Trapas na závěr MS ve fotbale? Trofej předá Trump. Pozurážel snad všechny účastnické státy

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Trump předá trofej vítězi MS, hrozí diplomatické faux pas.

  • Prezident ostře napadl řadu účastnických zemí.

  • Řada hráčů USA má emigrantské kořeny.

  • Loňské předávání cen při MS klubů provázel pískot.

Více

Ať už fotbalové mistrovství světa vyhraje kdokoli, americký prezident Donald Trump se může při předávání trofeje ocitnout v nezvyklé situaci. Mnoho zemí, jejichž reprezentace bojují o titul mistrů světa, se totiž během jeho druhého funkčního období stalo terčem amerických cel, diplomatických sporů nebo ostré kritiky Bílého domu, píše CNN.

Ať už se ve finále fotbalového mistrovství světa utká kdokoli, mohlo by 19. července na stadionu v New Jersey dojít k hodně trapné situaci. Cenu vítězi bude totiž předávat americký prezident Donald Trump trofej, píše CNN.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trump je nadšený z úderů na Moskvu. Chce podpořit Kyjev, Kreml mluví o zradě.

Shrňme si k čemu všemu by mohlo dojít. Trump vyhlásil válku jedné zemi účastnící se turnaje a verbálně bojuje s mnoha dalšími. Urazil také obyvatele či představitele řady dalších států, pokoušel se ovlivnit volby v Jižní Americe, uvalil cla na ekonomiky po celém světě a přerušil dlouholeté vazby ve snaze přetvořit světový řád k obrazu své zahraniční politiky „America First“.

S kým je Trump ve při?

Trump zaútočil na Írán, který v turnaji zatím stále pokračuje, přestože tým během turnaje čelí nepříjemným omezením: Tým nesmí mít například základnu v USA, do země smí přijet až těsně před zápasem a po utkání musí opět okamžitě odcestovat. Některým členům doprovodu americké úřady navíc vstup do země nepovolily.

Španělsko, jednoho z hlavních favoritů, pak Trump označil za „hororovou show“ kvůli jeho odporu vůči válce proti Íránu a pohrozil, že s touto zemí přeruší veškerý obchod. Také Austrálie patří mezi země, které Donald Trump veřejně napadl za to, že nepodpořily americké tažení proti Íránu. Kritici ale upozorňují, že před zahájením útoků se Washington ani nepokusil vytvořit mezinárodní koalici po vzoru předchozích vojenských operací.

Proměnlivý vztah amerického prezidenta k alianci NATO pak drží v napětí velkou část západní Evropy. Právě ta je přitom centrem světového fotbalu. Belgické hlavní město Brusel, kde NATO sídlí, označil Trump za „pekelnou díru“. O Norsku prohlásil, že je „vtip“, protože sám nedostal Nobelovu cenu míru. A vedoucí představitelé Francie a Německa se opakovaně dostávali do nepříjemných situací, když se snažili jednat s Trumpem tak, aniž by si znepřátelili USA.

Trumpa také, aspoň podle jeho veřejných vyjádření, potěšil nedávný pád britského premiéra Keira Starmera, kterého vytrvale tepal za jeho neúspěšnou politiku v oblasti migrace a energetiky. Ve Spojeném království, které zahrnuje Anglii a Skotsko, přitom americký prezident vlastní golfové hřiště.

Americké velvyslanectví v Sarajevu kromě toho pohrozilo, že USA mohou přehodnotit své působení v regionu, protože se zhoršily vztahy s evropskými zeměmi. Napětí vzrostlo i po tom, co Donald Trump Jr. navštívil separatistického politika, proti kterému dříve bosenská vláda zavedla sankce. I když tamní nejvyšší soud některé sankce zrušil, nové americké „vzájemné clo“ z roku 2025 je pro Bosnu a Hercegovinu podle kritiků dál ekonomicky nevýhodné. Totéž se týká i některých dalších menších zemí – třeba Tuniska.

Již během svého prvního funkčního období označil karibské Haiti a africké státy za „zas*ané země“. Během prezidentské kampaně v roce 2024 pak šířil falešnou konspirační teorii o tom, že haitští žadatelé o azyl jedí domácí mazlíčky obyvatel Ohia.

Proti dalším hostitelským zemím, Mexiku a Kanadě, se ostře vymezil prostřednictvím cel. Kanadě navíc hrozil připojením k USA. Veřejně také ohlásil zájem získat zpět Panamský průplav, který Panamě vrátil Jimmy Carter.

