studie

Dovozy potravin mnohonásobně zvyšují uhlíkovou stopu, vyplývá z nové studie, kterou si nechal vypracovat Zemědělský svaz ČR. Například v případě importu vepřového ze Španělska je stopa až devítinásobná ve srovnání s dodávkami tuzemských farmářů.

Během krátké doby zhubl dnes 49letý Marek z Ústí nad Labem o 10 kilogramů, navíc se mu výrazně zvedla hladina krevního cukru. Diagnóza? Neléčená cukrovka a rezistence na inzulin, vyslechl si loni od lékařů. Když po měsíci a půl náhle celý zežloutl, zamířil na pohotovost. Opět se řešil jen cukr, nakonec se však Markovi podařilo dostat na pracoviště gastroenterologie. Po dvou měsících si konečně vyslechl správnou diagnózu: rakovina slinivky břišní. Navzdory chemoterapii a odstranění nádoru se rakovina vrátila v podobě metastáz. Od svého lékaře ví, že délka dožití s takto agresivní formou nádoru není velká, proto apeluje na druhé, aby mysleli na prevenci.

Dopady koronavirové pandemie na dospívající mládež byly rozsáhlé, vyplývá z výzkumů sledujících jejich duševní zdraví či sociální život. Nová studie, která byla publikována na začátku září, odhaluje, co problémy mohlo způsobit – mozky některých dospívajících totiž stárnuly rychleji, než by tomu bylo za normálních okolností. Dle výsledků byly více zasaženy dívky než chlapci.

Konzumace zpracovaného nebo červeného masa zvyšuje riziko cukrovky, přičemž pouhé dva plátky šunky denně zvyšují riziko tohoto onemocnění o 15 procent. Na základě rozsáhlé studie, které se účastnily 2 miliony lidí po celém světě, to uvádí vědecký tým vedený výzkumníky z Cambridgeské univerzity.

Se znepokojivými daty přišli australští vědci, kteří se podíleli na studii zveřejněné začátkem srpna v časopise Cancer. Po analyzování případů a úmrtí mužů na 30 typů rakoviny ve 185 zemích v roce 2022 vytvořili prognózu pro rok 2050. Výsledek? Počet případů karcinomů celosvětově u mužů vzroste o 84 procent, úmrtnost o 93 procent. Nejvíce by měla být zasažena skupina mužů starších 65 let, u nichž se má počet úmrtí zvýšit o 113 procent. Nejčastěji indikovaným typem rakoviny stejně jako dosud zůstane karcinom plic.

Každý z nás někdy při plnění nějakého složitého úkolu nejspíše zažil pocit, který by popsal slovy, že ho bolí mozek. To sice není možné, neboť v mozku nejsou receptory citlivé na bolest, ale přesto může být mentální námaha nepříjemná. Studie dokonce ukazuje, že lidé raději volí fyzickou bolest než náročné mentální úkoly, píše zpravodajství CNN.

Slavný vědec Charles Darwin kdysi označil červenání se za „nejzvláštnější a nejlidštější ze všech projevů“. Schopnost zčervenání, zrůžovění či ruměnce na tvářích ve chvílích vzrušení, nadšení nebo studu byla připisována jen lidem. Nová studie francouzských vědců však zjistila, že totéž umí i slepice, které tímto způsobem mohou vyjadřovat strach či vzrušení, napsal zpravodajský server CNN.

V důsledku zranění či nemoci přijdou o končetinu – nohu či ruku – statisíce lidí. Díky nejrůznějším protézám mají možnost alespoň částečně získat zpět určitou samostatnost, nikdy se však rozsah schopností nemůže rovnat zdravé končetině. Co když se však protéza, v tomto případě nová bionická noha, propojí s mozkem? „Jako bych nikdy o končetinu nepřišla. Byl to nejšťastnější okamžik v mém životě,“ svěřila se CNN 47letá Amy, která před šesti lety přišla o nohu v důsledku popálenin.

Evropa se nyní potýká s extrémními vedry, která mohou mít podle odborníků negativní vliv na náš mozek. Nejenže zhoršují naše kognitivní funkce a náladu, ale při vysokých teplotách také zvyšují u lidí agresivitu.

Smrt je sice nevyhnutelná, ale to nebrání výzkumníkům v oblasti zdraví, aby hledali způsoby, jak ji co nejvíce oddálit. Jejich nejnovějším kandidátem je něco, co je zdarma, bezbolestné, nechutná špatně a nenutí vás se potit: vděčnost. Nová studie, jíž se zúčastnilo téměř 50 tisíc starších žen, odhalila, že se sílícím pocitem vděčnosti se u nich snížila pravděpodobnost úmrtí v následujících třech letech.

Dnes třináctiletý Oran Knowlson trpěl až stovkami epileptických záchvatů denně. Představa, že by kolem sebe neměl nikoho, kdo by mu mohl v případě problému pomoci, byla nemyslitelná. Vše ale změnil neurostimulátor, tedy mozkový implantát, který chlapci jako prvnímu na světě voperovali lékaři ve Velké Británii. Jak sdělila jeho matka Justine, doma má konečně šťastného a hovorného puberťáka.

To, jak dobře zvládáte stresové události, může úzce souviset s vaším střevním mikrobiomem. Odhaluje to studie publikovaná v Nature Mental Health, která se na „komunikaci“ mezi střevem a mozkem zaměřila. Odborníci zjistili, že ti, kteří jsou vůči vypjatým situacím více odolní, mají tuto schopnost biologicky zapsanou v mikrobiomech. Stres však není jedinou věcí, kterou ekosystém drobných organismů v těle může ovlivnit.