Za změnu migračních vzorců ptáků podle vědců může klimatická změna. Zdroj: Pixabay
Výzkum britských vědců ukazuje, že migrující ptáci začínají trávit stále více času v Evropě. Podle některých odhadů by to mohlo vést až k tomu, že některé druhy zcela přestanou migrovat. Za změnou zřejmě stojí klimatická změna.
Studie vědců z Univerzity v Durhamu ukazuje, že velký počet ptáků, kteří přelétávají na zimu přes Afriku, se v Evropě zdrží až o 60 dní za rok déle, než bývalo běžné. Ke studii vědci využili ornitologická data z Gambie a Gibraltaru získaná za posledních 50 let.
Během migračních období se vzduchem vznáší až pět miliard ptáků. Zdroj: Pixabay
Během migračních období se vzduchem vznáší až pět miliard ptáků. Zdroj: Pixabay
Dosud se vědci domnívali, že začátek migrace ptáků každý rok spouští délka denního světla. Studie však odhaluje, že k rozhodnutí odletět ptáci využívají mnohem sofistikovanější metody a zřejmě dokážou reagovat i na změny klimatu a dostupné vegetace. „Pokud trendy, které jsme ve studii pozorovali, budou nadále pokračovat, můžeme se dočkat toho, že někteří ptáci již nebudou trávit čas na subsaharské Africe a namísto toho stráví celý rok v Evropě,“ vysvětluje závěry studie její vedoucí Kieran Lawrence. „Změny migrace, kterých jsme svědky již nyní, mohou vést k delšímu období rozmnožování i domino efektu u dalších druhů, a to u nás i v jejich tradičních zimovištích,“ dodává.
Vlaštovky, čápi nebo husy. S těmi všemi bychom se zanedlouho mohli setkávat po celý rok. Zdroj: Pixabay
Vlaštovky, čápi nebo husy. S těmi všemi bychom se zanedlouho mohli setkávat po celý rok. Zdroj: Pixabay
Mezi změnami, ke kterým může v takovém případě dojít, je například zvýšená konkurence u sběru potravy v Evropě během podzimu a zimy. V Africe by zase mohlo bez migrujících ptáků, kteří pojídají hmyz či opylují, dojít k dalekosáhlým dopadům na ekosystémy. Dalším krokem vědeckého týmu je právě vývoj modelů, které budou budoucí dopady simulovat.
