Používání AI žáky? Náskok mají před rodiči i učiteli. Zapojení do výuky komplikují bariéry
ilustrační snímek Zdroj: Getty Images
Většina českých žáků druhého stupně základní školy a středoškoláků ve svém volném čase i pro školní účely používá nástroje umělé inteligence (AI). Této nové technologii propadají častěji než jejich rodiče i učitelé, i z jejich strany však není AI zavrženíhodný nástroj, naopak. Stejně jako žáci jsou toho názoru, aby se s umělou inteligencí pracovalo ve školách více. To však komplikují určité bariéry. Tato zjištění přinesl unikátní průzkum AI Kompas organizace Scio Research.
To, že mají děti a dospívající před dospělými ve využívání AI náskok, potvrdil průzkum, který probíhal od loňského prosince do letošního března. „Data ukazují, že žáci druhého stupně základních škol a středních škol používají AI častěji než jejich rodiče či učitelé. Jsou také sebevědomější při hodnocení svých znalostí o AI,“ sdělila na tiskové konferenci Miroslava Hapalová ze Scio Research.
ČTĚTE TAKÉ: Nechuť k učení a muka začátkem školního roku? Psycholožka radí, jak děti vhodně podpořit
Z šetření, které probíhalo v Česku i na Slovensku, vyplynulo, že pravidelně ve volném čase nástroje umělé inteligence používá 72 procent českých žáků, pro školní účely 69 procent.
Čeští žáci pomoc u AI alespoň jednou měsíčně hledají z důvodu získávání a zpracování informací (67 procent), přípravy do školy (58 procent), tvorby a úpravy textů (36 procent) či během výuky (32 procent). Nejčastěji používají populární ChatGPT (84 procent), následuje My AI, která je propojena se sociálními médii (15 procent), Siri (18 procent) a Google Assistant (11 procent).
Čtěte také
Při porovnání se Slovenskem vyplývá, že tamní žáci umělou inteligenci využívají více pro osobní konverzaci než pro školní účely. Ve volném čase AI využívá 80 procent dotazovaných žáků.
V případě získávání informací o AI vyplynulo, že děti a dospívající nejčastěji spoléhají na internet, sociální sítě nebo kamarády. Škola, jako zdroj informací, se umístila až na čtvrtém místě. „Dvaašedesát procent dotázaných českých žáků přesto uvedlo, že by se o AI a možnostech jejího použití mělo učit ve škole, a polovina z nich by v tom uvítala podporu od učitelů,“ doplnila Helena Beranová ze Scio Research, spoluautorka výzkumu AI Kompas.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Vložky a tampony na školách zdarma: Válek chce zatočit s absencí kvůli menstruační chudobě
Podle 62 procent českých žáků by se o AI mělo ve škole učit. Důvody se týkají zejména jejich budoucnosti – více než dvě třetiny českých žáků očekávají, že budou v budoucnu s AI pracovat a že jim může pomáhat při studiu i jejich povolání.
Rodiče jdou AI „naproti“
Důležitý je názor i rodičů, kteří jsou vůči AI poměrně rezervovanější. Zároveň přiznávají, že mají s těmito technologiemi omezenější zkušenosti. „Své znalosti o AI hodnotí jako dobré méně než třetina českých rodičů, čtvrtina AI nepoužívá vůbec,“ upřesnila Hapalová.
Při používání umělé inteligence tyto nástroje nejčastěji využívají k vyhledávání a zpracování informací, zlepšení pracovního výkonu nebo osobní organizaci, například skrze kalendář nebo poznámky.
Čtěte také
Sedm z deseti českých rodičů (69 procent) však vyjádřilo pozitivní postoj k využívání AI jejich dětmi ve škole. Je pro ně přitom důležité, aby byla dodržována pravidla bezpečnosti a zachovány lidské vztahy mezi učiteli a žáky. Zároveň více než polovina rodičů (64 procent) s dětmi o AI mluví.
Problém však může představovat nedostatečná informovanost. Zhruba 65 procent rodičů uvádí, že nevědí, jaké AI nástroje ve škole děti používají. Tři čtvrtiny rodičů dále požadují více informací od škol, většina by pak uvítala například jednorázové souhrnné informace o využívání umělé inteligence ve vyučování.
Učitelé volí opatrnost
Sami učitelé pak k využívání umělé inteligence přistupují opatrně – ve svém volném čase přitom tyto nástroje využívá 58 procent českých učitelů. „Data výzkumu AI Kompas ukazují, že v práci používá AI 64 procent z nich. Přímo ve výuce ji zatím zapojuje jen menšina,“ uvedl Andrej Novik, pedagog ZŠ NIKA a vedoucí kurzů pro užívání AI ve výuce.
