Plivanec na oběti i Sládkův duch. Landsmanšaft v Brně rozdělil i pedagogy mezi poslanci
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Koaliční poslanci-pedagogové ke kontroverznímu sjezdu: plivanec i zbytečné pnutí.
Dodali i slova o kolaborantech a vlastizrádcích.
Lidovci: Vina předků je na obou stranách.
Vláda se snaží vyvolat ducha Miroslava Sládka, míní Žáček z ODS.
O sjezdu sudetských Němců se vedla už řada hádek a vášnivých debat. K historickým křivdám a bolavým místům soužití národů se ale mimo politicky vyostřená období každodenně vracejí učitelé a učitelky nejen dějepisu, jež musí ozřejmovat složité kontexty. Napříč vládou a opozicí lze nalézt řadu lidí, kteří se před Sněmovnou živili vzděláváním dětí. Jak se k tomuto tématu staví ti, kteří by měli vést žáky k uvažování v souvislostech a ke kritickému vyhodnocování informací?
Nejsilnější vládní klub ANO má několik zástupců ve výboru pro vzdělávání. Je jím například poslanec a místostarosta Vsetína Pavel Bartoň (ANO), který o sobě v roce 2002 uváděl, že je pedagogem volného času, a který je dosud veden jako ředitel Alceda – střediska volného času a plavecké školy Vsetín. K tématu sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu se na sítích ani na plénu nijak nevyjadřoval.
ČTĚTE TAKÉ: Pokud nebudu součástí delegace, podám kompetenční žalobu, říká o summitu NATO Pavel
Žádná stanoviska na sítích nevydávala ani další členka výboru Jana Hanzlíková (ANO), jež je původním povoláním sociální pedagožkou, ani Jan Richter (ANO), absolvent oboru vychovatelství pro speciálněpedagogické instituce. Bartoň a Hanzlíková v dolní komoře Parlamentu hlasovali pro přijetí odmítavého stanoviska ke konání akce v Brně, Richter se z jednání omluvil.
Pro schválení deklarace byl i další člen školského výboru Hubert Lang (ANO), který je pedagogem a vychovatelem a vystudoval program zaměřený na vzdělávání dospělých osob. Ten se však ke konání sjezdu vyjádřil na Facebooku. Svou podporu vládnímu usnesení nepovažuje za „projev strachu či slabosti“, a odvolává se i na své rodinné zázemí. „Dědeček byl Sudetský Němec z Prachatic a babička Češka. Dosti klasická smíšená rodina z té doby z pohraničí,“ uvedl na sítích s tím, že pochopení pro brněnský sjezd ani tak nemá.
Čtěte také
Důrazný nesouhlas s konáním sjezdu bere jako projev „zdravého národního sebevědomí“ a naopak akci vnímá jako „plivanec do očí obětí nacismu“.
Sjezd odmítá také místopředseda pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO). Poslanec, který řídí soukromou školu Sion High School, se na sítích opakovaně vymezoval proti brněnské události výstřižky svých proslovů ve Sněmovně. „Připadá nám krajně nešťastné, že má v Brně dojít k tomuto sjezdu. Obě strany (vláda i opozice) si uvědomují, že v té době došlo k mnoha zvěrstvům a zlům, jenže my je nyní nevyřešíme,“ pronesl 5. května na plénu.
Za kabinet také Doksanský reprodukoval názor, že sjezd česko-německým vztahům neprospívá a nevytváří prostor pro dialog. Vinil také opozici, že posouvala diskuzi jinam. „Naprosto pomíjí fakt, že pro mnoho obyvatel ČR je konání sudetoněmeckého sjezdu na našem území bolestnou záležitostí,“ zopakoval při kritice opozičních klubů argument vládních stran o stále živých ranách.
Gregor mluvil o nacistických základech landsmanšaftu
V klubu Motoristů působí jako místopředseda Matěj Gregor, který se hrdě hlásí ke své pedagogické profesní dráze a po absolvování bakalářského studia navázal na to magisterské. Jeho zájmem je kromě českého jazyka i výuka historie. Gregor zastupoval s ministrem sportu, zdraví a prevence Borisem Šťastným Motoristy na tiskové konferenci koalice k navržení mimořádného bodu ohledně zmíněného usnesení, jež se konala 5. května.
Čtěte také
„Není to tak, že by odmítání sudetoněmeckého sjezdu v Čechách bylo odmítáním smiřování s Němci. Hrstkou zastánců události je nám vytýkáno, že se nechceme smiřovat, ale jde o nekončící proces, který běží úspěšně již 80 let,“ poznamenal k této věci.
