reklama

Šumperák si postavily tisíce rodin. Jak vypadaly typizované domy

/ fotografií

Typizované domy se stavěly v Česku, Maďarsku, neminuly ale ani Británii či USA. Zatímco v Maďarsku si získaly oblibu Kádárovy kostky, u nás to vyhrál tzv. šumperák. Dům, který navrhl projektant Josef Vaněk, si postavilo několik tisíc českých rodin. Dům typu V (jak zní oficiální název šumperáku) nabídl garáž, úzký balkon i inspiraci bruselským stylem.

reklama

Na konci 60. a hlavně během 70. let se na českém venkově a předměstích stavěly typizované domy, pro které se vžil název šumperák podle města Šumperk. Ředitel místní nemocnice si totiž u projektanta Josefa Vaňka objednal návrh rodinného domu s balkonem. Brzy se nákresy rozšířily do celého státu a lidé si je mohli pořídit za předem stanovenou cenu. Někteří plány i obkreslovali.

Projektant Josef Vaněk, který Šumperák navrhl (foto: Tomáš Pospěch).
Projektant Josef Vaněk, který Šumperák navrhl (foto: Tomáš Pospěch).

Prostor dostala i lidová tvořivost. Některé šumperáky měly více pater, jiný tvar oken, občas chyběly ikonické průhledy v bočních stěnách balkonu. Změn bylo hodně. Všechny šumperáky ale podle historičky Martiny Mertlové, která o typizovaném domě vydala společně s fotografem Tomášem Pospěchem publikaci, spojovala touha po rodinném bydlení.

Rodinné domy neměly v plánované výstavbě moc prostoru, ale lidé je byli schopní svépomocí postavit. Nakonec to ocenil i režim, kterému výstavba rodinných domků usnadnila zajišťování bytů pro obyvatele.

Martina Mertlová v rozhovoru pro CNN Prima NEWS dodává, že šumperáky ztělesňovaly představu o tom, jak být moderní i na venkově. Na domech je patrná inspirace bruselským stylem, který proslavil Československo na světové výstavě roku 1958.

Zajímavosti o šumperáku

  1. Stavba šumperáku se dala pořídit za 120 tisíc korun.
  2. V přízemí domu byla garáž, v patře pak kuchyň a obývák propojený dlouhým oknem. Úzký balkón běží po celé šíři domu a je z něj pohled na ulici. Střecha je rovná a mírně zešikmená směrem dozadu.
  3. Dalším typickým znakem byly trojúhelníkovité průhledy na vratech garáže, vžily se také kulaté průhledy na bocích balkonů.
  4. Plány na dům typu V si od Ing. Vaňka architekta-samouka zakoupily stovky lidí, cena byla 842 korun za celou projektovou dokumentaci. Mnoho dalších zájemců o šumperák si plány tajně kopírovalo.
  5. Dům všechny uchvátil svojí moderností a relativně vysokým standardem bydlení.
  6. Šumperáků po celé ČSR vzniklo postupně několik tisíc a amatérští stavebníci si plány všelijak upravovali. Dodnes se dají v české krajině zahlédnout nejrůznější variace na šumperák, včetně zmenšenin v určitém poměru – to když se celý dům na malý pozemek nevešel.

Kádárovy kostky

Československo nebylo jediným státem, kde se objevily typizované rodinné domy. V Maďarsku se stavěly tzv. Maďarské kostky. Říkalo se jim i Kádárovy kostky podle generálního tajemníka maďarské komunistické strany Jánose Kádára. Ačkoli se totiž první plány ke kostce objevily už ve 20. letech, pořádně se domky začaly stavět až v poválečné době a nejvíce mezi roky 1956 a 1988, kdy v čele Maďarska stál János Kádár. Původně byly určené pro budapešťská předměstí, ale rozšířily se i za hranice metropole.

Jak už název napovídá, jednalo se o domy připomínající kostky. Na rozdíl od šumperáků ale neměly rovnou střechu. Co se lidové tvořivosti týče, ta se projevila zejména na fasádách, samotná konstrukce domu moc změn nedovolovala. Na maďarském venkově tak stojí rodinné domky s mnohdy futuristickými geometrickými fasádami, jiné se zase ohlížejí do minulosti a jsou inspirované folklorními vzory.

Kádárovy kostky nebyly tak velkorysé jako šumperáky. Měly jen dvě obytné místnosti na jednom podlaží. Půda v původních plánech obytná nebyla. Z budovy se nedalo vyjít přímo na zahradu za domem, ale jen na cestičku vedoucí k brance.

Text čerpá z článku o Kádárových kostkách na Prima Living. Tam si Maďarské kostky můžete prohlédnout v galerii.

reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Rusko

Sputnik V nabírá směr Česko, v Rusku ale příliš neletí. Lidé se už covidu nebojí

Sputnik V nabírá směr Česko, v Rusku ale příliš neletí. Lidé se už covidu nebojí

Česko a Slovensko se dostaly do dráhy ruského satelitu. Vakcína Sputnik V, pojmenovaná po slavné sovětské družici, je už u slovenských sousedů a do měsíce by mohla být i v České republice. K očkování ruskou vakcínou je ale zapotřebí povolení Evropské lékové agentury nebo výjimka ministerstva zdravotnictví. Ani jedno se však zatím nechystá a vakcinace Sputnikem drhne i v samotném Rusku. Rusové se totiž zřejmě více než covidu bojí nežádoucích účinků po očkování.

USA

USA se bojí čtvrté vlny, Texas ne. Ruším povinné roušky, ohlásil guvernér z restaurace

USA se bojí čtvrté vlny, Texas ne. Ruším povinné roušky, ohlásil guvernér z restaurace

Šíření vysoce nakažlivých mutací koronaviru by ve Spojených státech mohlo spustit čtvrtou vlnu pandemie a ohrozit pokrok, který přinesla vakcinace. Uvedla to ředitelka amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Rochelle Walenskyová. Vyzvala přitom Američany, aby nepolevovali v prevenci. Guvernér Texasu Greg Abbott ale následně oznámil, že od 10. března zruší celostátní povinnost nosit roušky a povolí provoz všech obchodů a restaurací v jejich plné kapacitě.

Při dopravní nehodě v USA zemřelo 13 lidí. V přeplněném autě jelo 25 pasažérů
Zlaté glóby putovaly celebritám do obýváků. Ceny se přebíraly i v Praze
Další obrat vlády. Třítýdenní karanténu zkrátila o týden, novinka platila dva dny
reklama
reklama
Ve středu se spouští povinné plošné testování v podnicích. Zavírat se nebudou

Vláda

Domácí zpravodajství

KB s Fidoo pomáhají firmám s digitalizací jejich financí
Další články
reklama
reklama