reklama

„Stát na spolky kouká skrz prsty.“ Proč jen městské útulky na záchranu zvířat nestačí?

Fotografie pořízená inspektory Státní veterinární správy ČR při odebírání psů z množírny v Kamenici nad Lipou.

V roce 2018 provedli inspektoři Státní veterinární správy ČR 2004 kontrol v chovech, kde převažovali psi. V 649 případech bylo zjištěno porušení veterinárního zákona. Týkalo se to i tří nejpočetnějších chovů, ve kterých inspektoři napočítali v jednom případě 212 psů, v druhém 145 psů a ve třetím 109 psů. Nejpočetnějším chovem byla množírna v Kamenici nad Lipou. Všech 212 psů tehdy převzaly zvířecí spolky. Městské útulky v okolí na něco takového totiž neměly kapacitu.

reklama

V roce 2018 provedli inspektoři Státní veterinární správy ČR 2004 kontrol v chovech, kde převažovali psi. V 649 případech bylo zjištěno porušení veterinárního zákona. Týkalo se to i tří nejpočetnějších chovů, ve kterých inspektoři napočítali v jednom případě 212 psů, v druhém 145 psů a ve třetím 109 psů. Nejpočetnějším chovem byla množírna v Kamenici nad Lipou. Všech 212 psů tehdy převzaly zvířecí spolky. Městské útulky v okolí na něco takového totiž neměly kapacitu.

Jde jen o jeden případ z mnoha, kdy spolky doslova vytrhly trn z paty státní správě. Mohou se totiž s majiteli domluvit a skrze darovací smlouvu převzít zvířata do péče. Těm se tak pomoci dostane dříve, než by „úřednický šiml“ docválal do cíle. To ale vidí jako problém ředitel Státní veterinární správy ČR Zbyněk Semerád. „Stává se, že si (spolky, pozn.red.) najdou problémový chov, přesvědčí chovatele, aby jim zvířata dal s tím, že se o ně postarají, ale pak se zvířaty obchodují,“ řekl v rozhovoru pro MF Dnes.

Jak je to v praxi? „Mně osobně se velmi často stává, že se na mě obrátí příbuzní lidí, kteří mají problémový chov nebo samotní chovatelé zvířat a řeknou – nezvládáme to, byla tady veterinární správa, ale my s tím chceme něco udělat,“ říká Kateřina Pangrácová z Depozita Beruška. V jednom z případů šlo o smečku asi sedmdesáti psů. „Veterinární správa do protokolu napsala, že je sice vše v pořádku, ale že doporučují snížit počet psů,“ vzpomíná Pangrácová. Na Depozitum Beruška se proto obrátil syn majitelky s prosbou o pomoc. Jednalo se o nesocializovaná zvířata, z nichž některá byla vážně nemocná.

Příspěvky od obcí? Nedostáváme

V současné době má pod sebou spolek Kateřiny Pangrácové mimo jiné osmnáct psů a tři feny se štěňaty – všichni pochází z přemnožené smečky a do depozita se dostali v zuboženém stavu. Jeden pes nepřežil. „Všichni byli vyhublí na kost, některé fenky měly nádory na mléčných lištách, jedna fenka měla již velký a otevřený nádor na mléčné liště, jedna fenka má těžkou dermatitidu a kvůli tomu zhnisané celé bříško a hnisavý zánět v uších, dlouhosrstí psi byli zadredovaní a ty dredy obalené bahnem a výkaly,“ popisuje Pangrácová.

Po přijmu následovala veterina, u některých i hospitalizace. „Lidé si často neuvědomují, že psi z množíren a množících se smeček vyžadují péči 24 hodin denně,“ říká Kateřina Pangrácová a poukazuje nejen na zdravotní problémy, ale především na nulové hygienické návyky a chybějící socializaci. S potřebným vybavením pomáhají dárci, vše je totiž hrazeno spolkem. „Většinou si při příjmu psa žádné poplatky nebereme, ono to ani moc nejde. Z těch podmínek odkud psy odebíráme… to prostě nejde. Náklady leží pak plně na spolku. V tomto je také rozdíl mezi útulkem a spolkem. Útulek má za každého psa peníze od obce, s níž má smlouvu, to my ne.“ Takto početné příjmy zvířat má přitom středočeské depozitum jednou až dvakrát do roka. „Nejčastěji to jsou množírny, nezvládnuté chovy (kde se psi množí mezi sebou a majitel si neví rady), jednou jsme měli příjem více psů jako nechtěné dědictví,“ vysvětluje Pangrácová.

