Válečného zločince Ratka Mladiće, velícího masakru ve Srebrenici, pohřbili na bělehradském hřbitově. Bývalý velitel Armády Republiky srbské zemřel na konci srpna v Haagu, kde si odpykával doživotní trest. Pohřeb sice nebyl státní, ale úřady udělaly vše pro to, aby tak vypadal. Hlavně mezi rodinami obětí masakru to vzbudilo velké rozčílení. Podle nich je to oslava válečných zločinů.
Ratko Mladić strávil poslední dny života na fentanylu a s rodinou zcela přestal komunikovat, potvrdil jeho syn Darko. Bývalý velitel armády bosenských Srbů, odsouzený za genocidu ve Srebrenici, zemřel ve čtvrtek 27. srpna v haagské vězeňské nemocnici ve věku 84 let. Část srbských politiků by mu ráda vystrojila pohřeb se všemi vojenskými a státními poctami. Rodině mezitím jako jedni z mála zahraničních aktérů zaslali kondolence Rusové.
Ve vězení v nizozemském Haagu ve věku 84 let zemřel ve čtvrtek válečný zločinec Ratko Mladić. Informaci o úmrtí přinesla srbská média a potvrdili ji představitel OSN i právník odsouzeného. Někdejší velitel bosenskosrbské armády si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny, jichž se dopustil během války v Bosně v 90. letech minulého století. Podle agentury AFP zemřel ve vězeňské nemocnici poté, co v posledních měsících prodělal několik mrtvic.
Mělo jít o bezpečnou zónu pod ochranou OSN, přesto se město Srebrenica a jeho okolí na východě Bosny a Hercegoviny staly dějištěm největší evropské genocidy po druhé světové válce. Vojáci Republiky srbské tam 11. července 1995 zavraždili přes osm tisíc Bosňáků, převážně mužů a chlapců. Některá z těl nebyla dodnes nalezena nebo identifikována a přeživší se tak dodnes nedočkali odpovědi na tu nejpalčivější otázku: Kde skončili jejich příbuzní?
Vůdce bosenských Srbů Milorad Dodik oznámil záměr uskutečnit referendum o odtržení Republiky srbské od Bosny a Hercegoviny s následným připojením k Srbsku. Konkrétní datum zatím nebylo určeno. Dodik o plánu informoval během své návštěvy mezinárodního ekonomického fóra v ruském Petrohradu, uvedl srbský list Politika.
Valné shromáždění OSN schválilo ve čtvrtek návrh, aby si svět každý rok připomínal genocidu v bosenské Srebrenici spáchanou v roce 1995 bosenskosrbskými jednotkami. Mezinárodním dnem památky obětí tohoto masakru se stal 11. červenec. Proti rezoluci se ostře vymezovali bosenští Srbové i srbská vláda.
Mnozí Rusové, tedy včetně mladých vojáků a velitelů nižší šarže, považují Ukrajince za nacisty a můžou se cítit v právu, když je zabijí. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl etnolog Filip Tesař. Podle antropologa Radana Haluzíka příslušníci Putinovy armády čekali, že je Ukrajinci budou po zahájení invaze vnímat jako osvoboditele.
Řada lidí začala masakr v ukrajinském městě Buča přirovnávat k válečnému zločinu ve Srebrenici v roce 1995 během války v Bosně a Hercegovině. Podle komentátora Českého rozhlasu Milana Slezáka je mučení a zabíjení žen a dětí na Ukrajině nyní dokonce horší, než byl masakr civilistů ve Srebrenici.
Vrcholní představitelé České republiky odsoudili vraždění ukrajinských civilistů ruskou armádou. Podle prezidenta Miloše Zemana, premiéra Petra Fialy (ODS) i podle české diplomacie jde o válečný zločin, který musí být potrestán. Uvedli to na Twitteru v reakci na zprávy o stovkách zavražděných civilistů v ukrajinských městech, ze kterých se stáhla ruská armáda. Tvrdá reakce přišla i ze zahraničí.
Cenu Evropské filmové akademie (EFA) pro nejlepší film letos získal snímek Quo vadis, Aida? bosenské režisérky Jasmily Žbaničové. Příběh, který vypráví o masakru ve Srebrenici z roku 1995, obdržel rovněž ocenění za režii a za ženský herecký výkon. Evropské filmové ceny, které bývají označovány za evropské Oscary, se v sobotu předávaly v Berlíně.
Genocida v Srebrenici si vyžádala přes osm tisíc nevinných obětí, které byly pohřbeny v masových hrobech. Tuto sobotu proběhne vzpomínková ceremonie, při jejíž příležitosti se pohřbí dalších osm nově nalezených ostatků z masakru, který se udál před čtvrtstoletím.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
