Swift je po dlouhá léta základním stavebním kamenem značky Suzuki a jde také o hlavní důvod, proč si zákazníci v 80. letech všimli, že nejen motocykly je živ tento japonský výrobce. Současná generace rozhodně nepatří mezi nejprogresivnější malá auta na trhu, snad právě proto má ale věrnou skupinu zákazníků. My jsme vyzkoušeli obzvláště unikátní verzi s pohonem všech kol.
Ano, právě čtyřkolka je v elektřinou ohrožené kategorii městských nákupních tašek ojedinělým zjevem a Swift je vedle Fiatu Panda jediným autem, které ji umí nabídnout. Říkáte si, že není divu? Je a není. Pokud jste někdy projížděli alpské vesničky, skoro u každého statku jste jistě viděli postávat právě Swift, Pandu nebo Dacii Duster se znakem náprav 4x4 na zádi. Prostě malé levné auto na každý den do těžkých podmínek.
Čtyřkolka nabízí příkladně neutrální jízdní vlastnosti. Zdroj: Bart Běhal
Nestárnoucí klasika
Jakkoliv vám bude asi Swift při prvním setkání připadat skoro k nerozeznání od toho, který se začal vyrábět před dvaceti lety, vězte, že tak starý rozhodně není – dělá se „teprve“ šest let. Umírněná evoluce povedeného původního designu však způsobila, že typické markanty modelu se prakticky nemění. Řeč je třeba o černých přední sloupcích nebo řízném zakončení zadních oken. Swift sice obligátně rozměrově narostl, stejně je to ale pořád jedno z nejmenších aut ve své třídě.
ČTĚTE TAKÉ: Suzuki GSX-S1000GT je velký motocyklový cesťák s nízkou cenou a jemným vyjadřováním
Mnohem patrnější je hlodání zubu času v interiéru. Díky dobrému využití obestavěného prostoru je stále příjemně vzdušný, levnější materiály a jednoduchá konstrukční řešení ale jasně napovídají o cenové kategorii vozu i jeho stáří. Plně dotykový multimediální displej není propojený s palubním počítačem a nemá ani kolečko na ovládání hlasitosti, s telefonem však propojit lze, a to je základ. Potěšující jsou také velké kruhové ovladače klimatizace a přehledné analogové budíky. Milovníci klasiky si přijdou na své vlevo pod volantem, kde dlí pětice klasických tlačítek na vypínání otravných bezpečnostních asistentů, které pronikly už i do Swiftu.
Kokpit Swiftu potvrzuje rčení, že v jednoduchosti je krása. Zdroj: Bart Běhal
Přední cestující mají prostoru plný dostatek, vzadu už to pro dospěláky moc není a kufr o objemu 265 litrů moc zavazadel na dovolenou nepojme. Jenže koho by to zajímalo, když v tomhle autě jezdí v 99 procentech případů dva lidé do 100 kilometrů? To potom ani tolik nevadí trochu neforemné sedačky, ze kterých po čase začínají bolet záda. Hlavně, že mají vyhřívání.
Motor z minulého tisíciletí
Suzuki pod kapotu verze s pohonem všech kol instaluje motor, který už většina automobilek koncepčně dávno zavrhla. Jde o klasickou japonskou variaci na téma čtyřválcový benzinový o objemu 1,2 litru. K dosažení svých 90 koní si motor nepomáhá žádným turbo-šidítkem a jeho charakter je tedy diametrálně odlišný od přeplňované konkurence.
Pružnost malého motoru v nízkých otáčkách notně vylepšuje startér-generátor. Zdroj: Bart Běhal
Řidiči ukazuje dvě zcela rozdílné tváře: S tou první, lenivou a flegmatickou si asi budou tykat méně nároční řidiči, s nimiž se za volantem Swiftu pravděpodobně setkáte častěji. Kdo však vytrvá v tlaku na plynový pedál i nad čtyři tisíce otáček, tomu budiž dopřáno i trochu toho sportovního potěšení. Do této hranice je motor tichounký a díky mild-hybridnímu systému se startér-generátorem i vcelku pružný a hlavně úsporný.
S 960 kilogramů lehkým vozem nebyl problém jezdit se spotřebou lehce nad pět litrů. Řadí se manuálně a pět stupňů převodovce bohatě stačí. Oproti dřívějšku je však řazení méně přesné a kulisa působí trochu gumově, změny „kvaltů“ jsou i hlučnější.
Svezení na úrovni
Suzuki Swift dlouhodobě předchází pověst silniční motokáry a musím říct, že ani testované provedení v tomto směru nezklamalo. Jistě, jsou i podobně velká auta s dobrými jízdními vlastnostmi, ale řekněme si rovnou, že jsou s cenou úplně někde jinde. Pocitově nejbližším konkurentem je rovněž letitá Mazda 2, z jejíhož řízení jsem měl podobně pozitivní pocity.
Přední sedadla mají dostatečné rozměry, čalounění je však příliš měkké. Zdroj: Bart Běhal
Swift se s velkým gustem vrhá do zatáček a v oblouku precizně drží stopu nekonečně dlouho. Potěší i optimálně naladěné řízení s příkladnou přesností, strmostí a především slušnou zpětnou vazbou. Obecně je auto spíš tužší, což vám dá na nerovnostech občas pocítit, myslím ale, že jisté ovládání nakonec oceníte více než pohupování na komfortních vlnách. Zmiňovaným bonusem je přítomnost pohonu všech kol, jehož funkci s mezinápravovou viskospojkou normálně vůbec nepostřehnete, přichází ke slovu až na sněhu nebo na blátě, kde se díky němu z uhlazeného autíčka do města stává velmi obratný horský kamzík s výbornou průchodností lehčím terénem.
Malý kufr část lidí nenadchne
Swift je jedním z těch mála aut na trhu, která člověku v zásadě nijak neotravují život a vesměs dělají, co se od nich čeká. To dnes rozhodně není samozřejmostí. Malý motor ze staré školy moc nejede, nikdo to po něm ale ani nebude chtít, hlavně, že je úsporný. Trochu Achillovou patou modelu je malý kufr, který Swift do jisté míry dopředu diskvalifikuje u některých českých zákazníků. Volba výbavy i pohonu je u verze 4x4 (AllGrip) jasná – v české ceníku totiž existuje jen jediná možnost. Technické údaje i podrobnosti o výbavě si můžete prohlédnout pod tímto odkazem, srovnání s jediným relevantním konkurentem Fiatem Panda 4x4 potom zde.
