Zelenskyj obměnil velení armády. Sázka na mladé má zachránit padající důvěru Ukrajinců
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Zelenskyj provedl rozsáhlé změny ve vedení armády.
Generál Drapatyj nahradil ve funkci Syrského.
Korupční kauzy v energetice ohrožují důvěru Západu.
Je prezident po poklesu popularity politicky odepsán?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v létě provedl jednu z největších personálních změn ve vedení země a armády od začátku ruské invaze. Učinil tak v situaci, kdy Ukrajinu ve stále větší míře zatěžují korupční kauzy a prohlubuje se únava společnosti z války. Podle slavisty a odborníka na východní Evropu Marka Příhody samotné personální změny ještě neznamenají politický pád Zelenského. Důležité bude, jestli nové vedení dokáže zlepšit fungování armády a udržet důvěru západních spojenců, upozornil Příhoda v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Výraznou obměnou prošlo ukrajinské vedení během července. Prezident Volodymyr Zelenskyj nejprve odvolal ministra obrany Mychajla Fedorova, který byl ve funkci teprve půl roku. Po jeho odchodu následovaly protesty a o několik dní později přišlo odvolání vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského. Na jeho místo nastoupil generál Mychajlo Drapatyj. O provedených změnách informoval Zelenskyj na svých oficiálních webových stránkách.
ČTĚTE TAKÉ: Bomba v autě u policejní stanice zabíjela. Kartely soupeří v Kolumbii o pašeráckou stezku
Ukrajinský prezident změny prezentoval jako snahu o zmodernizování armády a jejího velení. Nový vrchní velitel Drapatyj patří k důstojníkům, kteří mají za sebou zkušenosti z bojů už od roku 2014. Prezident zároveň oznámil změny i v generálním štábu a zdůraznil pokračování modernizace ukrajinských obranných sil.
„Kádrové změny mají různé příčiny. V případě velké rekonstrukce vlády hrály roli události posledního roku, zejména korupční kauzy spojené s lidmi z okolí prezidenta. Po odchodu Andrije Jermaka (bývalého šéfa kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského, pozn. red.) se evidentně změnil poměr sil kolem Zelenského a objevily se nové vlivové skupiny,“ řekl CNN Prima NEWS slavista a rusista Marek Příhoda.
Právě odvolání Fedorova se stalo jednou z nejvýraznějších změn, které v Kyjevě vyvolaly občanské protesty. Pětatřicetiletý politik byl známý hlavně kvůli důrazu na technologie, drony a digitalizaci armády, píše The Guardian.
Podle Příhody mohl Zelenskyj od Fedorova očekávat větší samostatnost, roli ale mohly hrát i neshody. „Dlouhodobé spory byly na několika liniích. Jak mezi ministrem obrany a hlavním velitelem ozbrojených sil, tak mezi Fedorovem a vlivovými skupinami kolem ministerstva obrany a obranného rozpočtu,“ vysvětlil odborník. Odchod ministra tak podle něj nelze oddělit od následné výměny Syrského. Zelenskyj se podle Příhody nakonec rozhodl nepostavit se jednoznačně ani na jednu stranu sporu a sáhl k novému řešení.
Čtěte také
Drapatyj jako sázka na změnu
Třiačtyřicetiletý generál Mychajlo Drapatyj má za sebou dlouhou vojenskou kariéru i zkušenosti z bojů proti ruské armádě. Příhoda v jeho příchodu vidí jednu z nejvýraznějších změn oproti předchozímu vedení. „Drapatyj je člověk, který je s armádou spojený dlouhou dobu. Jeho kariéra začala stoupat ještě před plnohodnotnou ruskou invazí v roce 2022 a on postupně získával vysoké funkce. Zároveň je spojován s modernizací armády a s představou, že by Ukrajina neměla nahrazovat nedostatek techniky lidskými ztrátami,“ popsal.
Právě důraz na digitalizaci a efektivnější způsob vedení války může být jedním z důvodů, proč jeho jmenování získalo pozitivní odezvu. V srpnovém průzkumu skupiny Rating uvedlo 56 procent Ukrajinců, že Drapatému důvěřují, informuje Interfax-Ukraine. „U Drapatého téměř nenajdete kritiku. Jedinou výhradou může být, že je až příliš měkký. Jeho empatie a vstřícnost mohou vyvolávat otázku, zda jsou to vlastnosti vhodné pro vrchního velitele v době války. Zároveň ale prokázal, že dokáže zvládat krizové situace,“ uvedl Příhoda.
