Zaplatili životem: Zavraždění ochránci pomáhají i po své smrti

Počty zavražděných aktivistů stoupají. Může za to i rostoucí agresivita jejich odpůrců Zdroj: Pixabay

V posledních dvou desetiletích jsme svědky zdvojnásobení počtu zavražděných ochránců přírody a zvířat. Mezi roky 2002 a 2017 bylo kvůli svému aktivismu v padesáti státech světa zavražděno více než patnáct set lidí. Míra vražd tak stoupla na čtyři za týden, což výzkumníci přisuzují stále větší poptávce po volné půdě, dřevě a minerálech, kvůli které zemědělci a těžaři expandují i do těch nejodlehlejších oblastí. Za ochranu přírody, zvířat i původních obyvatel se platí životem po celém světě – v Latinské Americe, ale i v Evropě. Připomeňme si některé z nich.

Jairo Mora Sandoval

Kostarický ochránce kožatek velkých byl 31. května 2013 přepaden maskovanými muži. Jeho čtyři společnice včas utekly a zalarmovaly policii. Morovo tělo bylo objeveno následujícího dne na pláži. Podle pitvy bylo příčinou smrti udušení. Kožatky velké jsou na Kostarice chráněné, přesto jsou jejich vajíčka ve velkém pytlačena a prodávána na černém trhu jako afrodiziakum. Morova smrt připoutala velkou pozornost mezinárodní veřejnosti a vedla k vytvoření oficiální rezervace a udělení větších pravomocí jejím strážcům. Do ochrany kožatek se také zapojila nezisková organizace Sea Shepherd.

Od Morovy smrti před pár dny uplynulo sedm let. Zdroj: FB Chris Figgener

Berta Isabel Cáceres Flores

Honduraská environmentální aktivistka byla zavražděna 2. března 2016 ve svém domě ozbrojenými vetřelci. Ještě jako studentka v roce 1993 spoluzaložila organizaci COPINH, která podporuje práva původních obyvatel. Cáceres stála v čele protestů proti nezákonné těžbě dřeva, rozšiřování plantáží, stavbě přehrad, ale i přítomnosti vojenských základen USA na půdě původních obyvatel. Několik společností své projekty po zásahu COPINH stáhlo. Do konce dubna 2016 byli v Hondurasu zavražděni další dva aktivisté. V roce 2019 bylo sedm mužů honduraským soudem odsouzeno k odnětí svobody v rozsahu třiceti až padesáti let. Jsou mezi nimi nájemní vrazi i představitelé společností, kterým Cáceres překážela.

Nad smrtí Berty Cáceres se dodnes vznášejí otazníky. Zdroj: COPINH

Lkhagvasumberel „Sumbee“ Tumursukh

5. listopadu 2015 se sedmadvacetiletý mongolský výzkumník vydal do Jihogobijského ajmagu, kde v horách studoval a chránil přes dvacet levhartů sněžných. Už k nim ale nedošel. O šest dní později bylo jeho tělo nalezeno v jezeře Chövsgöl na severu Mongolska – tisíce kilometrů od levhartích hor. Podle pitvy bylo příčinou úmrtí utopení a policie případ vyhodnotila jako sebevraždu. Rodina ani jeho spolupracovníci však se závěrem policie nesouhlasí. Krátce poté mongolský parlament dokonce obdržel dopis podepsaný více než čtyřiceti zahraničními výzkumníky, který vyzýval k řádnému prošetření záhadného případu. Mají k tomu důvod. V posledních dvou letech před svou smrtí obdržel Sumbee několik výhrůžek smrtí a třikrát byl dokonce napaden. Domnívají se, že za jeho úmrtím stojí lidé, kteří chtějí v levhartích horách těžit minerály. I díky Sumbeemu totiž celá oblast v roce 2016 povýšila z chráněného území na národní park, kde je jakákoliv těžba zakázána.

Levharti sněžní hrají zásadní roli pro svůj ekosystém. Jejich počty však klesají kvůli těžbě i pytláctví. Zdroj: Snow Leopard Trust

Chut Wutty

Čtyřicetiletý kambodžský environmentální aktivista byl zastřelen 26. dubna 2012 vojenskou policií. Založil Skupinu na ochranu přírodních zdrojů a byl nejhlasitějším kritikem role kambodžské armády a úřadů v nezákonné těžbě dřeva na chráněných územích. V době své smrti doprovázel dvě novinářky lesem v provincii Koh Kong. Podle mluvčího vojenské policie odmítli na žádost jednoho z policistů přestat pořizovat fotografie okolí a předat paměťovou kartu. Během hádky jeden z policistů Wuttyho střelil. I přes nátlak zdejších lidskoprávních organizací nebyl případ nikdy dořešen. O jeho životě a smrti byl natočen dokumentární film I Am Chut Wutty.

Za vraždu kambodžského aktivisty nebyl dosud nikdo potrestán. Zdroj: Global Witness

Dorothy Stang

Třiasedmdesátiletou misionářku zavraždili 12. února 2005 v brazilském Anapu. Za její smrtí mají stát dřevařské firmy a bohatí statkáři, kterým její činnost bránila v nezákonné těžbě a záborech půdy. Stang přišla do Brazílie v roce 1966 jako americká řeholnice. Svůj život zasvětila ochraně deštných pralesů i jejich původních obyvatel. Po několika letech byli za její vraždu odsouzeni čtyři lidé – dva nájemní vrazi a dva zadavatelé vraždy. Letos v dubnu brazilská policie zadržela dalšího podezřelého. Dorothy Stang byla po své smrti svatořečena a i o ní byl natočen dokumentární film, They Killed Sister Dorothy.