Zaplatili životem: Zavraždění ochránci pomáhají i po své smrti

Jairo Mora Sandoval

Kostarický ochránce kožatek velkých byl 31. května 2013 přepaden maskovanými muži. Jeho čtyři společnice včas utekly a zalarmovaly policii. Morovo tělo bylo objeveno následujícího dne na pláži. Podle pitvy bylo příčinou smrti udušení. Kožatky velké jsou na Kostarice chráněné, přesto jsou jejich vajíčka ve velkém pytlačena a prodávána na černém trhu jako afrodiziakum. Morova smrt připoutala velkou pozornost mezinárodní veřejnosti a vedla k vytvoření oficiální rezervace a udělení větších pravomocí jejím strážcům. Do ochrany kožatek se také zapojila nezisková organizace Sea Shepherd.

Berta Isabel Cáceres Flores

Honduraská environmentální aktivistka byla zavražděna 2. března 2016 ve svém domě ozbrojenými vetřelci. Ještě jako studentka v roce 1993 spoluzaložila organizaci COPINH, která podporuje práva původních obyvatel. Cáceres stála v čele protestů proti nezákonné těžbě dřeva, rozšiřování plantáží, stavbě přehrad, ale i přítomnosti vojenských základen USA na půdě původních obyvatel. Několik společností své projekty po zásahu COPINH stáhlo. Do konce dubna 2016 byli v Hondurasu zavražděni další dva aktivisté. V roce 2019 bylo sedm mužů honduraským soudem odsouzeno k odnětí svobody v rozsahu třiceti až padesáti let. Jsou mezi nimi nájemní vrazi i představitelé společností, kterým Cáceres překážela.

Lkhagvasumberel „Sumbee“ Tumursukh

5. listopadu 2015 se sedmadvacetiletý mongolský výzkumník vydal do Jihogobijského ajmagu, kde v horách studoval a chránil přes dvacet levhartů sněžných. Už k nim ale nedošel. O šest dní později bylo jeho tělo nalezeno v jezeře Chövsgöl na severu Mongolska – tisíce kilometrů od levhartích hor. Podle pitvy bylo příčinou úmrtí utopení a policie případ vyhodnotila jako sebevraždu. Rodina ani jeho spolupracovníci však se závěrem policie nesouhlasí. Krátce poté mongolský parlament dokonce obdržel dopis podepsaný více než čtyřiceti zahraničními výzkumníky, který vyzýval k řádnému prošetření záhadného případu. Mají k tomu důvod. V posledních dvou letech před svou smrtí obdržel Sumbee několik výhrůžek smrtí a třikrát byl dokonce napaden. Domnívají se, že za jeho úmrtím stojí lidé, kteří chtějí v levhartích horách těžit minerály. I díky Sumbeemu totiž celá oblast v roce 2016 povýšila z chráněného území na národní park, kde je jakákoliv těžba zakázána.

Chut Wutty

Čtyřicetiletý kambodžský environmentální aktivista byl zastřelen 26. dubna 2012 vojenskou policií. Založil Skupinu na ochranu přírodních zdrojů a byl nejhlasitějším kritikem role kambodžské armády a úřadů v nezákonné těžbě dřeva na chráněných územích. V době své smrti doprovázel dvě novinářky lesem v provincii Koh Kong. Podle mluvčího vojenské policie odmítli na žádost jednoho z policistů přestat pořizovat fotografie okolí a předat paměťovou kartu. Během hádky jeden z policistů Wuttyho střelil. I přes nátlak zdejších lidskoprávních organizací nebyl případ nikdy dořešen. O jeho životě a smrti byl natočen dokumentární film I Am Chut Wutty.

Dorothy Stang

Třiasedmdesátiletou misionářku zavraždili 12. února 2005 v brazilském Anapu. Za její smrtí mají stát dřevařské firmy a bohatí statkáři, kterým její činnost bránila v nezákonné těžbě a záborech půdy.  Stang přišla do Brazílie v roce 1966 jako americká řeholnice. Svůj život zasvětila ochraně deštných pralesů i jejich původních obyvatel. Po několika letech byli za její vraždu odsouzeni čtyři lidé – dva nájemní vrazi a dva zadavatelé vraždy. Letos v dubnu brazilská policie zadržela dalšího podezřelého. Dorothy Stang byla po své smrti svatořečena a i o ní byl natočen dokumentární film, They Killed Sister Dorothy.