Renault Captur je příjemné auto, se kterým se ztratíte v davu

TEST: Renault Captur je příjemné auto, s nímž se ztratíte v davu. Umí ale i pošramotit nervy

Martin Tomaides

20. května 2023 18:09

Není snadné vytvořit designově nadčasový vůz, který vypadá dobře i po mnoha letech na trhu. Renault Captur se jím ale směle může nazývat, prodává se s lehkými modernizacemi už roky a mezi současnou konkurencí se neztratí. Mild-hybridní třináctistovka se 160 koňmi navíc i příjemně jede.

Pražané, divíte se, že máte v ústech lehkou pachuť, když potkáte na silnici Captur? A nevíte vlastně proč? To je jednoduché, od října se totiž právě tohle francouzské autíčko v hlavním městě stará o to, aby náhodou někdo neporušoval pravidla parkovacích zón. Setkání s ním tím pádem může finančně zabolet.

Netlačí na pilu

A tak raději zažeňme myšlenky na modrý pruh natřený na asfaltu a podívejme se do ceníku. Úplně nejlevnější Captur tam najdeme za 465 tisíc korun, testovaný měl ovšem hodnotu 734 tisíc. Důvodem byl kromě pohonné jednotky, ke které se dostaneme později, především sportovní vzhled.

ČTĚTE TAKÉ: LPG překvapivým pohonem budoucnosti? Dacia slibuje výrazně nižší náklady i emise

Jsou vozy, u kterých jsou sportovní pakety přílišně na sílu, ale Renault to není. Podobně jako nedávno testovaný Austral také Captur v dynamické verzi R.S. Line zůstává na silnici spíše nenápadným. Přitom detailní popis výbavy nudný není.

Renault Captur Zdroj: Bart Běhal

Jde například o sportovní nárazník s integrovanou lištou F1 (tohle zrovna na papíře zní divočeji, než jaké to doopravdy je), dvoubarevné provedení karoserie, které zahrnuje odlišený zadní difuzor a boční lišty, či osmnáctipalcová kola s designem Silverstone.

Ve stylu i uvnitř

Podobně bohaté je to i uvnitř, kde najdeme dekory se strukturou karbonu, čalounění s červeným prošíváním či sportovní volant s logem R.S. Line. Osobně se mi ale nejvíce líbí volič převodovky typu e-shifter, který je díky struktuře středového panelu nazýván plovoucím. Nejenže díky němu vzniklo větší množství odkládacích prostor, ale řazení s ním je skutečně pohodlné. Je to takový joystick, do kterého stačí jen šťouchat a auto jede.

Obrazovka infotainmentu Easy Link o velikosti 9,3" vertikálně trčí prakticky nad vším, co máme na palubní desce, a opticky tak lehce narušuje ergonomii interiéru, ale ne natolik, aby to rušilo výhled z vozu či ničilo celkový dojem. Konektivita je tu na vysoké úrovni. Pracuje se s ním snadno, nevymýšlí nesmysly, které by řidiče rušily při jízdě a hlavně není jediným zdrojem funkcí. Pod ním jsou totiž klasická tlačítka na vyhřívání sedadel, ovládání klimatizace či populárního vypnutí systému start-stop.

Přední sedadla příplatková nejsou a možná to je trochu škoda, potřebovala by silnější boční vedení. Ale sedí se na nich dobře a stejné je to vzadu. Prostoru pro hlavu je pro dospělého člověka tak akorát, ale samozřejmě je důležité nezapomínat na jiné aspekty drobného crossoveru. Třeba ten, že nakopnout se do kolena při vystupování je opravdu snadné. Jinak je třeba Renault pochválit za množství prostoru, a to i pro zavazadla. Solidních 404 litrů je možných i díky nízké podlaze. Captur je prostě příjemné auto, i v porovnání s ostatními.

Nepříjemnost, se kterou jsem se u capturu setkal hned ve dvou případech, byl nefunkční senzor bezpečnostního pásu u řidiče. Nic příjemného, když začne řádit zrovna po cestě do práce a ne a ne přestat. Pás jsem několikrát odepnul a zapnul, zkoušel různé věci, dvakrát jsme se málem poprali, ale nic. Zastavit se zrovna nedalo, takže do práce jsem přijel s tikem v oku jako inspektor Dreyfus, kterého připravoval o rozum kolega Clouseau.

Renault Captur Zdroj: Bart Běhal

Druhý podobný případ přišel za deště a týkal se pro změnu parkovacího senzoru. Ačkoliv auto nebylo nijak špinavé, parkovací senzor se pustil do práce, i když jsem stál na semaforu a kolem nikde nikdo. Na displeji se mi objevil ukazatel „zkontrolovat parkovací senzory“, ale podobně jako s bezpečnostním pásem se ani tohle nedělá za jízdy dvakrát snadno.

Jezdí energicky a za málo

Čtyřválcová mild-hybridní verze TCE 160 je tím nejsilnějším, co se do capturu dává, je živá, svěží a do auta s délkou necelého 4,3 metru úplně ideální. Pomáhá nízká hmotnost pouze 1 373 kilogramů, i díky tomu zvládne z 0 na 100 km/h za 8,5 vteřiny a kdybyste jo chtěli, hnát se s tímhle crossoverem se sedmistupňovým automatem můžete klidně rychlostí přes 200 km/h.

I s ježděním na sportovní režim po městě neměl Captur potřebu hltat palivo, v horším případě jsem se dostal na 7,4 litru, což je vzhledem k naprosto dostačující jízdní dynamice a znamenitému odpichu opravdu dobré. Nutné je také pochválit tichý chod.

Renault Captur Zdroj: Bart Běhal

K jízdě na okreskách, tužšímu podvozku nebo zvládání ostřeji projetých zatáček je náročné něco napsat. Proč? Kromě vlažnějších brzd jsem nezaznamenal nic, co by mě vyloženě rozzlobilo nebo donutilo přepnout do stavu mysli, ve kterém bych si ke kolonce „Captur“ napsal „nebrat“. Všechno kolem zkrátka nepozorovaně plynulo a nevyžadovalo moji zvýšenou pozornost.

Možná až na spolupráci s plynovým pedálem, která byla chvílemi ve stylu nahoru/dolu. Někdy totiž reagoval příliš pomalu a následně pak zbytečně vykopl a vyhnal vůz do otáček, abych ho brzdou znovu musel umravnit. Horší bylo, že se to stávalo i při couvání, a když pak auto takhle vypálí například během podélného parkování, kde jde často o centimetry, není to příjemné.

Každopádně jde o dobrý vůz do města, který se neztratí ani mimo něj. Že je oblíbený, potvrzují také prodeje. V roce 2023 si Captur našel 245 nových majitelů, jediným prodávanějším vozem francouzské značky je o něco menší Clio. Stejné to bylo i za celý předchozí rok, kdy se capturů mimochodem prodalo 918.