Připomněl stýkání Čechů a Němců na pracovním trhu či ve školství. Na akci mu vadí spíše platforma. „Jde o organizace, které vznikly desítky let po válce na nacistických základech, tedy na lidech, kteří měli přímou účast na tom, co nacistické jednotky na našem území dělaly,“ podotkl učitel historie.
Kabinet podle něj nechce tímto tématem rozeštvávat společnost, ale reagovat na „necitlivou, předem nekomunikovanou agendu několika lidí, kteří chtěli nenávist a pnutí mezi lidmi“.
Tvrdší vyjádření z klubu SPD
Mnohem tvrději se vyjadřuje například místopředsedkyně školského výboru Zuzana Majerová (za SPD/Trikolora). Politička, jež podle svého medailonku dříve učila angličtinu na základní škole, sudetoněmecký spolek hlasitě a pravidelně kritizuje. „Zájmy sudeťáků jsou opozici bližší než zájmy našich občanů. Vyprávěnky o smíření si může fakt nechat na koledu,“ uvedla například v příspěvku na svých sítích.
Majerová také hovoří o „šikovně zastíraném“ požadavku zrušení Benešových dekretů. Názorové oponenty viní z toho, že se staví proti zájmům vlastní země, a cituje názory ekonoma a kolegy z poslaneckého klubu SPD Miroslava Ševčíka (za Trikoloru), jenž označuje za vlastizrádce a kolaboranty organizátory akce či opoziční politiky.
Čtěte také
Postoj SPD, na jejíž popud koalice navrhla projednat stanovisko, drží i nová poslankyně a středoškolská pedagožka Irena Němcová (SPD). Rovněž zmiňuje otázku dekretů a tvrdí, že se landsmanšaft „s výsledky historie dodnes nesmířil“.
Lidovci připomínají vinu předků na obou stranách
Opoziční poslanci naopak konání akce pod záštitou organizace Meeting Brno vítají. Lidovec Marek Výborný vyučoval dějepis a základy společenských věd na gymnáziu v Pardubicích. Vzhledem k vyhrocené celospolečenské debatě připomíná, že potomci vyhnaných Němců nevolají po vrácení majetků. „Naopak často zaznívá omluva, připomínání vin našich předků na obou stranách a snaha o smíření. A právě to je správná cesta – nezapomínat na tragédie minulosti, ale nenechat se jí dál rozdělovat,“ napsal k ožehavému tématu v nejnovějším příspěvku.
Podle Výborného politici, kteří ztotožňují sudetské sdružení se snahou zrušit Benešovy dekrety, šíří záměrně strach a nenávist. „Vadí mi to a jednoznačně to odsuzuji,“ dodal bývalý ministr zemědělství.
V Brně se koná každoroční multižánrový festival otevřeného dialogu a porozumění Meeting Brno. A je vidět, že právě obojí dnes potřebujeme jako sůl.
— Marek Výborný (@MarekVyborny) May 22, 2026
Mrzí mě, co kolem setkání sudetoněmeckého sdružení rozpoutali lidé jako Tomio Okamura či Petr Macinka a co svou slabostí a… pic.twitter.com/UBVKNBpTTe
Ještě před vstupem do Sněmovny učil historii, společenské vědy a němčinu i současný šéf Starostů Vít Rakušan. Vzedmutí tématu poválečného vysídlení považuje za krycí manévr vlády. „Rozdmýchávání vášní kolem sudetských Němců vrací premiér Andrej Babiš (ANO) naši společnost někam do devadesátek. My se ale nechceme nikam vracet,“ uvedl ohledně neúčasti opozice při jednání o stanovisku koalice.
V souvislosti s případem z Chebu, kdy vandalové nastříkali na výlohu kanceláře Svazu Němců hákový kříž, nařkl vládní koalici, že ve společnosti „škrtli sirkou“. „A teď se diví, že se rozhořely nacionalistické vášně, rezolutně se distancují a pohoršují na sociálních sítích. Proboha, nejde s xenofoby a nácky rozfoukávat nenávist a pak se tvářit, že ji hasíte,“ míní o způsobu, jak vládní tábor téma pojímá.
Čtěte také
S výukou na základní i střední škole má zkušenost i místopředseda školského výboru Jan Berki (STAN). Ten vyzývá k ocenění všech, kteří „dlouhodobě přispívají k česko-německému smíření – jednotlivce, spolky i samosprávy“. Koalice podle něj v tomto tématu řeší „kulturní války minulosti“.
Berki v ožehavé celospolečenské diskuzi spatřuje vyvstávající paradoxy. „Důraz na historickou paměť bez odpovídající podpory, ostrá slova o minulosti vedle problematického politického chování, a místo řešení dluhů či modernizace znovu otevírané kulturní konflikty. Historie přitom jasně ukazuje, že hledání takového nepřítele nám nezajistí, že bude líp,“ komentoval.
