Rusko eskaluje sabotáže v Evropě, terčem je i Česko. Experti varují před největšími riziky
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Rok 2025 byl jedním z nejvážnějších od studené války.
Rusko stupňuje sabotáže a kybernetické útoky.
Česku při krizi hrozí selhání koordinace institucí.
Jak stát komunikuje s veřejností během incidentů?
Rok 2025 patřil z hlediska bezpečnosti k nejvážnějším od konce studené války, uvedl ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Česko se potýkalo s rozsáhlými ruskými hybridními aktivitami, od dezinformací a propagandy přes verbování lidí pro možné sabotážní akce až po zpravodajské operace a kybernetické útoky. Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský upozornil, že problémem nemusí být samotná schopnost jednotlivé útoky odhalit, ale koordinace mezi institucemi a komunikace státu ve chvíli, kdy se objeví několik problémů najednou.
„Rok 2025 musíme označit v bezpečnostní oblasti za jeden z nejvážnějších od skončení studené války,“ uvedl ředitel BIS Michal Koudelka při představení výroční zprávy služby za rok 2025. Česká kontrarozvědka v loňském roce zaznamenala širokou škálu aktivit od šíření dezinformací a ruské propagandy přes verbování takzvaných telegramových agentů až po klasické zpravodajské operace a kybernetické útoky.
ČTĚTE TAKÉ: Babiš se pustil do velvyslance i rozvědky: Neobstáli, říká kvůli dezinformacím ohledně Polska
Počet odhalených sabotážních nebo jiných skrytých útoků v Evropě, při kterých Rusko využívá takzvané agenty na jedno použití, v první polovině roku 2025 klesl. Ve druhé polovině roku se ale trend znovu obrátil a počet aktivit začal růst, odhalila BIS. Podle české kontrarozvědky se Rusko prostřednictvím těchto útoků nesnaží pouze způsobit konkrétní škodu. Chce také vyvolat nervozitu, strach a ovlivnit veřejnou debatu.
„Cílem těchto operací může být jak destabilizace, vyvolání strachu, tak i vynucení si změny postoje k Ukrajině. Ale v části případů jde i o přímou škodu na cílech spojených s podporou Ukrajiny,“ řekl CNN Prima NEWS politolog a bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský. Podle něj proto není správné všechny ruské operace vnímat pouze jako snahu ovlivnit veřejné mínění. Některé mají konkrétní cíl a mohou přímo poškodit infrastrukturu nebo schopnosti, které souvisejí s evropskou podporou Ukrajiny.
„Zároveň se také může jednat o snahu donutit evropské státy vyhradit část omezených zdrojů na domácí bezpečnost,“ pronesl Bahenský. Každý incident totiž něco stojí. Bezpečnostní složky musí věnovat čas jeho vyšetřování, firmy musí posilovat ochranu své infrastruktury a státy musí investovat do prevence.
Dominantním aktérem při koordinaci sabotážních operací zůstává ruská vojenská rozvědka GRU. Zapojení ruských zpravodajských služeb bylo podle služby potvrzeno mimo jiné také v souvislosti s bombovým útokem na polskou železnici v listopadu 2025.
Rusko může mít pocit, že nemá co ztratit
„Rusko výrazně zintenzivnilo své sabotážní aktivity po invazi na Ukrajinu a lze říci, že jeho aktivity dále eskalují. Je to také dáno nižší obavou z evropské odvety za takové akce. Vzhledem k tomu, že Evropa většinu snadno dostupných nástrojů, jako jsou sankce, už uvalila v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a ekonomické a politické vztahy jsou na bodu mrazu, Rusko tak pravděpodobně vnímá, že nemá těmito akcemi tolik co ztratit,“ myslí si analytik.
Hybridní operace tak mohou pro Moskvu představovat způsob, jak na evropské státy tlačit bez otevřeného vojenského konfliktu. Zároveň ale není jisté, jestli mají požadovaný politický efekt.
Jedním z možných cílů ruských operací je podle BIS přesvědčit evropskou veřejnost, že podpora Ukrajiny přináší příliš vysoké náklady a bezpečnostní rizika. Bahenský ale pochybuje, že by se Rusku tímto způsobem podařilo evropskou podporu skutečně zlomit. „To se dle mého názoru nepovede a osobně bych odhadl, že efekt sabotážních a hybridních akcí na veřejné mínění, a tedy i politickou reprezentaci je spíše opačný. Ruský názor je ale, zdá se, odlišný,“ tvrdil politolog.
Čtěte také
Kontakty s Českem se přesunuly za hranice
Po ruské invazi na Ukrajinu navíc podle BIS není pro ruské aktéry komfortní působit přímo v Česku. V roce 2025 proto své kontakty s představiteli české politiky a aktivistické nebo mediální scény uskutečňovali především v Rusku nebo ve třetích zemích.
Česká kontrarozvědka zároveň upozorňuje na pokračující aktivity vlivové sítě spojené s bývalým ukrajinským oligarchou Viktorem Medvedčukem a navazující na sankcionované médium Voice of Europe. Podle BIS se tato síť zaměřuje především na budování a posilování kontaktů s vybranými europoslanci, včetně těch českých.
