TEST: Peugeot 408 je neobvyklý karosářský hybrid, kterému stačí malý motor

O kolik to bývalo snazší, když variant automobilů na trhu bývalo méně. Pro manažery sedany, pro rodinu kombík, na chatu pick-up, na stavbu dodávka – aktuálně se v tom občas člověk až ztrácí a popravdě pod pojmem crossover jsem si rozhodně nepředstavoval něco tak specifického, jako je Peugeot 408. I když vlastně proč ne.

Vozy značky Peugeot se v uplynulých letech zařadily mezi nejhezčí mainstreamové modely, co se vyrábí. A nejnovější 408 není ani trochu výjimkou.

Trochu jsem doufal, že se mi dostane do ruky v krásném modrém metalickém laku Obsession, který vůz prezentuje na billboardech. A je v ceně. Nakonec to byla příplatková šedá Titane v ceně 17 tisíc korun, která auto na silnicích trochu schovala do davu.

ČTĚTE TAKÉ: Citroën C4 X chce navázat na lidovou linku. Potenciál brzdí jedno omezení

Vítejte, chaffeur

Tohle auto je opticky tak zajímavé, že ani nevím, kde vlastně začít. Matrix LED světlomety s nyní už běžným vzezřením lvích tesáků po stranách už jsou takřka tradicí, stejně jako výrazná maska chladiče. Kouzlo je hlavně v boční siluetě. Auto je opravdu velké, ale silueta je dynamická, sportovní a svěží.

Ostré hrany se ženou až do futuristických tvarů a pojí se s oplastováním spodní části vozu, které na testovaném šedém autě trochu zaniklo. Svažující se záď je za mě ještě výraznější než příď, dává vozu šmrnc a osobitost. Nejhezčí částí jsou malá „lví ouška“ na víku kufru, hodně netradiční detail. Stejně jako krásně vykrojené blinkry na zpětných zrcátkách.

Po usednutí a nastartování vás Peugeot hezky po francouzsku na obrazovce infotainmentu uvítá slovem „chaffeur“ a nezapomene připomenout, že je vybaven systémem i-Toggles, tedy virtuálními tlačítky výrazně většími, než jsou tlačítka běžná. Několik jich přesto zůstalo na středovém panelu.

Ideální polohu za volantem je nutné chvíli hledat, i tak je posléze špatně vidět z malého zadního okna. To si 408 kompenzuje 360° kamerou, systémem hlídání slepého úhlu i dění za vozem při couvání. Vše funguje výtečně a stejně kvalitní je také obraz. To je nutno pochválit.

Bohužel, jak už to tak u Peugeotů mívám, musím i tentokrát vzpomenout i-Cockpit. Ať dělám s volantem, co chci, dávám ho dolu a nahoru, k sobě a od sebe, zkrátka vždycky si horní částí věnce zacloním takřka všechny ukazatele. A je to celkem škoda, protože displej je tvarově velmi povedený, a ačkoliv patří k tomu nejdrobnějšímu, co na trhu je, dá se o něm říci, že je přehledný.

Volant jako z Playstationu

Druhou běžnou připomínkou je playstationový volant, který mi zkrátka k vozu o délce 4 687 milimetrů nesedí. Představoval bych si pořádný volant, který by odpovídal mohutnosti celého stroje... Jenže i-cockpit tuto kombinaci prostě nedovoluje. Na druhou stranu právě na tohle může mít asi každý svůj vlastní názor. A díky velikosti volantu se nakonec s jedenapůltunovým autem výtečně manévruje.

Už při otevření zadních dveří je vidět dostatečně velký prostor pro nohy, možná až abnormálně. Na to je člověk zvyklý třeba ze superbů. Po usednutí už se vše hodnotí trochu střízlivěji. Místa je skutečně dost, ale kvůli sklopené střeše je nutné dávat si pozor při vystupování a nastupování a zároveň výhled není pro člověka nad 180 centimetrů úplně ideální. Při otočení do strany jsem se díval přímo do střechy.

Zachránila ho mimoměstská jízda

Termín „základní motorizace“ nebývá většinou tím největším lákadlem. Přesně to ale měla testovaná 408 pod kapotou, konkrétně šlo o tříválec 1.2 PureTech, který nabízí 96 kW (130 koňských sil) a točivý moment 230 Nm. Zrychlení z 0 na 100 km/h určitě nepatří mezi hlavní benefity tohoto agregátu, počítejte s časem 10,4 sekundy.

Co potěší jako první, je pohled na stav palivové nádrže při jejím naplnění. Dojezd 820 kilometrů už se u současných vozů tak často nevidí a na řidičově tváři dokáže vykouzlit úsměv. Začal se ale podezřele zmenšovat (dojezd i ten úsměv), pohyb po městě se totiž dvanáctistovce zase tak moc nelíbil. Problém s ním neměla, ale apetit rostl.

Během prvních dní, když ukazatel mířil nad 9 litrů na 100 kilometrů, jsem úplně oslněn nebyl. Slabý motor, do velkého auta a vysoká spotřeba? Přemýšlel jsem, co tak 408 s motorem 1,2 může zachránit...

Byla to mimoměstská jízda. Peugeot jsem naložil až po okraj, uvnitř pět lidí, zavazadlový prostor (má 536 litrů) naštosovaný vším, co se jen vešlo a odjel jsem do Jizerských hor. Čekal jsem pohromu, dočkal se opaku. Dynamiku lze s daným motorem těžko čekat, ani při sešlápnutí pedálu až na zem se nic moc neděje. Ale auto dělá, co může, a ani není zbytečně hlučné.

Naopak při vyšších rychlostech je díky aerodynamice vozu uvnitř příjemné ticho a chod byl i na dálnici skutečně kultivovaný. Navíc vůz neztrácel dech ani při předjíždění a ještě víc potěšil výslednou spotřebou, která se dostala během relativně náročné jízdy na 6,9 litru na 100 kilometrů.

Nezklamala ani osmistupňová automatická převodovka a podvozek. Ten tlumí rány z nekvalitních povrchů a nevpouští do interiéru nepříjemné zvuky všeho druhu. Auto se nehoupe ani při ostřejších změnách směru. Vážně solidní produkt.

No a cena? V základu za tenhle plnohodnotný rodinný vůz zaplatíte 870 tisíc korun, testovaná verze pak vyšla na 948 tisíc. A ještě se podívejte na konkurenci.

1. NÁKLADY NA SERVIS

Záruka na vůz je pětiletá, na lak tříletá, a na neprorezivění karoserie dokonce dvanáctiletá. Servisní interval je 20 tisíc najetých kilometrů či jeden rok, průměrná hodinová sazba v autorizovaných servisech je pro tento rok stanovena na 1 067 korun bez DPH.

2. PRODEJE

Nová 408 je v průběhu letošního jara uváděna na všechny evropské trhy a v závislosti na zájmu ze strany zákazníků může dojít k prodlužování čekacích lhůt. Brzy by se ale měly vozy doručovat během 2-4 měsíců. O 408 je v Česku dle představitelů značky slušný zájem, zejména ze strany firemních zákazníků. V koncesionářské síti je aktuálně zhruba 100 vozů, v průběhu roku se očekává prodej asi 450 aut.