Trump rovněž vehementně zasahoval do vnitřní politiky jihoamerických států. Argentině nabídl finanční pomoc, která měla posílit pozici jeho spojence, prezidenta Javiera Mileie. Spojené státy mají „blízké“ vztahy také s Paraguayí, kde podle některých zpráv vidí příležitost pro výstavbu datových center, a s Ekvádorem, kde se americká armáda podílí na protidrogových operacích. Na Brazílii pak Trump uvalil 40procentní cla. Podle kritiků tím chtěl potrestat současnou vládu, která je politickým soupeřem jeho někdejšího spojence – exprezidenta Jaira Bolsonara. Ten si aktuálně odpykává 27letý trest za pokus o státní převrat. V červnových prezidentských volbách v Kolumbii Trump podpořil krajně pravicového kandidáta Abelarda de la Espriellu. Ten má v těsném druhém kole zatím nejvíc hlasů a podle průběžných výsledků vede nad levicovým soupeřem Ivánem Cepedou.

Spory s africkými státy

Trump nešetřil ani Jihoafrickou republiku. V Oválné pracovně obvinil jejího prezidenta z toho, že údajně dochází k „vyhlazování“ (genocidě) bílých farmářů. Zároveň jeho vláda zpřísnila možnost získat azyl pro lidi z mnoha zemí světa, ale naopak zjednodušuje nebo podporuje přijímání bílých Jihoafričanů. Setkání v Oválné pracovně jsou vůbec pro světové lídry nepříjemnou zkouškou. Vyprávět by mohla japonská premiérka Sanae Takaičiová, ze které si utahoval kvůli Pearl Harboru.

Naopak ke Ghaně zřejmě USA mění svůj přístup. Za vlády Joea Bidena Spojené státy kritizovaly zákony, které v některých afrických zemích mířily proti LGBTQ lidem. Za Donalda Trumpa tato praxe ustala, což se týká třeba právě Ghany. Aktivisté proto tvrdí, že tím USA nepřímo zhoršují situaci.

A když v Demokratické republice Kongo vypukla epidemie eboly, objevily se debaty, zda k tomu nepřispělo omezení americké pomoci, které zavedla Trumpova administrativa na začátku svého druhého funkčního období.

Donald Trump udržuje dobré vztahy se Saúdskou Arábií, i když je tato země kritizována kvůli porušování lidských práv. Zároveň některé státy Perského zálivu sledují s obavami americká jednání s Íránem, která probíhala ve Švýcarsku. Trump také vyzval více zemí Blízkého východu, aby se připojily k takzvaným Abrahámovským dohodám a navázaly oficiální vztahy s Izraelem. To ale vyvolalo obavy a tlak na země jako Saúdská Arábie, Jordánsko, Egypt a Katar, protože by to pro ně mohlo znamenat politicky citlivé rozhodnutí.

Nabourané vztahy s mnoha zeměmi mohou znamenat při předávání trofeje trapas, samozřejmě je ale možné, že se prosadí síla okamžiku. „USA jsou supervelmocí s rozsáhlým vlivem, ale Trumpova zahraniční politika, ačkoli zohledňuje jeho priority a přátelské vztahy, vyvolává po celém světě také jisté napětí. Málokdo z účastníků však na to bude myslet, pokud se jim podaří zvednout nad hlavu trofej,“ píše CNN.

K trapasu může ovšem dojít i v případě, že by v turnaji uspěly USA. Vítězství by totiž bylo zásluhou týmu, v němž hraje řada hráčů s přistěhovaleckým původem. Nejlepším střelcem je po dvou zápasech Folarin Balogun. Většinu života strávil ve Velké Británii a profesionálně hraje za Monako v nejvyšší francouzské lize, ale díky tomu, že se narodil ve Spojených státech, může tuto zemi reprezentovat. I to by se ale mohlo kvůli Trumpovi změnit. Právo stát se americkým občanem pro každého, kdo se narodil v USA, je chráněno 14. dodatkem Ústavy, ale Nejvyšší soud, v němž převládají konzervativci, v současné době rozhoduje o tom, zda by jej Trump mohl zrušit. Pokud by se Trumpovi podařilo prosadit svou vůli, Balogun by hrál buď za Nigérii, nebo Anglii.

Trump už trapas zažil

Trapné bylo ostatně již předávání ceny pro vítěze na loňském mistrovství světa klubů, které ovládla anglická Chelsea, píše magazín Time. Záložník Cole Palmer, který se během zápasu proti pařížskému PSG prosadil dvěma góly, vypadal zmateně a frustrovaně, když se před něj na pódiu všetečně postavil Trump, usmíval se a tleskal, a to přesto, že prezident FIFA Gianni Infantino marně naléhal na amerického prezidenta, aby ustoupil stranou a nebránil oslavám týmu. „Byl jsem z toho trochu zmatený,“ řekl později Palmer: „Věděl jsem, že tam bude, ale netušil jsem, že bude stát na pódiu, kde jsme zvedali trofej.“

Nadšení nebyli ani diváci. Dokonce se zdálo, že fanoušci Chelsea a PSG nechali rivalitu stranou a sjednotili se proti Trumpovi, když ho během večera opakovaně vypískali. Mimo jiné ve chvíli, kdy se během americké hymny objevil na velkoplošné obrazovce.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Vízek: Koubek snad spadl ze stromu. Současná generace to už má za sebou