Herec Vlastimil Brodský na obálce prvního dne, takzvaná FDC (First Day Cover); často se vydává pouze v omezeném nákladu a její motiv obvykle rozvíjí poštovní známku. Zdroj: archiv CNN Prima News
Velké umění v miniaturní podobě. I tak by se daly označit české poštovní známky. To, že jsou jedinečné, dokazují i pravidelná ocenění v zahraničí. Na díla mistrů známkové tvorby se můžete podívat v průběhu celého léta v Krkonošském muzeu v Jilemnici. Právě tam se autoři známek tradičně setkávají. A věděli jste, že námět na poštovní známku můžete poslat i vy?
Jilemnice leží v podhůří Krkonoš v okrese Semily. Žije tady asi pět a půl tisíce obyvatel. Kousek od náměstí stojí renesanční zámek a hned vedle bývalý barokní pivovar. Až do půlky září v něm probíhá 16. ročník výstavy poštovních známek. „Vůbec první poštovní známka je spojena s Velkou Británií. Vyšla tam v červnu roku 1840 v rámci velké poštovní reformy. O deset let později, v roce 1850, byla vydána první poštovní známka v rakouské monarchii, do které jsme tehdy patřili. U nás stále držíme tradici, že každá známka má svůj výtvarný návrh. V jiných zemích můžete často vidět takzvané fotografické známky, že se vezme fotografie, trošku se graficky upraví a je z toho známka. Ale touhle cestou my nejdeme,“ vypráví v pořadu Prima Česko Jiří Střecha, ředitel Poštovního muzea v Praze.
Tradice, která trvá
České známky jsou dílem uměleckého tandemu – výtvarníka a grafika. Často takového, který je zároveň rytcem. Právě to známky dělá výjimečnými. „Rytina se udržela ve známkové tvorbě a v tvorbě bankovek do dnešních časů. Což je velká rarita české známky. Kolega rytec si udělá rozkresbu, musí všechno převést do perfektních precizních linek případně teček, bodů. Pak se to fotomechanicky zmenší a přenese na ocelovou desku, kde se to převede do krásné rytiny,“ vykládá Jan Kavan, výtvarník, předseda Komise pro tvorbu poštovních známek při České poště.
O tom, jak těžká disciplína tvorba poštovních známek je, jsme mluvili s těmi nejpovolanějšími. Tedy se samotnými autory, jedním z nich je i medailér Karel Zeman. „Všechno, co se má dělat dobře, je těžké. U známek je zajímavé, že známka je strašně malá, návrh se dělá šestkrát větší. Úskalí je v tom, aby při tom zmenšení známka byla pěkná, bohatá a zároveň čitelná.“
K nejzkušenějším tvůrcům známek u nás patří manželé Knotkovi, déle než dvacet let používají metodu nazvanou ofset, jejíž pomocí vzniká většina známkové tvorby u nás. Představila nám ji sama výtvarnice, Libuše Knotková. „Musí se vymyslet téma, co na ní bude, na to je zaměřený spíš manžel. Dokreslí se detaily – tužkami, pastelkami , aby to bylo co nejvěrnější. Tisk na kvalitě trochu ubere, ale přece jenom když to tam je, tak to tam potom zůstává.“
ČTĚTE TAKÉ: Hučák v centru Hradce Králové se „tváří“ jako zámeček. Elektrárna na Labi funguje už sto let
Zájem o tvorbu známek roste
Na výstavě poštovních známek v Jilemnici příchozí uvidí i díla dalších autorů. „My jsme se snažili vybírat autory, kteří už tady nějakou tradici mají. Věřím, že tahle úžasná záležitost v Jilemnici bude pokračovat a že představíme do budoucna další autory, kterých je neskutečné množství a přibývají,“ uvádí Martin Říha, kurátor výstavy.
Tvorba poštovních známek je sice záležitostí renomovaných výtvarníků a grafiků, námět ale může poskytnout prakticky kdokoliv. „Známky jako takové spadají do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu, kde je poštovní známková komise. Ta posuzuje relevantnost návrhu, zohledňuje se význam výročí, námětu, jestli už někdy v historii nebyl ztvárněn na poštovní známce a podobně. Ale je pravda, že každý občan má možnost podat ten návrh,“ vysvětluje ředitel Poštovního muzea v Praze, jak to v procesu schvalování námětů na poštovní známky chodí.
České poštovní známky si dlouhodobě drží vysokou úroveň. A my jim držíme palce, ať se s nimi setkáváme ještě dlouho.
