jejich HDP dosahuje přes 22 bilionů dolarů, což je asi o šest bilionů více než druhá Čína. Vůbec nejbohatším státem USA je pak Kalifornie, která ročně vyprodukuje zboží v hodnotě přes tři biliony dolarů. Kdyby Kalifornie byla samostatným státem, umístila by se v žebříčku zemí podle ekonomické síly na 4. místě za Německem a jen těsně před Velkou Británií. Dokonce i druhý nejbohatší stát USA ,Texas, by se svými 1,8 bilionu dolarů strčil do kapsy Rusko a skončil by na 11. příčce hned za Jižní Koreou.

Přeřiďte si hodinky

Vzhledem ke své velké rozloze zaujímají Spojené státy hned šest časových pásem. V tom nejvýchodnějším je o šest hodin méně než v České republice, pokud byste vyrazili například do San Franciska, museli byste si malou ručičku posunout dokonce o devět hodin zpět. Další hodinu byste získali posunem na Aljašku a na Havaji je ztráta na střední Evropu jedenáctihodinová.

Kam za největším žijícím organismem?

Spojené státy jsou zemí mnoha „nej“. Jedním z nich je nejmohutnější žijící organismus na světě, za který je považován Strom generála Shermana (General Sherman Tree). Můžete se za ním vypravit do Národního parku Sequoia, který se rozkládá v Kalifornii. General Sherman se tyčí do výšky necelých 84 metrů a objem jeho kmene se odhaduje na téměř 1500 m³ dřeva. Starý je 2300 až 2700 let.

Kamenné tváře čtyř prezidentů

Monumentální dílo vytvořené na žulovém masivu Mount Rushmore je jedním ze symbolů Spojených států. Tváře čtyř amerických prezidentů vtisknuté do skály najdeme nedaleko města Keyston v Jižní Dakotě. Vytesat podobizny George Washingtona, Thomase Jeffersona, Theodora Roosevelta a Abrahama Lincolna trvalo celých 14 let. Sousoší navrhl umělec Gutzon Borglum v roce 1927. Původně měli prezidenti být „vysocháni“ až do pasu, ale z finančních důvodů se původní představu nepodařilo zrealizovat. Po Borglumově smrti v roce 1941 dílo dokončil jeho syn. Hlavy samotné jsou vysoké 18 metrů. Nedaleko Mount Rushmore se nachází další obrovská socha, která zpodobňuje indiánského náčelníka Splašeného koně. Na přání Siouxů ji navrhl sochař Korczak Ziolkowski, ale dílo stále není dokončeno.