Putin cítí slabost Západu a chce eskalovat válku. Hraje o život, tvrdí zdroje z Kremlu
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Putin se podle zdrojů z Kremlu chystá eskalovat válku.
Obává se, že by konec války ohrozil jeho život.
Rusko plánuje masivní útoky na ukrajinskou energetiku.
Hrozí kvůli ruské strategii sabotáže v evropských továrnách?
Ruský prezident Vladimir Putin nehodlá zatím ustoupit z války na Ukrajině, přestože Rusko za ni platí stále vyšší cenu a ve společnosti i mezi elitami roste nervozita. Podle časopisu The Economist se po týdnech zvažování rozhodl pro eskalaci, která by mohla znamenat nejen více útoků na Ukrajině a další represe uvnitř Ruska, ale i sabotáže v Evropě. Západ se mezitím stále více obává, kam až je Putin ochoten zajít.
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu při setkání s pracovníky a studenty jedné moskevské univerzity poznamenal, že kosatky se živí ledními medvědy. „Takový je potravní řetězec. Děti by se o tom měly učit, aby pochopily, v jakém světě žijeme a proč provádíme speciální vojenskou operaci,“ řekl Putin s odkazem na ruskou válku na Ukrajině. Ve skutečnosti však není znám ani jeden zdokumentovaný případ, kdy by kosatka sežrala ledního medvěda.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajina slaví 35 let nezávislosti. O její budoucnosti se ale stále snaží rozhodovat Rusko.
Podle webu The Economist šlo však přesto o určitý vhled do Putinova pohledu na svět. V poslední době se totiž země NATO stále více obávají směru, kterým by se jeho myšlení mohlo ubírat. „Ruská armáda se již roky nachází v podstatě v patové situaci a každý měsíc ztrácí tisíce vojáků. Útoky dronů a raket jsou sice pro Ukrajinu devastující, ale viditelné škody způsobují i Rusku. Putin však nejeví žádné známky toho, že by ustupoval, a mohl by se pokusit uniknout z toho, co Rusové nazývají „tupik“ (slepá ulička), tak, že by stejně jako v minulosti našel nějaký nový způsob, jak konflikt eskalovat,“ píše The Economist s tím, že známky západní úzkosti jsou patrné na každém kroku.
Čtěte také
Důkazem je například nečekaná cesta ředitele americké CIA Johna Ratcliffa do Moskvy z 25. srpna, i když není jasné, zda tam odletěl, aby odradil Putina od útoku na země NATO, nebo aby ho přesvědčil k jednání o ukončení války. O tři dny později Finsko podle agentury Reuters požádalo o pomoc švédská letadla a válečné lodě při monitorování své hranice s Ruskem. Německo podle webu Politico zároveň viní Rusko z dronového útoku na letiště v Lipsku ze 4. srpna. A Rumunsko 20. srpna oznámilo, že zničilo ruský námořní dron, který mířil na vrtnou plošinu v jeho vodách.
Mezitím Putin ve svém projevu 22. srpna obvinil podle Reuters Ukrajinu z otevření „Pandořiny skříňky“ a slíbil „odvetu v nejcitlivějších odvětvích ekonomiky“. A při projevu před stranou Jednotné Rusko, politickou stranou Kremlu, odmítl jakoukoli myšlenku na ukončení války. „Zvláštní vojenská operace pokračuje. Budeme postupovat pouze vpřed,“ prohlásil.
Putin se rozhodl pro eskalaci
Zdroje blízké Kremlu zároveň uvádějí, že po několika týdnech váhání se Putin zřejmě rozhodl pro eskalaci. Dlouholetý spolupracovník ruského prezidenta uvedl, že Putin pravděpodobně vnímal návštěvu Ratcliffa jako projev americké slabosti. Podle tohoto zdroje prezident vnímal úplně stejně už návštěvu Billa Burnse, ředitele CIA za vlády Joea Bidena, v Moskvě v roce 2021, jejímž cílem bylo varovat ho před invazí na Ukrajinu. O tři měsíce později k invazi došlo. „Nikdo nemůže vědět, co se odehrává v Putinově hlavě. Jeho důvody pro eskalaci války, stejně jako samotné rozhodnutí o invazi, jsou však vnitřní. Jeho hlavním cílem vždy bylo zachování vlastní moci a v konečném důsledku i vlastního života,“ uvádí The Economist.
