Toto jsou argumenty, proč Rusko podle Ukrajinců do zimy uzavře mír. Expert optimismus nesdílí
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Ukrajina věří v konec války do zimy.
V Rusku se rafinuje nejméně ropy za posledních 22 let.
Moskvě chybí až 38 miliard dolarů na válečné výdaje.
Donutí Rusy ekonomický tlak skutečně k jednání?
Kyjev vsadil na podzim. Diplomacie, sankce a dálkové údery mají Kreml dotlačit k tomu, aby přestal válčit ještě před příchodem zimy. A podle ukrajinské strany se už teď ukazuje, proč by to mohlo vyjít. Spolupracovník CNN Prima NEWS v Moskvě Jiří Just však takovému optimismu příliš nevěří.
Prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí na setkání ukrajinských velvyslanců v Kyjevě řekl, že cílem je vytvořit na Rusko takový tlak, aby mu nezbylo nic jiného než uzavřít mír. Podle deníku Kyiv Post Zelenskyj řekl, že Ukrajina se pokusí dosáhnout tohoto cíle ještě před zimou, tedy na podzim. Zároveň ale dobře ví, s kým má tu čest a že se Putin snaží válku protahovat. Každý ukrajinský velvyslanec má podle jeho slov pracovat na zajištění vojenské pomoci.
ČTĚTE TAKÉ: Detaily exploze v Moskvě. Dárkově zabalená bomba na rautu generála spojeného s masakrem v Buči
Sám Zelenskyj netvrdí, že popsaná strategie zabere s určitostí. Ukrajinský prezident zároveň obvinil Putina, že se chystá válku prodloužit další mobilizací a novými útoky. Termín je tedy spíš přáním než garancí – ostatně přesný moment, kdy se diplomacie, sankce a útoky sečtou v jeden rozhodující tlak, podle něj nejde predikovat.
Ruské rafinerie hoří, benzin dochází
Hlavním argumentem proukrajinské strany je však ekonomika, ne politická vůle. Podle účtu Anny Komsa, který na síti X sleduje dění kolem Ruska, kleslo v červenci množství ropy rafinované v Rusku na nejnižší úroveň za víc než 20 let. Číslo potvrzuje i analytická firma EA Analytics, na kterou se odvolává agentura Bloomberg – podle jejích dat zpracovaly ruské rafinerie v červenci v průměru jen 3,6 milionu barelů ropy denně, což je nejméně od května 2002. Běžně přitom Rusko v tomto období roku zpracovávalo 5,3 až 5,6 milionu barelů, píše The Moscow Times.
Čtěte také
Za tímto propadem stojí ukrajinské drony. V červenci Ukrajina podnikla přes 30 útoků na ruskou ropnou infrastrukturu – zasáhla osmnáct rafinerií, pět tankerů, pět kusů přístavní infrastruktury a dva ropovody. Mezi zasaženými cíli byla i rafinerie v Omsku, největší v Rusku, vzdálená od ukrajinských hranic přes 2 500 kilometrů, uvádí server OilPrice.com.
Prázdné banky, děravá pokladna
Druhým argumentem je stav ruských veřejných financí. Podle informací šířených na síti X výrazně poklesla likvidita ruských bank nutná k financování Putinova rozpočtového schodku – výběry hotovosti mají dosáhnout 32 miliard dolarů, což odpovídá dvěma ročním rozpočtům moskevského regionu, a lidé se obávají zabavování vkladů. Ruské ministerstvo financí si má podle těchto informací uvědomovat, že mu na pokrytí válečných výdajů chybí 25 až 38 miliard dolarů.
K tomu se přidávají údery na logistiku spojenou s armádou. Ukrajina v posledních týdnech opakovaně zasáhla sklady e-shopu Wildberries – Zelenskyj tvrdí, že firma přes svůj web zásobuje ruskou armádu dronovými součástkami či navigační technikou a že si tam špatně vybavení ruští vojáci dokonce objednávají vybavení přímo z frontové linie.
Rusko samo přiznává, že to bolí
Skutečnost, že se čísla nezakládají jen na optimistických odhadech z ukrajinské strany, potvrzuje i to, jak na krizi reaguje sama Moskva. Kvůli propadu v rafinování ropy zavedlo Rusko zákaz vyvážet drtivou většinu nafty a dřívější omezení exportu benzinu a leteckého paliva zůstávají v platnosti. Podle serveru Euromaidan Press Rusové kvůli nedostatku benzinu dokonce ve velkém hledají na internetu návody, jak si palivo vyrobit doma.
Čtěte také
Ukrajinská strana z těchto čísel skládá jednoduchou rovnici: Hořící rafinerie plus prázdné banky plus rozpadající se vojenská logistika se rovná Rusko, které do zimy nebude mít na válku prostředky. Otázkou zůstává, jestli ekonomický tlak skutečně donutí Kreml sednout k jednacímu stolu, nebo jestli Moskva – jak sama tvrdí Ukrajina – vsadí na další mobilizaci a snahu válku prostě přečkat.
Just: Tak rychlé to nebude
Podle Jiřího Justa, spolupracovníka redakce CNN Prima NEWS v Moskvě, to však nebude tak horké. „Ne, já si nemyslím, že by to bylo skutečně možné, aby Zelenskyj jakýmkoliv způsobem přinutil Vladimira Putina, byť třeba jenom vyjednávat o zastavení války,“ myslí si Just. „My se teď můžeme podívat na tu 40denní kampaň, kterou oznámil Volodymyr Zelenskyj před 40 dny, a ta nebyla příliš úspěšná,“ dodává s tím, že ani 40 dní ostřelování ruských cílů s Putinem nehnulo.
„Dnes jsem mluvil s Alexejem Muchinem, což je ruský politolog, a on říká: ‚Jako podívej se, za těch 40 dní jsme začali kompletně blokovat oděské přístavy, Černé moře máme pod kontrolou, padnul Syrskyj, padnul Fedorov, tudíž my jsme dokázali nějakým způsobem vyměnit ministra obrany a šéfa ukrajinské armády a teď velice citlivě bombardujeme Kyjev, protože Kyjev nemá protiraketové střely do Patriotů,‘“ říká Just.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Posun u Turkovy nehody. Policie již řeší trestný čin, žádá další zkoumání
