těžba dřeva

Polská lesní správa má v plánu vykácet dalších třicet procent stromů z panenských lesů Bukovských vrchů na úpatí Karpat. Proti nadměrným zásahům do lesa, který se již od osmdesátých let uchází o statut národního parku, Poláci sepisují petice a provádějí blokády. Proti kácení v Bukovských vrších jsou přitom i samotní lesníci. Těžba dřeva totiž neohrožuje jen zdejší křehký ekosystém a jeho zvířecí obyvatele – je i velkou zátěží pro infrastrukturu a půdu, která se potýká se suchem.

Historie se opakuje a Amazonský prales stejně jako loni zachvátily mohutné požáry. Brazilský prezident Jair Bolsonaro vyrazil do boje proti „konspirátorům“ a fakt, že Amazonie hoří, popírá. Může za požár sucho, nebo nenasytnost těžařů a velkých firem? A kdo profituje z toho, že je ilegální těžba v Amazonii vlastně legální?

V posledních dvou desetiletích jsme svědky zdvojnásobení počtu zavražděných ochránců přírody a zvířat. Mezi roky 2002 a 2017 bylo kvůli svému aktivismu v padesáti státech světa zavražděno více než patnáct set lidí. Míra vražd tak stoupla na čtyři za týden, což výzkumníci přisuzují stále větší poptávce po volné půdě, dřevě a minerálech, kvůli které zemědělci a těžaři expandují i do těch nejodlehlejších oblastí. Za ochranu přírody, zvířat i původních obyvatel se platí životem po celém světě – v Latinské Americe, ale i v Evropě. Připomeňme si některé z nich.

Rumunské lesy patří mezi pár posledních nedotčených krajin Evropy. Jsou domovem tak rozmanitého ekosystému, že je zde zakázáno lovit velké šelmy, jako jsou vlci, rysové či medvědi. Hrozbou pro ně je však nelegální a nekontrolovaná těžba dřeva. Podle odhadů odborníků je ho zde každoročně vykáceno až dvacet milionů kubíků! Kvůli tomu jsou v sázce nejen vzácné lesy, ale i životy zdejších lidí a dalších zvířat.