Spousta pokladů pod jednou střechou. Poštovní muzeum v Praze ukrývá nejen známky

Budova Poštovního muzea v Praze je známá i pod názvy Vávrův dům či Vávrův mlýn. Prostory totiž dříve sloužily jako obydlí pro novoměstské mlynáře a podnikatel jménem Vávra byl před znárodněním jejich posledním majitelem. Poštovní muzeum tu funguje od roku 1988. „Vidíte roztomilý domeček v centru Prahy, který vždycky obsahuje ještě nějakou zajímavou výstavu s poštovní tematikou. Ať už z historie poštovní, nebo z historie nějakého významného výtvarníka, který se podílel na poštovních známkách. K tomu zde máme v přízemí takzvané expoziční trezory, kde vidíte výběr z československé a české známkové tvorby, a potom výběr z naší sbírky mezinárodní filatelie,“ vyjmenovává místní lákadla pro turisty Jiří Střecha, ředitel Poštovního muzea v Praze.

Vůbec první poštovní známka světa je spojená s Velkou Británií. Jedná se o takzvanou Black Penny z roku 1840, která vyšla v rámci velké poštovní reformy. My jsme se dočkali první československé známky po vzniku samostatného státu, v roce 1918. Tenkrát vyšla série s motivem Hradčan. Jejím autorem byl významný malíř Alfons Mucha. „My jsme takový archiv československé a české poštovní tvorby od prvních Muchových Hradčan. Máme nejenom známky samotné, ale i jejich návrhy, tiskové destičky. Celý proces výroby dokumentujeme ke každé známce. Takže je to veliká sbírka i výtvarných návrhů významných výtvarníků,“ říká dále Jiří Střecha.

K TÉMATU: Motiv poštovních známek můžete vytvořit i vy. Krkonošské muzeum poodhaluje jejich vznik

Do soutěží o vytvoření návrhů poštovních známek se v období první republiky hlásili malíři zvučných jmen. Byli mezi nimi například František Kupka, Václav Špála anebo bratr spisovatele Karla Čapka, Josef. „Josef Čapek se přihlásil do soutěže v roce 1936, v době, kdy vznikaly takzvané dětské známky za příplatek – Emise dětem se to jmenovalo. Ten příplatek šel na fond ohrožených dětí. Soutěž nikdy nebyla dokončena, protože v té době zemřel Tomáš Garrigue Masaryk a ta známka v roce 1937 vyšla v upravené podobě, kdy Masaryk drží holčičku v kroji v náručí,“ vypráví v pořadu Prima Česko kurátor sbírek Poštovního muzea Praha Martin Říha.

Návrh známky je šestkrát větší

Česká republika stále udržuje tradici výtvarného návrhu, který má každá známka. Dílo tak vzniká v tandemu výtvarníka a grafika. „U poštovní známky je to těžké v tom, že je to malé a zároveň to musí být čitelné. Takže často je v tom takový rozpor. Kreslí se to většinou šestkrát větší. Ale kontroluju si to, třeba si to zmenším, abych věděl, jestli je to vůbec čitelné,“ popisuje náročnost práce výtvarník Karel Zeman. „Další tradicí je rytina. Ve světě už od toho ustupují, ale já si myslím, že rytina je tak nádherná technika, že je dobře, že se na českých známkách ještě objevuje,“ dodává.

Spousta pokladů pod jednou střechou

Raritou Poštovního muzea jsou nástěnné malby Josefa Navrátila. V Praze se jedná o jediné místo, kde jsou fresky tohoto významného malíře z 19. století vidět v tak velkém rozsahu, jak zdůrazňuje Martin Říha: „Tím, že tady Poštovní muzeum v roce 1988 vytvořilo svoji expozici, se ty fresky zachránily. My jsme je několikrát nechali restaurovat. A tím se podařilo zachovat tu krásnou malbu.“

„Čtyři salonky jsou zachované včetně stropní iluzivní malby, která imituje štukovou výzdobu a je velice precizní, takže všechny zveme na návštěvu,“ dodává ředitel Poštovního muzea v Praze.

Najdeme tam i badatelnu a v ní mimořádnou sbírku telefonních seznamů od konce 19. století až do roku 2015, kdy vyšly naposledy v tištěné podobě. Nahlédnout do nich může každý, kdo se dopředu objedná. „Když někdo třeba dohledává, kde jeho příbuzní bydleli, je to jedna z pomůcek, která tomu může pomoci. Nebo když někdo hledá třeba historii firmy, tak podle toho se dá orientovat,“ říká Jiří Střecha.