New Orleans hrozí zkáza. Stěhování obyvatel musí začít hned, urgují vědci
Městu New Orleans hrozí, že ho během tohoto století zcela obklopí voda, ukazuje odborná analýza. Experti proto doporučují začít s plánováním přesunu města už nyní, aby se předešlo budoucím problémům a chaosu, píše CNN.
New Orleans čelí hrozbě stoupající mořské hladiny. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným místům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku zaplavení. Před následky hurikánů a silných bouřek chrání město okolní mokřady. Jenomže ty rychle mizí, protože se odvodňují kvůli výstavbě a ustupují kvůli ropnému a plynárenskému průmyslu. Od 30. let 20. století Louisiana přišla asi o 2 000 čtverečních mil těchto mokřadů, píše CNN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Legendární úkaz zmizí v Krkonoších již brzy. Podmínky jsou rekordně špatné.
Pobřežní Louisiana se podle analýzy zveřejněné v časopise Nature Sustainability může potýkat se vzestupem vodní hladiny o zhruba tři až sedm metrů. Dopady by byly velmi vážné – vědci odhadují, že by mohlo zmizet asi 75 % zbývajících mokřadů a pobřeží by se mohlo posunout až o 100 kilometrů do vnitrozemí. „Region překročil bod odkud není návratu. New Orleans může být obklopen Mexickým zálivem ještě před koncem tohoto století,“ napsali autoři článku.
Čtěte také
Vedení statisícového města by podle nich mělo začít plánovat přesunutí už nyní a pokud to udělá, může se stát příkladem pro další místa, která budou čelit podobným problémům. Stoupající vodní hladina totiž ohrožuje pobřežní města po celém světě, od New Yorku a Londýna až po Bangkok a Šanghaj. „Hlavní otázkou je, jak brzy tato budoucnost nastane a jak se bude odehrávat,“ řekl Benjamin Strauss, generální ředitel a hlavní vědecký pracovník neziskové organizace Climate Central zabývající se výzkumem klimatu.
Brianna Castroová, autorka studie a odborná asistentka pro udržitelnost měst na Yale School of the Environment uvedla, že lidé opouštějí pobřežní Louisianu po celá desetiletí. Od hurikánu Katrina, který v roce 2005 udeřil na Louisianu a zabil téměř 1400 lidí, ztratilo New Orleans přibližně čtvrtinu své populace. Bouře, kterým město čelí, budou navíc pravděpodobně ještě silnější a ničivější. Podle nedávné studie je asi 99 % obyvatel New Orleans vystaveno vysokému riziku povodní. „Když město zasáhne další hurikán podobný Katrině, téměř každý by utrpěl škody způsobené povodněmi,“ řekl Wanyun Shao, autor studie a docent geografie na University of Alabama.
Autoři studie varují, že bez dobře naplánovaného stěhování hrozí chaotický odchod obyvatel, který by byl velmi nákladný — nejvíc by dopadl na ty nejchudší. S úbytkem lidí by se navíc prohlubovaly nerovnosti: klesaly by příjmy z daní, zhoršovaly veřejné služby, rostlo pojistné a domy by ztrácely hodnotu.
Obavy ze ztráty kultury
Pro přemístění existuje precedens. Město Kiruna v arktickém Švédsku je pomalu pohlcováno železnorudným dolem, na kterém bylo postaveno. Jak se důl rozšiřoval, musely těžbě ustoupit i některé domy. Kiruna se nachází v procesu přesídlování, o kterém se hlasovalo v roce 2004 a jehož dokončení se očekává za devět let. Loni město přesunulo svůj více než stoletý kostel do nového města na speciálně navrženém vozíku. „Nové centrum města by mělo být hotové příští rok,“ uvedla Clara Nyströmová, úřednice pro památkovou péči v Kiruně. Stěhování však nebylo snadné. Nájemné roste, což lidem situaci dál ztěžuje, a objevují se obavy, že by město mohlo přijít o svou kulturu i komunitu.
I Česko má se stěhováním celého města, potažmo kostela, své zkušenosti. Z podobných důvodů jako u Kiruny došlo k přesunu původního Mostu do nově vznikajícího stejnomenného místa.
Obětuje se přesunu kultura?
Castroová je ale optimistická a věří, že vybudování New Orleans 2.0 na bezpečnější půdě lze provést bez obětování kultury. „Postavte skvělé město a lidé přijdou. Nemusíte ztratit ducha New Orleans,“ uvedla. Jiní jsou však méně optimističtí. Beverly Wrightová, jejíž rodina v New Orleans sahá osm generací zpět, se obává, že by stěhování mohlo město rozbít. „Naše kultura vznikla z každodenního života a vztahů mezi sousedy. Když se tyto komunity rozpadnou, část toho se ztratí,“ řekla Wrightová, zakladatelka a výkonná ředitelka Centra pro environmentální spravedlnost v Deep South.
Čtěte také
Prý nepochybuje o tom, že vzestup hladiny je existenční hrozbou, ale má hluboké obavy z toho, jak by stěhování dopadlo. „Nemám moc důvěry, že by se mocní chovali ohleduplně k černošským komunitám. Stačí se podívat, co se stalo po hurikánu Katrina,“ řekla Wrightová s odkazem na široce kritizovanou reakci vlády na hurikán. Obává se, že generace černochů budou nuceny začít znovu od nuly.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: První tropický den roku. V Česku padla hranice 30 stupňů, později než v posledních letech.
vaclav.cerny@iprima.cz