Po Fedorovi převzal vedení ministerstva obrany Jevhenij Chmara, dosavadní představitel bezpečnostních složek a odborník na speciální operace a bezpilotní technologie. I tady je podle Příhody patrný společný jmenovatel. „Obecně můžeme říci, že tato jmenování mají něco společného. Zelenskyj sahá k lidem mladší generace a očekává od nich nové pohledy. Zda se to skutečně podaří, zatím ale hodnotit nelze,“ upozornil.
Čtěte také
Korupce může pro Západ znamenat daleko větší problém
Jedním z největších případů je operace Midas, kterou ukrajinské protikorupční úřady NABU a SAPO vedou kolem rozsáhlé korupční sítě v energetice. Vyšetřovatelé tvrdí, že organizovaná skupina vybírala úplatky od dodavatelů státní společnosti Energoatom. Podle NABU mohlo přes systém legalizace peněz projít přibližně 100 milionů amerických dolarů (přes 2 miliardy korun).
Případ se dotkl také lidí z prezidentova okolí. Mezi vyšetřovanými figuruje podnikatel Timur Mindyč, dlouholetý Zelenského spolupracovník, a kauza zasáhla také bývalého šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka. V srpnu navíc NABU oznámilo další operaci, při které mělo být podle vyšetřovatelů legalizováno 150 milionů hřiven (přibližně 70 milionů korun) určených na kauci jednoho z obviněných v případu Midas. Mezi podezřelými je i bývalá zástupkyně šéfa prezidentské kanceláře Iryna Mudra.
Právě tady se podle Příhody může rozhodovat o důvěře západních partnerů. „Na vztazích se Západem se neprojeví samotné kádrové změny, ale především to, co za nimi stojí. Korupční kauzy jsou důležité i pro západní státy. Představte si, že máte vysvětlovat svým voličům finanční podporu Ukrajině ve chvíli, kdy se v médiích mluví o rozkrádání peněz, které mají jít na obranu,“ uvedl.
Čtěte také
Zelenskyj dál ztrácí důvěru
Personální otřesy zároveň ukazují na proměnu nálad ukrajinské společnosti. Zelenskyj už nemá tak dominantní pozici jako v prvních měsících po ruské invazi. Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie z druhé poloviny července prezidentovi důvěřovalo 56 procent Ukrajinců. U Valerije Zalužného to bylo 66 procent, u Fedorova 63 procent a u šéfa prezidentské kanceláře Kyryla Budanova 61 procent.
„Rozhodně bych netvrdil, že prezident Volodymyr Zelenskyj je politická mrtvola. Důvěra vůči němu od začátku války pochopitelně klesla. Po začátku ruské agrese se pohybovala kolem 80 až 90 procent, což není možné udržet po několika letech války,“ sdělil.
Rozdíl je podle něj také mezi otázkou důvěry a skutečnou volební podporou. „Když se lidí zeptáte, komu důvěřují, vyjde vám něco jiného, než když se jich zeptáte, koho by skutečně volili. Zelenskyj je v tomto ohledu stále silný. Navíc vůbec nevíme, kdy a za jakých podmínek válka skončí. Právě období po válce bude pro jeho politickou budoucnost zásadní,“ vysvětlil.
Čtěte také
Rusko prodlužuje válku a čeká na svou šanci
Právě vnitřní vývoj Ukrajiny může být jedním z faktorů, na které Moskva při pokračování války spoléhá. Rusko může operovat s tím, že postupem času přijde politická rozepře, korupční kauzy oslabí důvěru veřejnosti nebo západní země začnou být méně ochotné poskytovat Ukrajině další pomoc. Čím déle válka trvá, tím více prostoru pro podobný vývoj vzniká. Volby by navíc v době války znamenaly další riziko rozdělení společnosti. Moskva by přitom podle Příhody mohla případné spory využít a pokusit se je ještě prohloubit.
Kreml je v tomto případě ve výhodné situaci a i proto chce ve válce i nadále pokračovat a spoléhat na čas. Ukrajinská společnost si toto riziko dobře uvědomuje. Přestože je unavená a vůči politickému vedení stále kritičtější, základní postoj se nemění. „Ukrajinská společnost je unavená, ale odhodlaná se bránit dál,“ shrnul Příhoda.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Žena bodala na Times Square do náhodných lidí, policie ji zastřelila. Incident zachytilo video
Tomáš studuje na Vyšší odborné škole publicistiky, obor televizní publicistika. Věnuje se pořádáním táborů a dalších akcí pro širokou veřejnost. Ve svých projektech se inspiruje Divokým západem, který se prolíná do většiny jeho aktivit. Zajímá se o domácí i zahraniční politiku a aktuální dění. (Tomas.Pokstefel@iprima.cz)
