Polsko bude těžit v panenských lesích, proti jsou ochránci i lesníci

Žádost o vytvoření národního parku v Pogórze Przemyskie byla podána již v roce 1982. I přesto, že se o ní v průběhu let mnohokrát jednalo, lesy nikdy zákonnou ochranu nezískaly. Přitom podle odborníků jde o podobně významné místo, jako je například Bělověžský prales. I ve zdejších netknutých lesích najdeme mnoho ohrožených rostlinných i živočišných druhů. Kromě nejednoho chráněného ptačího druhu zde ale žijí i například medvědi či vlci, kteří kvůli zásahům do svého životního prostředí, k nimž dochází v posledních dvou desetiletích, stále častěji vyhledávají útočiště v blízkosti lidských sídel.

Proti kácení protestují ochránci přírody, „obyčejní“ lidé i samotní lesníci. „Státní lesy se jako instituce musí proměnit a překopat způsob svého přemýšlení. Ano, vše, co dělají, je v souladu se zákonem, nicméně plán těžby a způsob, jakým dnes Lesy fungují, je naprosto nepřijatelný. I kdyby jen proto, že postup nepodrobili veřejné diskuzi,“ uvádí Piotr Klub z Nadace pro přírodní dědictví. Těžba těžkou technikou a nástup smrkových monokultur namísto vykácených lesů však představují problém i v souvislosti s dopady klimatické krize, jelikož zhoršují problém se suchem.

Do protestů se zapojili i aktivisté. Jedna ze skupin od 3. ledna brání les neobvyklým způsobem. Aktivistický kolektiv Wilczyce (Vlčí ženy) blokuje část lesa, kterou Lesní správa označila jako 219a, ve vlčích maskách na tripodech. „Vážíme si všech lesů. Pralesů, příměstských hájů, dokonce i stromů v parcích. Les, ve kterém se nacházíme, je ale jedinečný. Jakožto přirozený horský les vytváří unikátní ekosystém. Funguje jako hydroizolace bránící suchu a záplavám po celé zemi. Poskytuje přístřešek mnoha neobyčejným a ohroženým druhům ptáků, savců, mechů, lišejníků i játrovek. Jsme přesvědčeni, že každý z nich má na toto místo nárok: medvědi, vlci, rysi i žáby…“ uvádí prohlášení kolektivu.

Podle Kluba by problém mohlo vyřešit navrhované rozšíření chráněných oblastí. I to je však spojeno s obtížemi. „Zaměstnanci národních parků jsou placeni mnohem hůře než zaměstnanci Lesní správy,“ vysvětluje Klub. Podle něj by tak peníze získané z využívání přírodních zdrojů měla Lesní správa odevzdávat do státního rozpočtu, díky čemuž by mohly být navýšeny platy zaměstnanců v chráněných územích.