Sudety

Krátkometrážní dobové drama Krajan režiséra Pavla Sýkory a Viktora Horáka se dostalo do finálového výběru americké Akademie filmového umění a věd, známé jako studentský Oscar. Letos je Krajan jediným zástupcem České republiky a historicky prvním hraným snímkem z Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku (FAMO), který se probojoval do této prestižní soutěže. Byl vybrán z celkem 2 683 přihlášených filmů a postoupil do finálové sedmičky. Film z písecké FAMO se na podzim utká o zlatého plešouna společně s filmy z Německa, Británie, Polska, Itálie a USA.

Reportér CNN Prima NEWS navštívil Křišťanovice v okrese Bruntál, kde KSČM v eurovolbách získala 45 procent hlasů, zatímco ANO jen 26. „Komunisty už všichni odepisovali, ale s Kateřinou Konečnou na čele koalice Stačilo! se v příštích volbách stoprocentně vrátíme i do parlamentu,“ věří 46letý Vlastimil Koleňák z Křišťanovic, kde žije 250 lidí. A jeho otec Josef, rovněž volič KSČM, s láskou vzpomíná na minulý režim: „Dělal jsem na státním statku. V neděli jsem se rozhodl oženit a v pondělí už mi vedoucí přidělil třípokojový byt. Jo, tehdy pracující člověk něco znamenal.“

Romové sestěhovaní ze všech koutů republiky do omšelých bytovek na samé výspě republiky v okrese Bruntál se voleb do Evropského parlamentu nezúčastnili. „Nejsem tu hlášený, nemám tady v Osoblaze ani trvalý pobyt, tak jsem tu ani nemohl volit,“ vysvětluje předák komunity Gustav Cina z Prahy. Do tisícihlavé Osoblahy na polských hranicích ho zavála nepřízeň osudu. A byznys s chudobou, stejně jako dalších až 300 Romů.

Jak by žili Češi a Němci ve společném státě, kdyby po druhé světové válce nedošlo k vyhnání téměř tří milionů českých Němců? Spisovatel Leoš Kyša nad otázkou přemítá v románu Sudetenland, který se záhy po vydání vyhoupl do čela žebříčku bestsellerů. „Dlouho jsem se zajímal o všechny ty diskuse, jestli by spolu oba národy dokázaly žít i po válce. To byl impuls k dalším úvahám, a nakonec i ke knize,“ říká Kyša v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Po sametové revoluci v roce 1989 by to podle autora nebylo lehké soužití. Obdobně jako Slováci zatoužili po autonomii a záhy i po samostatné republice, také Němci z pohraničí by prý žádali nějakou formu suverenity.

Češi je z vlasti vyhnali v letech 1945 až 1946, od té doby někdejším německým sousedům na hrobech nikdo nezasvítí ani na Dušičky. I když výjimky se najdou. „Už druhým rokem rozsvěcíme svíce na všech dochovaných hrobech. Anebo také v místech, kde po nich zůstaly jen obrysy,“ říká 33letý Martin Chalupa z iniciativy Zachraňme Chomýž. Tento žalostně poničený hřbitov totiž chtěla krnovská radnice úplně zlikvidovat. Na nezákonné jednání města upozornila jako první CNN Prima NEWS a devastaci se podařilo zastavit. Jinde v republice se německá pohřebiště ničí i nadále.

Mezi řečníky na pódiu u ukrajinské ambasády, kde si lidé připomínají výročí války, vystoupil i zvolený prezident Petr Pavel. V projevu přirovnal ruského prezidenta Vladimira Putina k nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi, oba zneužili menšiny, řekl.

Pokladní ve vesnické samoobsluze v Úvalně v okrese Bruntál nechce prozradit, komu dá hlas v druhém kole prezidentských voleb. „Nechám si to pro sebe,“ říká 55letá Jarmila Darebníčková. O Andreji Babišovi ani o Petru Pavlovi přitom neřekne křivé slovo, nad volbou asi váhá. První kolo v okrese vyhrál Babiš (51,42 %), za kterým Pavel propastně zaostal (23,10 %). Ten přitom v pohraničí paradoxně sbírá body i za to, že byl komunistický lampasák.

Prezidentský kandidát Andrej Babiš hraje „all in“ jako v kasinu, zhodnotil druhou fázi kampaně novinář Seznam Zpráv Václav Dolejší. Taktikou prý předseda hnutí ANO kopíruje prezidenta Miloše Zemana, billboardy se inspiroval u SPD, popsal Dolejší v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

Centrum Liberce ukrývá pod povrchem spletitou síť betonových chodeb a místností, někdejší protiatomový kryt je jedním z nejzachovalejších v Česku. Jeho správci pečují o výjimečnou technologii, která měla umožnit v případě jaderného útoku naprostou izolaci tisícovek ukrývaných osob. Zajímavostí je, že původně se do žulové skály pod středem města začalo kopat ještě v době, kdy svět o jaderné hrozbě neměl ani tušení. Měl tu vést tunel, který souvisel s plány Adolfa Hitlera na vybudování dálnice napříč Sudety.

Asi nikde jinde v České republice nedochází na veřejném místě k tak masivní propagaci nacismu. Areál zchátralých lázní Jánské Koupele v sudetském podhůří Jeseníků je posprejován desítkami svastik či nápisy typu: Adolf Hitler, Heydrich, Himmler, SS, strýček Dolfík Hitler, Gott mit uns i mnohými dalšími. Třicet let zdevastované objekty chce nyní zachránit podnikatel Jan Ležatka. „Boj s vandaly zatím prohráváme, chceme to brzy změnit,“ slibuje.

Je druhá největší v Evropě a třetí na světě. Řeč je o Velké synagoze v Plzni. Budova, která byla několikrát vykradena a během 2. světové války dokonce sloužila jako skladiště, byla před časem zrekonstruována za pomoci unikátní technologie. Její krásy teď obdivují návštěvníci z celého světa.

Situace na Ukrajině připomíná zabrání Sudet v Československu. Ruský prezident Vladimir Putin k tomu ani nepotřeboval Mnichovskou dohodu. Ve vysílání CNN Prima NEWS to prohlásil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Podle nezávislého senátora Pavla Fischera je potřeba prosadit tvrdé sankce proti Rusku. Europoslanec Ivan David (SPD) dodal, že Česká republika musí myslet i na své občany.