Rozsah ruských aktivit může působit znepokojivě. Podle Bahenského ale nelze říct, že by Česko bylo na podobné hrozby nepřipravené. „V řadě ohledů je čelení sabotážím, kyberútokům nebo dezinformacím a omezování jejich následků otázkou standardních bezpečnostních institucí, jako jsou zpravodajské služby, policie, hasičský záchranný sbor nebo NÚKIB. Z tohoto pohledu jsou české bezpečnostní instituce kompetentní a poměrně připravené,“ pronesl Bahenský. Slabší místo ale podle něj leží jinde.
Problém může vzniknout mezi institucemi
Schopnost jednotlivé incidenty odhalit není totéž jako schopnost státu reagovat na rozsáhlou krizi. „Hovoříme zde o technické schopnosti jednotlivé incidenty identifikovat, kde je možné jim zabránit, minimalizovat škody a následně je vyšetřit. Samozřejmě i v těchto oblastech jsou určité rezervy, ale kde jsou rezervy značné, je spíše národní úroveň. Tedy koordinace mezi institucemi,“ odhaduje analytik.
Jednotlivé bezpečnostní složky mohou svou práci zvládat dobře, pokud ale přijde několik různých incidentů najednou, musí stát dokázat jejich řešení propojit.
Vedle samotného zásahu bezpečnostních složek považuje Bahenský za zásadní důvěryhodnou komunikaci. Česko podle něj musí veřejnosti vysvětlit, co se stalo, jak k závěrům o původu incidentu dospělo a co udělá pro odstranění jeho následků. „Je důležité veřejnosti ukázat, že český stát je schopen takovéto útoky detekovat a řešit, že má plán dalšího postupu tak, aby se odstranily jeho následky a v budoucnu se takový útok neopakoval.“
„Stát musí zároveň veřejnosti poskytnout klíčové informace, vysvětlit, pokud je to možné, jak k závěrům o daném incidentu došel, popřípadě poskytnout veřejnosti informace k tomu, co může veřejnost udělat pro vlastní bezpečí,“ tvrdí Bahenský. Podle něj by navíc stát neměl působit dojmem, že bezpečnostní incident využívá k vlastní politické propagaci.
Čtěte také
Rusko může mířit i na politiku
Cílem ale může být také ovlivňování voleb a politického rozhodování. Ani tady ale podle Bahenského není vhodné přeceňovat ruské schopnosti. „Osobně bych hodnotil ruskou schopnost dosáhnout významných změn jako slabou. U politických trendů, které jsou často Rusku připisovány, myslím, častěji lze najít mnohem silnější domácí příčiny zastiňující roli Ruska.“
Odolnost proti hybridním hrozbám podle Bahenského nemohou zajistit pouze vláda a bezpečnostní složky. „Zapojení a zvyšování odolnosti nestátních aktérů, včetně firem a veřejnosti, by také mohlo být lepší, i s ohledem na to, že odolnost proti hybridním hrozbám nemůže být plně řešena státem, který na to jednoduše nemá a nebude mít nikdy kapacity.“
Část kritické infrastruktury provozují soukromé společnosti. Pokud se stanou terčem útoku, stát jim může pomáhat s řešením následků, ale samotná připravenost musí vznikat také uvnitř jednotlivých firem. Stejně důležitá je veřejnost. Pokud se během incidentu začnou rychle šířit neověřené informace, může se z bezpečnostního problému stát také problém společenský.
Česko má nový plán
Česká vláda letos v dubnu schválila Akční plán k Národní strategii pro čelení hybridnímu působení na roky 2026–2027. Obsahuje 23 konkrétních úkolů. Podle Bahenského ale samotný strategický dokument nestačí. Stát potřebuje také dostatek lidí a kapacit, kteří jednotlivé úkoly dokážou uvést do praxe.
Podle něj je problémem také dlouhodobý tlak na snižování počtu státních zaměstnanců. „Minulá a současná vláda si v tomto ohledu nemají příliš co vyčítat, obě podléhaly a podléhají veřejnému tlaku na ‚tupé‘ snižování počtů ‚úředníků‘.“
Česko se nemusí připravovat na jeden konkrétní typ útoku. Ruské působení může mít řadu podob a jednotlivé nástroje se mohou kombinovat. „Pokud jde o pokračování informačních, vlivových a sabotážních operací, speciálně ze strany států, které nemají ve vzájemných vztazích tolik co ztratit, jedná se o velmi levné nástroje, jejichž využívání pravděpodobně bude pokračovat. Zároveň se ale jedná o míru konfliktu a soupeření, která je zvladatelná a zcela nesrovnatelná s dopadem válečného konfliktu,“ dodává Bahenský.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusové se brání náboru do války. V ulicích hlídkují dobrovolníci, muže chrání před odvodem
Tomáš studuje na Vyšší odborné škole publicistiky, obor televizní publicistika. Věnuje se pořádáním táborů a dalších akcí pro širokou veřejnost. Ve svých projektech se inspiruje Divokým západem, který se prolíná do většiny jeho aktivit. Zajímá se o domácí i zahraniční politiku a aktuální dění. (Tomas.Pokstefel@iprima.cz)
