ANALÝZA: Trump uvízl ve válce s Íránem. Má jen tři cesty a každá je riskantní
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Trump uvízl v konfliktu, který měl být rychlým vítězstvím.
Podpora prezidentova postupu klesla na 29 procent.
Americké zásoby protiraketových systémů mohou být vyčerpané.
Jak může hlava státu odejít, aniž by vypadala poraženě?
Americký prezident Donald Trump se snaží najít cestu z konfliktu s Íránem, který měl podle jeho původních představ rychle skončit vítězstvím Spojených států. Místo toho čelí rostoucím nákladům války, tlaku spojenců i obavám z další eskalace. Podle analýzy deníku The New York Times jsou nyní ve hře tři možnosti – pokračovat v útocích, spoléhat na sankce, nebo konflikt ukončit a vyhlásit vítězství. Každá z nich má však svá úskalí.
Americký prezident Donald Trump často oslavuje svou nepředvídatelnost a prohlašuje, že to vyvádí spojence i protivníky z míry. Trump tvrdí, že bombardování íránských jaderných zařízení i lednové nasazení komanda Delta Force proti venezuelskému prezidentovi Nicolásovi Madurovi ukázala jeho ochotu sahat k vojenským akcím, které by jeho předchůdci nepodnikli. Deníku The New York Times Trump řekl, že je omezen pouze „vlastní morálkou“, když má v ruce největší kladivo na světě.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Začne Trump další válku? Zvažuje zásah v zemi, kde má zájmy Rusko a operovali tam i wagnerovci
V posledních týdnech se ale zdá, že Trump ve válce s Íránem uvízl, uvádí analýza deníku The New York Times. Když 28. února zahájil rozsáhlé bojové operace, věřil, že rychle ukončí íránský jaderný program a svrhne tamní režim. Místo toho však narazil na limity své moci.
Po pěti měsících však zůstávají jeho hlavní cíle nesplněné. Trump, který byl dříve přesvědčený, že díky drtivé vojenské převaze prosadí v Íránu takzvaný venezuelský model – tedy změnu režimu ve prospěch vlády nakloněné Spojeným státům, nyní váhá s další eskalací. Jeho zpravodajské služby totiž varují, že rozsáhlé vojenské operace by v Teheránu s největší pravděpodobností nepřinesly očekávaný výsledek.
Trumpovi se nepodařilo zastavit prudký růst cen ropy ani zmírnit jeho dopady na akciové trhy. Lodní doprava v Hormuzském průlivu se po krátkém obnovení provozu znovu výrazně omezila a ohrožená je i další důležitá námořní trasa mezi Rudým mořem a Adenským zálivem. Přestože Trump pohrozil obsazením íránského ostrova Chárg, přes který země vyváží většinu své ropy, nebo zabavením zásob obohaceného uranu, zároveň připustil, že nechce vyslat do Íránu pozemní jednotky.
Čtěte také
Podle Trumpových spolupracovníků neúspěchy ve válce s Íránem prezidenta hluboce frustrují a činí ho ještě nevyzpytatelnějším. Minulý týden ministr energetiky podepsal se Saúdskou Arábií přelomovou dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky. O necelých 24 hodin později ji ale Trump zpochybnil, když prohlásil, že nebude platit, pokud se Rijád nepřipojí k Abrahamovským dohodám a neuzná Izrael. „Trump znovu podkopal důvěru Saúdské Arábie ve Spojené státy, potěšil Benjamina Netanjahua a dal Íránu silný argument, proč Spojeným státům nevěřit. Teherán teď může tvrdit, že dohody s Washingtonem stejně nemusí platit,“ řekl bývalý americký diplomat Aaron David Miller.
Podle lidí z jeho okolí Trumpova frustrace pramení převážně z války. Ta je navíc mezi Američany stále méně populární – jeho postup v konfliktu podle průzkumu The Washington Post a Ipsos podporuje jen 29 procent dotázaných. „Musíme to uzavřít,“ řekl minulý týden předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson a vyjádřil tak názor, který stále častěji zaznívá od nejnadšenějších Trumpových příznivců. Prezident ale nemá jasnou představu o tom, jak tohoto cíle dosáhnout. Do konfliktu vstoupil bez jasného plánu na vítězství a nyní hledá způsob, jak z něj odejít, aniž by vypadal jako poražený.
Tři možnosti
Podle analýzy The New York Times má nyní Trump tři hlavní možnosti: vojenskou eskalaci, ekonomický zásah nebo vyhlášení vítězství a odchod. „Každá z těchto možností má své vlastní problémy,“ uvádí The New York Times.
V pátek Trump ustoupil od plánů na rozsáhlý útok na Írán, přestože celý týden naznačoval opak. Jeho poradci zpochybnili, zda by masivní bombardování íránské infrastruktury a raketových základen skutečně přimělo Teherán k novým jednáním. Takový útok by navíc měl vysokou cenu – mohl by způsobit velké civilní oběti a humanitární krizi. Trump možná váhá i proto, že válka vyčerpala americké zásoby protiraketových systémů. V dubnu Centrum pro strategická a mezinárodní studia odhadlo, že polovina amerických zásob některých klíčových protiraketových systémů již mohla být použita. Američtí představitelé se obávají, že ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching by mohli tento nedostatek zahrnovat do kalkulací svých dalších kroků, ať už na Ukrajině a v Evropě, nebo možná proti Tchaj-wanu.
Čtěte také
Druhou možností je spoléhat se na sankce a doufat, že omezení íránského vývozu ropy přiměje Teherán ustoupit. Problém ale je, že sankce mají pomalý účinek. Trump předpovídal pád íránského režimu už od roku 2018, kdy odstoupil od jaderné dohody a zavedl tvrdé sankce. O osm let později ale režim stále funguje. Tato strategie by podle analýzy The New York Times mohla uspět, ale vyžadovala by dlouhodobou přítomnost americké armády v regionu a hrozilo by další násilí i útoky na spojence USA.
Třetí možností je vyhlásit vítězství a z konfliktu odejít. Trump k tomu směřoval už před měsícem, když řekl, že zvolil příměří a jednání, protože nechtěl riskovat hospodářskou krizi, kvůli které by byl přirovnáván k prezidentu Herbertu Hooverovi. „Vždycky byl tím, kým jsem nechtěl být,“ řekl Trump o 31. prezidentovi, který byl prezidentem během krachu, který vedl k Velké hospodářské krizi. „Nechtěl jsem být svědkem ekonomické katastrofy,“ podotkl Trump. Později poznamenal, že kdyby válka pokračovala, světu by mohly začít docházet zásoby ropy. Odchod z konfliktu by ale samozřejmě měl své důsledky. Pokud Trump odejde a Írán si zachová zásoby jaderného materiálu téměř zbraňové kvality i kontrolu nad Hormuzským průlivem, nevyřeší problém, kvůli kterému zaútočil. Zároveň by tím mohl vytvořit nový problém pro světové dodávky energií. „Definovalo by to jeho odkaz. A jasně by to ukázalo, že jeho moc je omezena více, než si myslel v lednu, kdy prohlásil, že je neomezená,“ uvádí analýza The New York Times.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zničíme i íránské mosty a elektrárny, hrozí Trump. Další vlna úderů zabila desítky lidí
vaclav.cerny@iprima.cz