Takové i mnohem početnější příjmy nejsou ničím výjimečným ani v jiných koutech republiky. Přesto, že je řeší v drtivé většině právě spolky, se jim mnohdy dostává „jen“ podpory od řadových občanů. „Mám pocit, že stát na nás kouká skrz prsty a hledá možnosti jak nám naší práci co nejvíce znepříjemňovat. Stát bere a uznává jen útulky, ale ty berou pouze psy toulavé a opuštěné. A kdo se má ujmout psů, kteří jsou odebraní od majitelů nebo majitel jejich péči již nezvládá a je jich třeba kolem čtyř desítek?“ Stejně, jako Kateřina Pangrácová, se ptají i další spolky, které mohou zvířata zachraňovat jen díky dárcům z řad veřejnosti.

Někdy stačí poradit

Ne vždy ale musí jít přímo o odebírání zvířat. Na žimský útulek (zapsaný spolek) se před několika lety obrátili sousedé majitelky psa, který byl extrémně pohublý a majitelka ho měla po dobu své nepřítomnosti zavírat do chlívku na zahradě. „Na místo jsme jeli, volali KVS, tam nám bylo sděleno, že podnět máme poslat emailem a že mají měsíc na vyřízení a provedení kontroly,“ popisuje Kateřina Hadrabová z AniDef – útulek Žim.

Jak se podařilo zjistit, jednalo se o psího seniora, který ničil vybavení domu v případě, že zůstal doma sám. Kvůli jeho kondici a věku hrozilo, že pro něj budou mít tehdy nízké venkovní teploty zdravotní následky. „Majitelce jsme proto sehnali palety a matraci, aby měl pes teplé ležení tam, kam ho přes den musela zavírat, dovezli jsme jí na naše náklady kvalitnější krmivo i obleček pro psa, dali doporučení, jak o něj pečovat, aby přibral. Kontaktovali jsme i jejího veterináře,“ líčí Hadrabová. Podle ní zájmem útulků a spolků není přijímat co nejvíce zvířat, ale snažit se řešit situaci na místě a zvířata odebrat pouze v případě, že není jiná možnost. Spolky tak fungují nejen jako záchranáři, ale i jako poradci. A zároveň se snaží šířit osvětu, která může pomoci snižovat stav odebraných zvířat každým rokem.

reklama
reklama

Politika

Toman finišuje ústavní ochranu vody. Ve Sněmovně přitom leží další tři návrhy

Další hlavní zprávy

Donald Trump

Žantovský: Tohle je osudový moment v kariéře Donalda Trumpa

Žantovský: Tohle je osudový moment v kariéře Donalda Trumpa

Po celých Spojených státech amerických zuří nepokoje kvůli násilné smrti George Floyda, který zemřel po brutálním policejním zásahu. Podle bývalého českého velvyslance v USA Michaela Žantovského nyní bude pro amerického prezidenta Donalda Trumpa klíčové, jak se k nepokojům postaví. Rozhodne to podle něj, zda Trump znovu vyhraje prezidentské volby, které se budou konat 3. listopadu. V pondělí to řekl v pořadu CNN Prima NEWS 360⁰ Pavlíny Wolfové.

USA

Nezávislá pitva: Floyd zemřel následkem udušení po soustavném tlaku

Nezávislá pitva: Floyd zemřel následkem udušení po soustavném tlaku

Podle soukromé nezávislé pitvy vedl tlak vyvinutý na krk a záda George Floyda k nedostatečnému průtoku krve do mozku. V zásadě byl na místě mrtev, zemřel v Minneapolis 25. května, uvedl Ben Crump, právní zástupce Floydovy rodiny. Smrt neozbrojeného černocha, který zemřel po nepřiměřeném policejním zásahu, vyvolala bouřlivé protesty v mnoha městech Spojených států amerických.

ShowTime

Voráček: Nechce se mi do Států a hrát tam bez diváků

Voráček: Nechce se mi do Států a hrát tam bez diváků

Hokejista Jakub Voráček má prodlouženou neplánovanou pauzu. Jelikož se kvůli koronaviru přestalo v zámoří hrát dříve, volné chvíle tráví především s rodinou v Česku. Jaké má plány na léto? Kdy se uvidí se synem Jakubem, který je v Americe? Více se dozvíte v show 7 pádů Honzy Dědka, které se vysílá každé úterý ve 21:30 na Primě.

reklama
reklama
reklama
Smrt George Floyda: Policista z Michiganu odložil zbraně a přidal se k demonstrantům

USA

Domácí zpravodajství

Další články
reklama
reklama