Sýkora koňadra Zdroj: Fotografie: Pexels.com
Ornitologové ve spolupráci s hojným počtem dobrovolníků zjistí, kteří ptáci u nás v zimě ubývají či přibývají. Letos účastníci pozorovali celkem 707 133 ptáků. Vítězství Ptačí hodinky obhájila sýkora koňadra, překvapením byl strakapoud velký.
Rekordní zapojení veřejnosti
Pomocí dlouhodobého projektu občanské vědy ornitologové ve spolupráci s velkým počtem dobrovolníků zjistí, kteří ptáci u nás v zimě ubývají či přibývají. Letos účastníci pozorovali celkem 707 133 ptáků - galerie. Zapojení veřejnosti bylo rekordní. Druhý lednový víkend pozorovalo ptáky na krmítkách 35 270 lidí, což je o 8 tisíc více než vloni. Sčítalo i 446 školních kolektivů. Dohromady se sčítání účastnilo 3 049 žáků se svými učiteli a vychovateli. Pozorovatelé museli na místě setrvat hodinu a zaznamenat vždy nejvyšší počet současně pozorovaných jedinců každého druhu. Nejčastěji přiletěla sýkora koňadra: „Zaznamenalo ji 88 % sčitatelů. Celkový počet pozorovaných koňader se vyšplhal na 134 549,“ říká Alena Jechumtál Skálová, koordinátorka Ptačí hodinky z České společnosti ornitologické.
Nejpočetněji pozorované druhy Zdroj: Česká společnost ornitologická
Vítězem počtvrté v řadě
Sýkora koňadra ovládla statistiky již počtvrté. Zvítězila jak v plošném výskytu, tak v celkových počtech, což jsou dva rozdílné údaje.
Mezi nejpočetněji pozorovanými druhy jsou sýkora koňadra, vrabec polní, vrabec domácí a sýkora modřinka. Žebříček nejčastěji zaznamenaných druhů je ale trochu jiný. Vysoká početnost nemusí znamenat, že druh během své hodinky viděla většina účastníků. Pěkně to lze ilustrovat na příkladu vrabců a modřinek. Zatímco modřinky se ukázaly na 71 % krmítek, vrabci navštívili během sčítání zhruba 40 % krmítek (oba druhy vrabců podobně). Když už se ale vrabci objevili, přilétli průměrně v mnohem větším hejnu – takže ve výsledku početně předběhli „častější“ modřinky,“ vysvětluje Skálová.
Strakapoud velký velkým překvapením
Lidé mnohem častěji než předešlé roky zaznamenali strakapoudy velké. Vloni navštívil během sčítání 26 % všech krmítek, letos 42 % krmítek. A strakapoud velký se tak stal pátým nejčastěji pozorovaným druhem. Dále lidé častěji oproti loňským ročníkům spatřili dlasky tlustozobé, sojky, hýly či brhlíky a proto je důležité sčítat několik let po sobě. Jen tak zjistíme, jestli se jedná o krátkodobé výkyvy nebo dochází k dlouhodobým změnám. Výsledky Ptačí hodinky 2022.
Strakapoud velký - Lukáš Raccocha Zdroj: Česká společnost ornitologická
Podle nového výzkumu drobní ptáci stárnou stejně jako lidé
O drobných ptácích se dlouho soudilo, že mají v důsledku predace tak vysokou úmrtnost, že prakticky „nemají čas“ zestárnout. Dvě nové studie publikované v mezinárodních časopisech Experimental Gerontology a Oecologia pod vedením doc. Michala Vinklera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy však ukazují, že i přesto třeba takové sýkory koňadry podobně jako lidé stárnou. Práce dokládají, že u nich dochází s věkem k poklesu celé řady fyziologických funkcí a nárůstu oxidačního poškození organismu. Výzkum trval bezmála deset let a podíleli se na něm výzkumníci z několika českých akademických pracovišť.
Pokles reprodukční aktivity a imunity
Čeští výzkumníci dlouhodobě sledovali mezi lety 2012 a 2018 populaci volně žijící sýkory koňadry hnízdící v budkách v Ďáblickém a Čimickém háji v Praze. Opakovaně odebrat potřebné vzorky se podařilo z celkového počtu 886 odchycených ptáků u 54 jedinců, což dokládá náročnost výzkumu a také vysvětluje, proč podobný výzkum doposud nebyl uskutečněn. Zásadními otázkami bylo, zda u ptáků podobně jako u lidí v průběhu stárnutí dochází k poklesu funkčnosti imunity a k poklesu reprodukční aktivity.
Výsledky obou těchto prací tak spolu s dalšími současnými studiemi ukazují, že i drobní pěvci jednoznačně stárnou a na jejich fyziologické úrovni se stopy stárnutí projevují v mnohém podobně jako u lidí.