Kreml se ale zároveň obává, že se vytrácí souhlas veřejnosti s válkou. Údery ukrajinských dronů na rafinerie a sklady internetového obchodu Wildberries spolu s omezeními internetu uvalenými bezpečnostními službami rozbily iluzi normálního života. Nezávislá výzkumná agentura Levada Centrum uvádí, že 57 procent Rusů popisuje situaci jako „napjatou“. Respondenti zmiňují válku, počet obětí, mobilizaci, útoky dronů a nedostatek naděje do budoucna. Důvěra veřejnosti v televizní propagandu klesá a mladí lidé na sociálních sítích zveřejňují výzvy k ukončení války.
Čtěte také
Nálada mezi elitami je ještě horší. „Největším problémem, jak říká jeden zasvěcený zdroj, není ani tak ekonomika nebo nedostatek vojenských úspěchů, ale čas, který válka promarnila – ať už bude výsledek jakýkoli, téměř pět let je neúspěch,“ píše The Economist s tím, že Putin sice vyjadřuje své cíle jazykem geopolitiky, ve skutečnosti se však řídí zločineckou logikou svého režimu: Nikdy neukazovat slabost. „Ruský systém má vysokou toleranci k násilí, ale k neúspěchu je nemilosrdný. Pravděpodobně se domnívá, že ukončení války bez dosažení alespoň minimálního cíle, jímž je obsazení celého východního ukrajinského regionu Donbasu, by ho vystavilo fyzickému nebezpečí. ‚Pověsí mě,‘ řekl podle jednoho zasvěceného zdroje během války některým ze svých přisluhovačů,“ uvádí The Economist.
Hrozí útoky v Evropě?
Pokračování války v její současné podobě však není řešením. „Scénáře poháněné setrvačností jsou pro Kreml nevýhodné. Jednoduše spotřebovávají ekonomické zdroje a plýtvají politickým kapitálem,“ řekl jistý nejmenovaný člen ruské elity.
Eskalace války tak může být lákavým řešením. Není však jasné, co by to obnášelo. Podle The Economist Rusko pravděpodobně zintenzivní hybridní válku a sabotáže proti ukrajinským spojencům a zaměří se na zásobovací trasy z Evropy na Ukrajinu. Západní zpravodajské služby se zároveň obávají, že by se Rusko mohlo zaměřit na továrny v Evropě, které vyrábějí materiál pro ukrajinské válečné úsilí. Domnívají se však, že Putin nechce přímou vojenskou konfrontaci s NATO.
Čtěte také
A v rámci Ukrajiny znamená eskalace především zintenzivnění činností, které Rusko již provádí. V neděli ruské ministerstvo obrany podle webu Politico oznámilo, že připravuje masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina však již s takovými útoky počítá jako se součástí ruské ofenzivy, jejímž cílem je zlomit tuto zimu její vůli k obraně. Pokud jde o pozemní válku, ruské zdroje uvádějí, že Putin je odhodlán poslat do mlýnku na maso až 400 tisíc nových mužů. Další vojíni budou pravděpodobně rekrutováni prostřednictvím nátlaku ze strany regionálních úřadů, aby případná nespokojenost nepřerostla lokální úroveň. Úřady již například testují nový systém náboru v Penze, tedy v regionu ležícím 750 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
Putin by také mohl zintenzivnit represe proti údajným „vnitřním nepřátelům“, nikoli proto, že by představovali nějakou hrozbu pro jeho moc, ale kvůli tomu, aby demonstroval sílu. „Nic z toho však nevyřeší žádný z ruských problémů. Pravděpodobně to jen zvýší utrpení obyvatelstva a přispěje k nestabilitě, a to jak uvnitř země, tak i mimo ni,“ uvádí The Economist.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Záběry likvidace ruských vojáků. Ukrajinští výsadkáři postříleli několik okupantů
vaclav.cerny@iprima.cz
