Turek je v EU za obskurní postavičku, popisuje expert na evropskou politiku


V Česku se pomalu skládá nová vláda a jednotlivým resortům se přiřazují jména pravděpodobných ministrů. „Pan Turek je sice europoslanec, ale je jednou z několika obskurních postaviček, které nikdo nebere vážně a nikdo s nimi nepočítá,“ říká expert na evropskou politiku z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Tomáš Weiss. Jak viditelné jsou na evropské úrovni kauzy jednotlivých členů vlády? A jak velkou překážkou budou pro budoucí hledání „přátel“ i koaličních partnerů ve vyjednáváních?

Přestože Andrej Babiš (ANO) nasadil při sestavení nové vlády co nejrychlejší tempo, a to jak pro rozdělení resortů, tak sestavení koaličního programu, nyní se přiřazování jednotlivých ministerstev konkrétním tvářím pozastavilo.

Kamenem úrazu se v tomto případě stal Filip Turek (Motoristé), kterému měl podle původního plánu připadnout post hlavy české diplomacie. Jeho cestu do čela ministerstva zahraničních věcí zkomplikovaly informace Deníku N, který upozornil na údajné Turkovy příspěvky na sociálních sítích s rasistickými a sexistickými poznámkami. Sám Turek jejich pravost popírá.

ČTĚTE TAKÉ: Izrael i přes příměří útočil v Gaze: Zahynulo šest lidí. Překročili linii, hájí střelbu armáda

Obvinění však nehodilo šrapnel pouze do povolebního vyjednávání. Tématem se stalo také v zahraničních médiích a vyvolalo otázky o vývoji v Česku. V posledních několika dnech upozornila také řada zahraničních médií, včetně prestižního německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Že kauzy jako ta aktuální Turkova jsou vnímány napříč Evropou, potvrzuje také expert na evropskou politiku z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Tomáš Weiss.

„Pan Turek je sice europoslanec, ale je jedna z několika obskurních postaviček, které nikdo nebere vážně a nikdo s nimi nepočítá,“ říká Weiss. Odkazuje se přitom na starší článek vlivného serveru Politico, který hned po startu Turkova mandátu v europarlamentu upozornil na jeho zálibu ve sbírání nacistických artefaktů.

„V okamžiku, kdy by se stal ministrem zahraničí, tak by samozřejmě jeho kauzám byla věnována daleko větší pozornost, protože by to byl signál, že český premiér a potažmo celá země je nepovažuje za problém,“ uvádí.

Žádné telefonáty ani fotky

Partneři mezi evropskými zeměmi by tak Česko mohli podle Weisse považovat za stát, kterému podobné kauzy jednoduše nevadí. Právě to by mohlo být zásadní překážkou. „U nich – a teď mluvím primárně o většině západoevropských a severských zemí, se kterými chceme být partneři – by se něco takového stalo velmi obtížně,“ vysvětluje expert.

„Z praktického pohledu by s panem Turkem coby ministrem zahraničí nechtěl mít nikdo nic společného. Pochopitelně by Česko stále mělo židli u evropského nebo aliančního stolu, ale mimo formální rozhovory by pro české zástupce bylo obtížné něco dojednávat,“ popisuje.

To se podle Weisse týká i těch nejběžnějších aspektů setkání se svými protějšky v zahraničí. „S panem Turkem by se nikdo z jeho kolegů a kolegyň nechtěl potkávat a fotit, nikdo by mu nezavolal, aby si nepoškodil svůj mediální obraz doma,“ říká.

„Zprostředkovaně by to dopadlo i na Andreje Babiše, protože by měl také obtížnější cestu k partnerům na své úrovni – riskovali by, že se jich novináři budou ptát, proč se scházejí s tím člověkem, co si vzal neonacistu a násilníka do vlády,“ upozorňuje.

Česko v rukou Patriotů a ESN

Už nyní je však podle Weisse nově se formující reprezentace Česka ve srovnání s ostatními vládami států v EU „na první pohled velmi extrémní“.

Z perspektivy evropské politiky totiž v české vládě zasednou hned tři strany nacházející se na okraji názorového spektra.

ANO a Motoristé zasedají společně ve frakci Patriotů – krajně pravicové frakci, do níž patří také maďarská strana Fidesz Viktora Orbána nebo francouzské Národní sdružení Marine Le Penové. Právě europoslanci Patriotů, mezi nimiž v Bruselu a ve Štrasburku zasedal také právě Filip Turek, se značnou část času nacházeli v izolaci a platí za nespolehlivé partnery, kteří sice jsou hlasitými kritiky EU, nepřichází ale s vlastními alternativními návrhy.

V menšině však nejsou jen v Evropském parlamentu, ale také v Evropské radě, tedy mezi premiéry a prezidenty zemí EU. V té aktuálně zasedá pouze jediný premiér v barvách patriotů, a tím je Viktor Orbán. Andrej Babiš by se tak jako premiér přinejmenším na první pohled zařadil po jeho bok.

Třetí koaliční partner nové vlády, SPD, se nachází ještě více na okraji evropské politiky. Náleží do frakce Evropa suverénních národů (ESN). Ta představuje početně nejslabší politickou skupinu v europarlamentu, ve které tvoří drtivou většinu poslanců Alternativa pro Německo (AfD).

Právě ta na konci minulého týdne uveřejnila na svém profilu na síti X příspěvek, ve kterém vítá účast SPD na pokračujícím volebním vyjednávání v Česku jako „historický milník“ frakce.

Pokud volební vyjednávání dopadnou podle aktuálních předpokladů a ve vládě zasednou společně zástupci ANO, Motoristů a SPD, bude to poprvé v – relativně krátké – historii frakce, kdy se některý z jejích členů bude skutečně podílet na řízení některého ze států EU.

Babiš je pragmatik, image je však v EU hodně

Nakolik se ale složení vlády „na papíře“ promítne do její skutečné politiky, závisí nutně na budoucím premiérovi a jeho vedení země. „V praxi si myslím, že je Andrej Babiš příliš velký pragmatik, než aby extrémní názory skutečně prosazoval,“ uvažuje Weiss.

V předvolební kampani tak podle něj sice některé extrémnější narativy přejímal, bylo to nicméně kvůli přilákání části voličstva, nikoliv proto, že by je skutečně sdílel. „Podobně i (slovenský premiér Robert) Fico sice doma mluví silně, ale na evropské a alianční úrovni se přizpůsobí,“ dodává.

„Ale image je na evropské úrovni důležitá a může být v některých ohledech důležitější než skutečné postoje – takže bude minimálně komplikovat Andreji Babišovi a potažmo všem českým vyjednavačům možnost prosazovat české zájmy v evropské politice,“ uzavírá Weiss.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Policie po srážce rychlíků na Slovensku zatkla strojvedoucího. Jeho práci zpochybnil i ministr