Čtěte také
„Učitelé AI nejčastěji využívají pro přípravu výuky, tvorbu vzdělávacího obsahu a plánování, v Česku také pro administrativu a komunikaci s rodiči,“ pokračoval Novik. Z šetření AI Kompas dále vyplynulo, že čeští učitelé využívají rozmanitou škálu nástrojů – používají nejen chatboty (69 procent), ale také virtuální vzdělávací platformy (34 procent) a specializované aplikace pro tvorbu výukových materiálů (34 procent).
Příkladem je Sciobot, AI nástroj vytvořený ryze pro české školy. „Jedná se o velmi jednoduchý a intuitivní nástroj, který nevyžaduje technické znalosti. Přípravu pro učitele nachystá v průběhu pěti minut,“ přiblížila Lucie Harmáčková, která se podílí na vývoji nástroje.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Více luštěnin či ryb. Školní jídelny čekají velké změny, vyhláška přichází i se zákazem
Učitelům může pomoci s přípravou na vyučování, vypracováním aktivit pro žáky, pracovních listů včetně řešení, materiálů pro žáky či využitím vlastních podkladů. Nově pedagogům bude pomáhat také scioChat nebo slovní hodnocení, které se stále vyvíjí. Výhodou je, že v základní verzi je Sciobot pro učitele a školy zdarma. V současné době jej využívá více než 80 tisíc pedagogů a 350 škol.
Přímo do výuky zavádí nástroje AI jen minimum učitelů – v České republice 33 procent. I to je možná důvod, proč s výrokem „O AI by se měli žáci učit, ale její využívání by dětem mělo být omezeno na minimum“ souhlasí až tři čtvrtiny pedagogů z obou zemí. Paradoxně jsou však ke změnám učitelé v Česku otevřenější: využívání AI žáky ve výuce podporuje 58 procent z nich.
Bariéry, které je nutné překonat
Zajímavým zjištěním jsou také rozdíly mezi postoji vedení škol a učitelů. Vedení škol má obecně pozitivnější postoje k AI než učitelé – například s využíváním AI žáky ve výuce souhlasí 67 procent českých ředitelů, ale jen 52 procent učitelů.
Čtěte také
„Rozdíl naznačuje odlišnost mezi těmi, kteří určují strategii škol, a každodenní praxí pedagogů. Učitelé v Česku uvádějí, že při zavádění AI do výuky naráží zejména na nedostatek času (31 procent), technické podpory (28 procent), ale také na obavy z možných rizik (30 procent dotázaných),“ vysvětlila Hapalová.
Potenciální problém v zavádění AI do výuky představují i další bariéry. Učitelé by například uvítali finanční podporu na pořízení AI technologií (62 procent), příklady dobré praxe ze škol, které již tyto nástroje využívají (71 procent), či samotné školení pro učitele (67 procent).
Čtěte také
Průzkum také potvrdil, že všechny dotazované skupiny jsou rezervované k tomu, aby umělá inteligence v budoucnu nahrazovala učitele. „Při dotazování na další možné scénáře budoucího využití AI ve vzdělávání všechny dotazované skupiny preferují scénáře, ve kterých AI doplňuje učitele, nikoliv je nahrazuje. K AI jako náhradě učitele jsou respondenti rezervovaní až odmítaví,“ zdůraznila Hapalová.
České školy jsou otevřenější než slovenské
Srovnání se Slovenskem ukázalo výrazné rozdíly v přístupu k AI. „Slovenské školy mají méně zkušeností, méně dostupných informací a téměř žádnou podporu, a proto jsou zdrženlivější a opatrnější. České školy více experimentují, jsou otevřenější a pragmatičtější,“ doplnila Hapalová hlavní zjištění tohoto mezinárodního srovnání.
Oslovení zástupci vedení škol v obou zemích zároveň uvedli potřebu externí podpory v různých oblastech. Šlo například o nastavení systémových rámců ze strany státu, které zahrnují pravidla pro ochranu osobních údajů žáků, etická pravidla pro používání AI ve vzdělávání a plošné přeškolení učitelů i žáků o možnostech a limitech AI. Dotázaní ředitelé považují za důležité zajistit rovný přístup k AI nástrojům pro všechny školy a žáky.
Čtěte také
Průzkum AI Kompas představuje jeden z nejrozsáhlejších a nejaktuálnějších průzkumů k tématu využívání nástrojů umělé inteligence ve vzdělávání v regionu střední Evropy. Výsledky ukazují, že AI již vstoupila do života všech sledovaných skupin, ale její využití ve vzdělávání je nerovnoměrné a vyžaduje systematický přístup k rozvoji digitálních kompetencí.
Do dotazníkového výzkumu se v České republice zapojilo 3406 žáků, 776 rodičů, 364 učitelů a 21 zástupců vedení škol. Celkově průzkum zmapoval postoje více než 6700 respondentů z Česka i Slovenska. Data nejsou reprezentativní.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Výbava pro prvňáky zdražuje. Za pomůcky rodiče zaplatí tisíce korun, jak si říct o pomoc?
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s dárcovskou platformou Znesnáze a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
