Triumfátor Fuksa si užívá otcovství a staví dům: Snad si zaposiluji ve stylu Rockyho

Na Evropských hrách vybojoval nejcennější kov na půlkilometrové trati a triumf hned věnoval nedávno narozené dceři. „Zároveň je to i 30. medaile ze všech mistrovství dohromady, což beru jako skvělej opožděnej dárek k třicetinám,“ radoval se rychlostní kanoista Martin Fuksa, který prožívá doslova šťastné období. Jen stavby domu si zatím příliš neužil.

Vrátil jste se nedávno se zlatem z Evropských her v Krakově. Lze tuto akci už v něčem přirovnat k olympiádě?
Co se týká organizace, tak si myslím, že je to úplně na stejné úrovni. Sportovci bydlí v jakési „olympijské“ vesnici, je tam velká jídelna, autobusy, které odvážejí na sportoviště, kontroly… Je to dost podobné olympiádě. I co se týká třeba pravidel ohledně sponzorů, fasování oblečení. Fakt asi nevím, co by tam bylo jiného. Samozřejmě, že to jsou pořád „jen“ Evropské hry. Nelze to srovnávat s olympiádou. To je úplně jiný level. Pro sportovce je pořád nejvíc závodit pod olympijskými kruhy. Ale jsem rád, že je něco takového. Přece jen jsou Panamerické hry, Asijské hry, takže je super, že i Evropa od roku 2015 něco takového pořádá. I když to je vlastně mistrovství Evropy, je fajn, že je to taková ozvláštněná akce.

ČTĚTE TAKÉ: Nedokáže bez toho žít, tvrdí přátelé Vémoly o ohlášeném konci Terminátorovy kariéry

Na Instagramu jste uvedl, že jste zlato vybojoval pro svou dceru Emily. Je pro vás novou motivací?
Věnoval jsem jí už zlato, které jsem vyhrál na Světovém poháru. A říkal jsem si, že si druhé zaslouží spíše manželka, aby Emily nebyla moc rozmazlená. (usmívá se) Ale když měla na sobě i dres a sledovala závod, tak jsem jí medaili stejně věnoval. Všechny teď budou pro ni, to je jasný.

Jak si otcovství užíváte?
Zatím je to vlastně úplně super. Každý mě strašil, jak se v noci nevyspím, ale naštěstí prospí skoro celou noc. Budí se jen na krmení, což obstará manželka, takže se v pohodě vyspím. Přes den je taky ohromně hodná, skoro nebrečí. Máme tedy zatím štěstí, doufám, že se to nezmění. Mám z toho radost.

Jste známý velkou disciplínou, možná to podědila.
(směje se) Přesně tak. Vlastně jí ani nic jiného nezbývalo. No ne, jsem opravdu rád, že to tak je. A každý říká, že je neuvěřitelně hodná. A když už zabrečí, tak vše zajistí manželka a já můžu v klidu odpočívat. Na druhou stranu, když mám volné dny, vezmu kočárek a jdu se projít. Je to jiný život, ale je to skutečně hezký.

Otcem jste ani ne dva měsíce. Chybí vám rodina, když musíte teď kvůli sportu cestovat po světě?
Jo jo, hodně. Přece jen je to čerstvé, takže bych s ní byl nejradši 24/7, což s mojí profesí bohužel nejde. Člověku se tedy opravdu stýská. Chtěl bych být s ní, povídat si s ní, chovat ji… Už teď přemýšlím nad jarem příštího roku. Protože jsme tou dobou většinou nějakých sedm týdnů v Kolumbii, předtím v Livignu. Prostě pořád pryč. Uvažuju proto nad tím, jak to udělám, abych nemusel být tak dlouho od rodiny. Ale zatím si říkám, že je to ještě daleko. Nicméně opravdu si nedokážu představit, že bych na sedm týdnů odjel.

Nejen že jste nově otcem, ale i stavitelem domu, přitom máte tak skvělé sportovní výsledky. Není možné, že vám to vše kolem vlastně prospívá?
Je to možná tak. Když jsem s dcerou, snažím se na kanoistiku nemyslet vůbec a věnovat se jen jí. A co se týká domu, musím říct, že velkou část odvede děda, za což mu patří velký dík. Děda s taťkou vlastně dělají jakýsi stavební dozor, jsou tam opravdu dennodenně. Zatímco já jsem tam byl všehovšudy čtyřikrát, možná pětkrát. Posílají mi tedy fotky a informují mě, jak to jde. Ale den před tím, než jsem odjel na Evropské hry, se tam zrovna skládaly cihly. A mě hrozně mrzelo, že jsem nemohl pomoct, abych si před závody něco neudělal. Opravdu mi bylo líto, že jsem jim nemohl pomáhat, protože by to bylo takové posilování ve stylu Rockyho, což by se mi líbilo. Doufám, že tam ještě něco takového na fyzickou práci zbylo a budu moct taky přiložit ruku k dílu.

Mimochodem hodně jste teď rozjel aktivitu na sociálních sítích. Je to s ohledem na olympijské hry v příštím roce?
Ano. Poprosil jsem kamaráda, jestli by mi s tím nepomáhal, aby tam byly nějaké větší výstupy, protože chci teď dát všechno do nominace na olympiádu a pak doufejme do olympiády. Naštěstí to kámoš dělá rád, je to kluk z Nymburka, tak máme spolupráci, chodí se mnou na tréninky, byl se mnou i na všech letošních závodech. Zatím mám na to jen samé dobré odezvy, doufám, že to bude pokračovat. V dnešní době je to potřeba.

Tagy: