Spor Íránu s Ukrajinou? Druhý krok ke světové válce, míní slavný novinář. Popsal „osu“ nepřátel
Světový konflikt se zdá být podle hlavního zahraničního komentátora deníku Financial Times Gideona Rachmana zas o krok blíž. Reagoval tak na přímou konfrontaci mezi Ukrajinou a Íránem a zároveň popsal motivaci „osy nepřátel“. Co všechno podle něj může vést k opakování situace z první a druhé světové války?
Rachman zveřejnil svůj komentář pro Financial Times v pondělí odpoledne. Připomíná v něm konflikty, které v posledních letech či měsících hýbou světem – ruskou invazi na Ukrajinu, americko-izraelský útok na Írán a následné roztržky v regionu, pokračující zbrojení Severní Koreje nebo stále častější čínská cvičení kolem Tchaj-wanu. Jakkoli se tyto střety odehrávají v různých koutech světa, podle Rachmana se pomalu začínají překrývat.
ČTĚTE TAKÉ: Tvrdě jste se přepočítali, soptí Írán a Ukrajině slibuje odvetu. Hrozí spojení válek
Velkou roli v tom hraje víkendový útok Ukrajinců na íránskou loď v Kaspickém moři. Teherán tvrdí, že šlo o obchodní plavidlo, a hrozí pomstou. Kyjev kontruje, že zasáhl loď válečnou. „Tato ukrajinská akce byla naprosto nelegálním a neopodstatněným činem,“ uvedl v pondělí podle agentury AFP mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí. Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha výhrůžky ze strany Íránu označil za neopodstatněné a nepodložené.
Svět se dělí na dva tábory
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také již minulý týden varoval před možným nasazením 30 tisíc severokorejských vojáků do ruské války proti jeho zemi. „Když byli severokorejští vojáci na frontu v roce 2024 nasazeni poprvé, ukrajinský prezident to označil za první krok ke světové válce. Teď, když se Ukrajinci střetávají s Íránem napřímo, lze říci, že byl učiněn druhý krok,“ píše Rachman.
Ten si také všímá toho, že globální rozvržení sil roku 2026 nápadně připomíná to před oběma světovými válkami. I tehdy se proti sobě postavily dvě aliance států. Rostoucí spojenectví mezi Ruskem, Čínou, Íránem a Severní Koreou dokonce někteří odborníci označují za „osu nepřátel“. Tyto státy se staví proti roli a zájmům USA a západního světa. Kdo však stojí na druhé straně?
Čtěte také
„Často konfrontační postoj Donalda Trumpa vůči mnoha tradičním spojencům Spojených států – stejně jako skutečnost, že Izrael je v Evropě a v některých částech Perského zálivu stále častěji vnímán jako vyvrhelský stát – ztěžuje vytvoření jednotného bloku, který by se proti tomuto antiamerickému seskupení postavil,“ uvádí Rachman.
To může být podle experta Financial Times jeden z důvodů, proč se Ukrajinci vůbec rozhodli přímou konfrontaci s Teheránem podstoupit. „Částečně může jít o pokus o vytvoření soudržnějšího bloku, který by mohl čelit ose nepřátel,“ uvažuje. Dodává však, že kvůli nedostatku informací kolem zmíněného útoku v Kaspickém moři jsou jakékoli analýzy chování Kyjeva předběžné.
Ukrajinci však podle Rachmana mohou také usilovat o zlepšení vztahů s Trumpem – a to tak, že budou zdůrazňovat, jak moc Rusko pomáhá Íráncům v jejich boji proti Spojeným státům. Připomeňme, že to byly právě Spojené státy a Izrael, které na konci února na Írán zaútočily.
Moskva–Peking–Pchjongjang–Teherán
Zelenskyj již v minulosti prohlásil, že je to právě Putinovo Rusko, které Teheránu poskytuje zpravodajské informace. Díky nim pak podle Zelenského mohou Íránci podnikat útoky na americké vojáky a základny v regionu. Kreml pomáhá Íránu i ekonomicky – Rusko totiž slouží jako odbytiště pro tamní zboží a ropu. To zásadně komplikuje snahy USA uvalit na Írán ekonomickou blokádu, uvádí Rachman.
Přidejme do složité mozaiky vztahů již zmíněnou Severní Koreu. „Kim Čong-un, tamní despotický vůdce, má všechny důvody k tomu, aby pomáhal Kremlu. Rusko totiž Severní Koreji dodává špičkové technologie a pomáhá režimu v Pchjongjangu vymanit se z ekonomické a diplomatické izolace,“ píše britský novinář.
Důležitou, leč poněkud pokoutnější roli hraje v celé věci podle novináře také Čína. Rachman připomněl komentář Thomase Wrighta, který působil na pozici vedoucího ředitele pro strategické plánování v Bílém domě za vlády Joea Bidena.
Čtěte také
Ten v dubnu pro The Atlantic uvedl, že „Čína pomohla Rusku obnovit jeho vojenskou kapacitu mnohem rychleji, než by to jinak bylo možné, a to dodávkami obráběcích strojů, mikroelektroniky a dalších klíčových technologií a zároveň spoluprací při výrobě dronů“. Peking nabízí pomocnou ruku také Íránu, když mu dováží takzvané „zboží dvojího užití“ – tedy takové zboží, které se dá použít jak k civilním, tak k vojenským účelům.
Rachman dodává, že v rámci „osy nepřátel“ neexistuje žádné formální spojenectví, přesto však čtveřice států sdílí společné cíle. „Všechny čtyři země chtějí urychlit úpadek americké moci a ovládnout své regiony. Čína má navíc reálné ambice nahradit USA jako nejmocnější zemi světa. Ambice vzestupujícího národa nahradit dominantní světovou mocnost v minulosti často vedly k válce, což je jev, který harvardský akademik Graham Allison nazval ‚Thúkýdidovou pastí‘ a o kterém často hovoří čínský vůdce Si Ťin-pching,“ uvádí novinář.
Smrtící kombinace z minulosti
Rachman na závěr polemizuje o možné budoucí válce mezi USA a Čínou. Podle něj není pochyb, že se na ni obě země na jednu stranu aktivně připravují, na druhou stranu se snaží vyhnout tomu, aby rivalita přerostla v ostrý konflikt. „To je povzbuzující – ale negarantuje to, že je další světová válka nemožná. Jak ukázala historie 20. století, regionální konflikty a chybný odhad velmocí mohou být smrtící kombinací,“ dodal.
Rachman je hlavním komentátorem pro zahraniční záležitosti deníku Financial Times od roku 2006. Jeho současnému zaměstnání předcházelo 15leté angažmá v časopise The Economist, kdy působil mimo jiné jako zahraniční korespondent v Bruselu, ve Washingtonu nebo v Bangkoku. V roce 2016 byla Rachmanovi udělena Orwellova cena za politický žurnalismus.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trump má eso v rukávu. Může ukončit válku na Ukrajině i v Íránu. Klíčovou roli má jediná země.
Michael studuje obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních studií Univerzity Karlovy v Praze. Členem on-line redakce CNN Prima NEWS je od října 2024. Soustředí se hlavně na domácí politiku, se zájmem sleduje také dění ve Spojených státech. Ve volném čase se věnuje zejména hudbě. (Michael.Cardal@iprima.cz)
