Z Amazonie znovu stoupá hustý dým. Zdroj: Profimedia.cz
Historie se opakuje a Amazonský prales stejně jako loni zachvátily mohutné požáry. Brazilský prezident Jair Bolsonaro vyrazil do boje proti „konspirátorům“ a fakt, že Amazonie hoří, popírá. Může za požár sucho, nebo nenasytnost těžařů a velkých firem? A kdo profituje z toho, že je ilegální těžba v Amazonii vlastně legální?
Zatímco v roce 2019 čelil Bolsonaro obrovské kritice za skandální apatii při dozoru nad Amazonií, letos se brazilský prezident snaží svůj obraz v médiích vylepšit. A to hlavně kvůli tlaku zahraničních investorů, vlád i brazilských byznysmenských bossů. V květnu vyslal Bolsonaro do Amazonie tisíce vojáků, kteří mají v oblasti bránit pralesy před ilegálními těžaři. V červenci brazilská vláda navíc vyhlásila čtyřměsíční zákaz vypalování lesů.
Řízeným vypalováním vegetace chtějí farmáři v Amazonii obvykle vytvořit prostor pro chov dobytka. Jiné skupiny v Brazílii zase ilegálně kácejí stromy a profitují z prodeje dřeva, další lidé protizákonně kopou v místních zlatých dolech. Čtvrtým faktorem, který ovlivňuje faunu a flóru v Amazonii, je počasí – řada požárů v oblasti vzniká prostě samovolně.
Svět lže
Když svět začal letos opět upozorňovat na ekologickou katastrofu v Brazílii, Bolsonaro rychle přispěchal s reakcí. „Ten příběh o tom, že je Amazonie v plamenech, je lež. A musíme s tím bojovat reálnými daty,“ pronesl Bolsonaro 10. srpna na summitu, který se zabýval právě ochranou pralesů.
#Brazil Amazon fires likely worst in 10 years, August data incomplete, government researcher says. #amazonfire pic.twitter.com/BrFj6BUKk3
— The Bulletin Planet (@Bulletin_Planet) September 2, 2020
Jenže jak vyplývá z analýzy deníku The Guardian, Bolsonaro se činí jen naoko. Během průletu nad Amazonií britští novináři potvrdili, že z lokace stoupá na mnoha místech hustý dým. Že se devastaci pralesů nedaří zastavit, ostatně uznává i brazilská státní vesmírná agentura Inpe. Jen za srpen odhalila v brazilském státě Amazonas 7 600 požárů, téměř o tisíc více než loni ve stejné době. Celkově bylo minulý měsíc v amazonské oblasti zaznamenáno 29 307 požárů, loni v srpnu jich bylo 30 900.
Podle organizace Greenpeace se navzdory vojenskému dozoru a zákazu vypalování podařilo zredukovat počet požárů během července a srpna meziročně jen o osm procent. „Vidíme, že se loňská tragédie znovu opakuje,“ sdělil pro The Guardian Romula Batista, zástupce Greenpeace ve státě Amazonas. „Viděli jsme obrovské plochy pastvin, které hoří, viděli jsme odlesněné oblasti, které hoří, viděli jsme pralesy, které hoří. Je zřejmé, že v lesích nikdo kvůli koronaviru doma nezůstal. Všichni – ilegální dřevorubci, těžaři i kopáči zlata – jsou venku a pohybují se v bezpečí, protože vládní inspektoři na místě kvůli pandemii nejsou,“ dodal.
Kdo profituje z těžby v Amazonii?
Ilegální těžba a chov dobytka v odlesněných oblastech hraje do karet řadě velkých firem. Svět pranýřuje společnosti, které zpracovávají hovězí maso ze zvířat chovaných v Amazonii. Mezi tyto firmy patří například JBS, přední světový producent masa, který vyváží hovězí hlavně na Blízký východ a do Afriky. Informoval o tom britský týdeník The Economist.
Podle některých vegetariánů jsou požáry v Amazonii jen důsledkem toho, že lidé jedí maso. Z ilegální těžby ovšem profitují také firmy, které zpracovávají vegetariánské produkty. V odlesněných oblastech farmáři často zasévají sóju luštinatou, jejíž sójové boby mnohé potravinářské společnosti poptávají. Sóju z polí, která vznikla kvůli ilegální těžbě, odkupují například velké firmy jako Bunge nebo Ammagi, píše Economist.
Podle kritiků brazilské vlády je Bolsonaro natolik zapleten do soukolí těžařských a potravinářských firem, že z požárů v Amazonii sám profituje, a proto je přehlíží.