Fiala i Havel na fotkách s Posseltem
V poslaneckém klubu ODS zasedá i vystudovaný historik a nynější člen výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Ten v pořadu 360° na CNN Prima NEWS prohlásil, že za rozdmýchávání vášní ve společnosti je zodpovědná vláda, jelikož toto téma přinesla do Sněmovny. „V prvních třech bodech schváleného usnesení vzývají deklaraci o smíření z roku 1997, která uzavřela politickou rovinu celé věci a nechala pracovat historiky, aby odhalovali události a činy na obou stranách,“ pronesl poslanec, který jako první stál v čele Ústavu pro studium totalitních režimů.
Vládní tábor se podle něj tímto tématem snaží „vyvolat duchy republikánů Miroslava Sládka z devadesátých let“. Žáček je také toho názoru, že jde především o regionální záležitost, jež je prezentována jako celostátní otázka. „Nenechávejme tuto věc politikům, ale historikům, kteří se tím profesionálně zabývají. Je to velmi citlivé téma a v Česku součástí politického genotypu. Na druhou stranu si to takovou vulgarizaci nezaslouží,“ míní také Žáček.
Čtěte také
Kladný postoj ke konání sjezdu sdílí i bývalý premiér Petr Fiala (ODS), který je celoživotně spjatý s pedagogickou praxí, především ve vysokoškolském prostředí. Fiala mluví o odpuštění a smíření mezi národy. „Současně rozumím lidem z rodin zasažených nacismem, kteří si kladou otázku, zda už je ten správný čas a zda je Brno to správné místo. Vést o tom normální společenskou debatu je legitimní a užitečné,“ poznamenal.
Bývalý předseda vlády rovněž zmínil, že linie česko-německého soužití má řadu tragických událostí, ovšem společným úkolem je budování budoucnosti, jež by měla být „přátelská, obohacující a ke prospěchu obou národů“. Vyjádřil se i k fotografii z mládí, na niž se objevil s mladým Berndem Posseltem v roce 1990 a která se šířila po sítích. Nynější předseda sudetoněmeckého sdružení tehdy působil jako asistent europoslance Otty von Habsburka. Fotografie zachycuje jeho návštěvu v Brně.
„Otty Habsburka jsem si vážil mj. proto, že v Evropském parlamentu prosadil umístění prázdného křesla pro porobené národy za železnou oponou. V Habsburkovi i Posseltovi jsem viděl zastánce naší cesty zpět ‚do Evropy‘, kterými taky byli a zůstali,“ napsal ke snímku Fiala.
Na sítích se v souvislosti se sjezdem Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně znovu objevuje tato fotka. Se Sudetskými Němci nesouvisí. Vznikla v roce 1990 při návštěvě europoslance Otty von Habsburka v Brně. Bernd Posselt byl tehdy jeho asistent, pak se stal sám… pic.twitter.com/g2cXokeqnt
— Petr Fiala (@P_Fiala) May 20, 2026
Fotografii s Posseltem – nicméně nikoliv historickou, ale z nynější doby – umístil na sítě i předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Opoziční zákonodárce, který vede školský výbor ve Sněmovně, vystudoval učitelství pro střední školy, následně učil dějepis a šest let vedl královéhradecké Gymnázium J. K. Tyla.
Havel ve svém příspěvku napsal, že naše dějiny „nejsou černobílé“. „Byly v nich křivdy na všech stranách. Kolektivní vina je princip hloupý, demagogický a nepatří do 21. století. Mně je bližší odpovědnost jednotlivce, schopnost pojmenovat minulost bez hysterie, a hlavně vůle jít dál,“ vyjádřil svůj postoj a odkázal se i na myšlenku „otce zakladatele“ TOP 09 Karla Schwarzenberga, tedy že „smíření není slabost“, ale projev sebevědomí.
Ve čtvrtek se k tématu Benešových dekretů dostali i v bavorském zemském sněmu. Alternativa pro Německo (AfD), jež je partnerem české SPD v Evropském parlamentu, navrhla rezoluci, jež by vyzvala Česko ke zrušení těchto dokumentů. Poslanci sněmu to odmítli – naopak přijali tři rezoluce vyjadřující podporu sjezdu sudetských Němců v Brně, smíření s českým národem a další prohlubování spolupráce mezi Českem a Německem.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajince nepotřebujeme, dočasnou ochranu pro muže v produktivním věku zruším, tvrdí Okamura
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě. (Marek.Pausz@iprima.cz)
