Stres, vyhoření, málo času na osobní život. S tím se v posledních letech potýkají učitelé. Školství navíc bojuje s jejich nedostatkem. Až pětina kantorů druhého stupně, kterým je do 30 let, uvažuje, že v následujících pěti letech profesi opustí. Řada z nich si stěžuje na platy. I když se od ledna zvýšily až o sedm procent podle platové třídy a délky praxe, stále je to podle učitelů nedostatečné.
Jak se zřizovatelé, tedy obce a kraje, vyrovnávají s novinkou ve svém rozpočtu, kdy musí platit školníky, kuchařky a další nepedagogické pracovníky ve školách? Mnozí z nich se na tuto změnu připravili dopředu, takže jim milionové výdaje v rozpočtu navíc dosud nedělají problémy. V Teplicích například vše diskutovali předem s řediteli škol, jenže kvůli špatnému rozdělení daní jim nyní budou chybět desítky milionů korun na investice, které musí přesunout na „nepedagogy“. Jak si podle zřizovatelů stojí po velké změně samotné školy?
Zavedeme kariérní řád pro učitele i ředitele namísto demotivační platové tabulky. To slibuje v programovém prohlášení vlády ministr školství Robert Plaga (za ANO). O tuto reformu se pokoušelo ministerstvo školství již v roce 2017, jenže vše nakonec spadlo pod stůl. K tématu se nyní sešli experti v rámci kulatého stolu. Kateřina Konrádová z organizace Učitel naživo upozorňuje, že je důležité nic neuspěchat. Podle pedagogické odbornice panuje nyní ideální politická shoda.
Wellbeing, tedy stav duševní, fyzické i emocionální pohody, je v českých školách vnímaný jako něco navíc. Nic ale nemůže být dál od pravdy, upozorňuje v komentáři pro CNN Prima NEWS Jarmila Čechová z expertní organizace Učitel naživo. Čísla ukazující na nepohodu žáků i učitelů jsou totiž hrozivá. I proto ve středu startuje akce Týden pro wellbeing ve škole. Přečtěte si celý komentář!
Středoškolský učitel JC Van Deventer z USA se rozhodl pomoci jedné ze svých studentek netypickým způsobem. Cestu do práce, která je od jeho domu vzdálená 25 kilometrů, chodí v mrazu pěšky. Aby stihl na vyučování dorazit včas, vychází z domova okolo půlnoci. Za své putování dostává od lidí peníze, jeden ze sponzorů mu za jednu výpravu vyplácí přes 50 tisíc korun. Finance chce následně věnovat jedné dívce bez domova a dalším potřebným dětem.
Počet absencí žáků českých škol se od covidové pandemie výrazně navýšil. Ministerstvo tak bude nově sledovat počty omluvených hodin u každého žáka. Za nepřítomností ve škole se však mohou ukrývat závažné sociální důvody – nezájem rodičů o vzdělání jejich potomků nebo špatný psychický stav dítěte. Analytici z PAQ Research upozorňují, že v tuzemském školství chybí legislativní nástroje, jak dostat žáka zpět do lavice. Které kraje jsou z hlediska absencí žáků nejhorší?
Úroveň sexuální výchovy v Česku se zvyšuje. Co za změnou stojí? Nový rámcový vzdělávací program, mladší generace učitelů, zájem studentů i trend sexuálního zdraví. Revoluce v přístupu k intimitě se navíc neodráží jen ve vzdělávacích zařízeních, ale i v dětských domovech a sociálních zařízeních. Mladí stále „hlasitěji“ dokazují, že se chtějí v této oblasti vzdělávat: nejvíce je zajímá sexualita v on-line prostoru, souhlas a komunikace ve vztazích.
Ministerstvo školství připravilo dosud nejrozsáhlejší platformu, jež pedagogům základních škol pomůže se zapojením umělé inteligence do každodenní praxe. Projekt základka.ai představuje spolupráci veřejného a soukromého sektoru – podle šéfa Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka (ODS) nyní záleží na tom, jak odvážně se české školství otevře těmto změnám. Jak chce v tomto směru pokračovat pravděpodobný předseda sněmovního školského výboru a co slíbilo vítězné hnutí ANO v tomto ohledu před volbami?
Pedagogové v Česku jsou v posledních letech spokojenější s pracovními podmínkami. V roce 2024 vyhovovalo platové ohodnocení téměř každému druhému učiteli, vyplývá z výsledků mezinárodního šetření OECD TALIS. Problémem je však klesající atraktivita oboru u mladých lidí. Autoři průzkumu také upozorňují, že v průměru má jen každý pátý učitel pocit, že je jeho práce společností dostatečně oceněna.
Většina českých žáků druhého stupně základní školy a středoškoláků ve svém volném čase i pro školní účely používá nástroje umělé inteligence (AI). Této nové technologii propadají častěji než jejich rodiče i učitelé, i z jejich strany však není AI zavrženíhodný nástroj, naopak. Stejně jako žáci jsou toho názoru, aby se s umělou inteligencí pracovalo ve školách více. To však komplikují určité bariéry. Tato zjištění přinesl unikátní průzkum AI Kompas organizace Scio Research.
Žáci základních a středních škol z okresů v krajích, které se vyznačují větším množstvím sociálních a ekonomických problémů, dosahují v testech horších výsledků. Jedná se o Ústecký, Karlovarský či Moravskoslezský kraj. Lepší výsledky mají žáci v Praze, Brně a jejich okolí. Vyplývá to z tematické zprávy České školní inspekce, kterou v úterý představili ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal a ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Podíl učitelů s odbornou kvalifikací se od roku 2019 snížil z 93,4 procenta na současných 89,6 procenta. Průměrný věk učitelů se od té doby naopak zvýšil z 47,2 na 47,4 roku. Vyplývá to z průzkumu ministerstva školství, do kterého se zapojilo asi 8 700 mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol. V těchto školách učí asi 177 700 učitelů. Výsledky průzkumu v úterý novinářům představil ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz ministerstva školství Václav Jelen.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
