Pozůstalí Srebrenickém masakru stále hledají ostatky obětí v masových hrobech
Genocida v Srebrenici si vyžádala přes osm tisíc nevinných obětí, které byly pohřbeny v masových hrobech. Tuto sobotu proběhne vzpomínková ceremonie, při jejíž příležitosti se pohřbí dalších osm nově nalezených ostatků z masakru, který se udál před čtvrtstoletím.
Na sklonku 20. století vypuklo na jihu Evropy genocidní vraždění. Války, které se v Jugoslávii rozhořely, byly vlastně etnickými či národnostní nesnášenlivostí živené konflikty, v nichž docházelo k vyvražďování jednotlivých etnik. Svůj podíl na explozivitě situace mělo i náboženství, kde stáli muslimové proti křesťanům. A uprostřed toho všeho byla Srebrenica, malé, nepříliš důležité městečko, které bylo dobyto srbskými jednotkami.
Vyšetřovatel zločinů v bývalé Jugoslávii Vladimír Dzuro: Skutečná válka se vypnout nedá
Se svou urostlou postavou, ostře řezanými rysy a mrazivým pohledem vzbuzuje dojem gangstera ze špionážního románu. Ve skutečnosti je Vladimír Dzuro český vyšetřovatel, který dostal do vězení některé z největších zločinců občanské války v bývalé Jugoslávii. Začínal jako pražský kriminalista, stíhal vrahy a násilníky. Počátkem 90. let přišla nabídka, která se nedala odmítnout, a zcela mu změnila život. Jako člen ochranných sil OSN odcestoval do válkou sužovaného Sarajeva a od roku 1995 působil dalších deset let jako vyšetřovatel haagského tribunálu.
Tato genocida v roce 1995 byla jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války v Bosně a Hercegovině. Následkem války byl masakr více než osmi tisíců Bosňanů výhradně muslimského vyznání, a to během deseti dnů. Obětmi byli hlavně chlapci a muži.
Ani po pětadvaceti letech se ale nepodařilo všechny oběti masakru identifikovat. Srbové se totiž v posledních měsících války své zločiny snažili zakrýt a ostatky přemísťovali na různá místa a zakopávali je do masových hrobů. Podle AP k tomu často používali i buldozery. Od roku 1996 se ale odborníkům z Bosny i z celého světa postupně daří tyto masové hroby odhalovat a oběti krveprolití identifikovat.
V sobotu se pohřbí osm dalších identifikovaných obětí
Asi pět kilometrů od města Srebrenica se nachází obec Potočari. Toto místo se proměnilo v památník obětí masakru a jejich pohřebiště. První pohřeb se zde uskutečnil až v roce 2003 a v současnosti je zde pochovaných už téměř sedm tisíc ostatků. V sobotu přibude osm dalších náhrobků bosenských mužů a chlapců, na kterých bude podle agentury AP stejný rok i měsíc úmrtí.
V Potočari se 11. července každoročně koná smuteční ceremonie, které se účastní tisíce návštěvníků. Kvůli koronavirové pandemii se ale letošního obřadu bude moci účastnit jen hrstka pozůstalých, mezi které patří převážně ženy. Podle ředitele památníku Emira Suljagiče další příbuzní budou moci sledovat ceremoniál virtuálně.
Žena prošla každý masový hrob, aby našla své milované
Pohřbu dalších obětí se letos zúčastní i Fazila Efendičová, která při masakru přišla o jediného syna a manžela. Jejich ostatky byly pohřbeny už před několika lety, ale Fazila chce svojí účastí podpořit ostatní ženy, které ve válce ztratily své blízké. Mít nějaký hrob, který mohou navštívit, jim přinese úlevu, říká bosenská žena.
„Pamatovat si tohle všechno je velice těžké a deprimující. Neexistují slova, která by dokázala popsat tu bolest, ten zármutek, který cítíte, když se snažíte najít jednotlivé kosti svých milovaných. Navštívila jsem všechny nově nalezené masové hroby a viděla jsem, co se nachází uvnitř každého z nich,“ popsala traumatizující zážitky pozůstalá Efendičová.
Fazila Efendičová při masakru přišla o jediného syna a manžela. Zdroj: AP
Jejich ostatky hledala ve všech nově odhalených masových hrobech. Zdroj: AP
Památník obětí masakru s jejich pohřebištěm je nedaleko Srebrenice v Potočari. Zdroj: AP
Mnoho masových hrobů je stále ukrytých, neotevřených a lidé v nich nejsou identifikovaní. Některé matky zemřely, aniž by našly své děti. Zdroj: AP
Mít hrob, který mohou pozůstalí navštívit, jim přinese úlevu. Zdroj: AP
V Potočari je zatím pohřbeny ostatky více než sedmi tisíc obětí Srebrenického masakru. Zdroj: AP
Fazila Efendičová při masakru přišla o jediného syna a manžela. Zdroj: AP
Jejich ostatky hledala ve všech nově odhalených masových hrobech. Zdroj: AP
Památník obětí masakru s jejich pohřebištěm je nedaleko Srebrenice v Potočari. Zdroj: AP
Mnoho masových hrobů je stále ukrytých, neotevřených a lidé v nich nejsou identifikovaní. Některé matky zemřely, aniž by našly své děti. Zdroj: AP
Mít hrob, který mohou pozůstalí navštívit, jim přinese úlevu. Zdroj: AP
V Potočari je zatím pohřbeny ostatky více než sedmi tisíc obětí Srebrenického masakru. Zdroj: AP
Sama v průběhu dlouhých let po masakru prošla každý nově odhalený masový hrob v naději, že najde něco, co by patřilo jejímu muži nebo synovi. Ostatky jejího manžela Hameda se nakonec našly ve dvou různých masových hrobech, přičemž jeden z nich byl odhalen už v roce 1998 a druhý o dva roky později.
U hledání ostatků svého syna Fejzy už ale takové štěstí neměla. Našly se jen dvě kosti z jeho končetin a po dlouhém čekání na více ostatků se Fejza v roce 2013 rozhodla kosti pohřbít vedle hrobu svého manžela.
„Chtěla jsem, aby můj syn spočinul vedle svého otce, abych mohla přijít a pomodlit se u jejich hrobů. Abych věděla, že je tam aspoň jedna z jeho kostí. Kde je jeho zbytek? Po částech v různých masových hrobech? Mnoho masových hrobů je stále ukrytých, neotevřených a lidé v nich nejsou identifikovaní. Některé matky zemřou, aniž by našly své děti,“ dodala.
Je zapotřebí se postavit masakrům dnešní doby
Ředitel památníku Emir Suljagič by tímto místem rád světu připomněl brutální událost, která se v roce 1995 v Srebrenici udála. Nejen kvůli hrůzným nedávným dějinám, ale také v rámci prevence a včasnému zásahu při podobných událostech v současnosti.
„Zbytek světa se musí dozvědět o Srebrenici a konečně začít jednat včas a postavit se hromadným vraždám a zvěrstvům. Musí se začít jednat na místech, jako je Sýrie nebo Barma. Musí se začít jednat a předcházet takovým věcem, které se dějí třeba muslimské populaci Ujgurů v Číně,“ vysvětlil.
