Opičí neštovice se šíří světem. Nákazu už potvrdilo 15 zemí
Opičí neštovice se šíří světem. Nákazu už potvrdilo 15 zemí včetně Belgie, která jako první na světě nařídila pro infikované 21denní karanténu. Velká Británie, která potvrdila dalších 36 případů, doporučuje izolaci i pro lidi, kteří se s nakaženým pouze setkali. První podezření na nákazu opičími neštovicemi prošetřovali lékaři i v Česku, a to ve Fakultní nemocnici Bulovka. Nakonec se však nepotvrdilo. Odborníci teď navíc vyvrátili, že by se vir přenášel jen pohlavním stykem.
Svět se ještě nevzpamatoval z covidu a už čelí další výzvě. Průběh nákazy je přitom v tomto případě poměrně pomalý. „Inkubační doba onemocnění opičích neštovic je zhruba jeden až dva týdny a průběh nemoci zhruba dva týdny až měsíc,“ uvedl pro CNN Prima NEWS virolog Jiří Černý.
Opičí neštovice jsou infekční onemocnění způsobené monkeypox virem (MPV), které se objevuje u některých druhů zvířat i u lidí. Zdroj: AP
Nákaza se projevuje podobně jako lidské neštovice, byť s mírnějšími příznaky. Zdroj: AP
Inkubační dobu experti odhadují na 6 až 21 dní, symptomy přetrvávají dva až čtyři týdny. Zdroj: Getty Images
Průběh opičích neštovic u pacienta v USA. Zdroj: Getty Images
Prvotní vyrážka se postupně mění v hnisavé boláky, které pak prasknou. Proces praskání puchýřků je podle expertů poměrně nebezpečný. Zdroj: Getty Images
Následky opičích neštovic u pacienta z Demokratické republiky Kongo. Zdroj: Getty Images
Také v USA zdravotníci odhalili člověka, který je nakažen opičími neštovicemi. Zdroj: Profimedia.cz
Lékaři v Demokratické republice Kongo provádí vyšetření na přítomnost opičích neštovic u jednoho z chlapců. Zdroj: Getty Images
Měření teploty kvůli opičím neštovicím v Indonésii Zdroj: Getty Images
Viry opičích neštovic pod mikroskopem. Nemocí se může nakazit i člověk. Zdroj: Getty Images
Mikroskopická ukázka znázorňuje kožní tkáň opice nakaženou opičími neštovicemi. Zdroj: Getty Images
Název je odvozen od skutečnosti, že virus byl poprvé prokázán u opic. Nejvíce vnímaví vůči viru jsou však afričtí hlodavci. Zdroj: Getty Images
Opičí neštovice se rozšířily už i do zemí západní Evropy či jihovýchodní Asie. Zdroj: Getty Images
Vědce překvapilo, že se opičí neštovice šíří mezi lidmi překvapivě rychle. Zdroj: Getty Images
Lidé virus dál přenášejí nejčastěji intenzivním kontaktem s další osobou, například při pohlavním styku. Zdroj: Getty Images
Opičí neštovice se objevily také v Indonésii. Zdroj: Getty Images
Na opičí neštovice by měly fungovat vakcíny. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Na opičí neštovice by měly fungovat vakcíny. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Opičí neštovice jsou infekční onemocnění způsobené monkeypox virem (MPV), které se objevuje u některých druhů zvířat i u lidí. Zdroj: AP
Nákaza se projevuje podobně jako lidské neštovice, byť s mírnějšími příznaky. Zdroj: AP
Inkubační dobu experti odhadují na 6 až 21 dní, symptomy přetrvávají dva až čtyři týdny. Zdroj: Getty Images
Průběh opičích neštovic u pacienta v USA. Zdroj: Getty Images
Prvotní vyrážka se postupně mění v hnisavé boláky, které pak prasknou. Proces praskání puchýřků je podle expertů poměrně nebezpečný. Zdroj: Getty Images
Následky opičích neštovic u pacienta z Demokratické republiky Kongo. Zdroj: Getty Images
Také v USA zdravotníci odhalili člověka, který je nakažen opičími neštovicemi. Zdroj: Profimedia.cz
Lékaři v Demokratické republice Kongo provádí vyšetření na přítomnost opičích neštovic u jednoho z chlapců. Zdroj: Getty Images
Měření teploty kvůli opičím neštovicím v Indonésii Zdroj: Getty Images
Viry opičích neštovic pod mikroskopem. Nemocí se může nakazit i člověk. Zdroj: Getty Images
Mikroskopická ukázka znázorňuje kožní tkáň opice nakaženou opičími neštovicemi. Zdroj: Getty Images
Název je odvozen od skutečnosti, že virus byl poprvé prokázán u opic. Nejvíce vnímaví vůči viru jsou však afričtí hlodavci. Zdroj: Getty Images
Opičí neštovice se rozšířily už i do zemí západní Evropy či jihovýchodní Asie. Zdroj: Getty Images
Vědce překvapilo, že se opičí neštovice šíří mezi lidmi překvapivě rychle. Zdroj: Getty Images
Lidé virus dál přenášejí nejčastěji intenzivním kontaktem s další osobou, například při pohlavním styku. Zdroj: Getty Images
Opičí neštovice se objevily také v Indonésii. Zdroj: Getty Images
Na opičí neštovice by měly fungovat vakcíny. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Na opičí neštovice by měly fungovat vakcíny. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Příznaky se přitom objevují postupně. Nejprve je to horečka, bolesti hlavy, svalů, dušnost a pak se začnou objevovat i první vyrážky. Ty se postupně změní v hnisavé boláky, které pak prasknou. Proces praskání puchýřků je podle epidemiologa Romana Prymuly navíc poměrně nebezpečný.
Nechráněný pohlavní styk, ale i ložní prádlo
Jedním z hlavních způsobů přenosu viru je nechráněný sex. Tím to ale nekončí. „Vylučuje se i hlenem dýchacích cest. To znamená, že se jedná i o kapénkovou nákazu, ale kontakt musí být poměrně úzký,“ uvedla v reakci primářka Kliniky infekčních nemocí na Bulovce Hana Roháčová.
Opičí neštovice se ale přenáší i samotným dotykem s nakaženým, nebo s kontaminovanými materiály, jako je ložní prádlo. Prodělané dětské neštovice nás přitom rozhodně neochrání. Ty totiž způsobuje úplně jiný vir.
Na světě je momentálně zhruba 180 potvrzených nebo domnělých případů – z toho 50 ve Španělsku. Mimo Evropu hlásí infekce také Austrálie, Kanada a USA. Podle Prymuly by lidé neměli panikařit, ale vzácná nemoc se musí hlídat. „Řada lidí může opičí neštovice zaměnit za klasické plané. Důležité je nepanikařit – diagnostiku musí provést až odborník,“ řekl s tím, že lidé očkovaní proti pravým neštovicím by měli mít asi 80procentní ochranu proti nákaze. Povinná vakcinace ale v případě této nemoci skončila v roce 1980. V případě starších ročníků už je ochrana i přes očkování minimální. „Postvakcinační imunita už, předpokládáme, vyvanula. Takže se nemůžeme radovat z toho, že bychom byli imunní,“ dodala Roháčová.
Opičí neštovice veřejnost zatím děsí spíš svým zjevem než dlouhodobými následky. Například v Evropě se v souvislosti s nemocí neobjevil žádný případ úmrtí, ale třeba taková středoafrická varianta má smrtnost až 10 procent.
