Děravé ruské nebe: Spadli jsme do pasti, připouští Kreml. Ukrajinci ničí i cíle 2500 km daleko
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Ukrajina vytváří v ruské obraně kritické mezery.
Měsíčně ničí až 40 systémů protivzdušné obrany.
Útoky na rafinerie ohrožují ruské zásoby paliva.
Jak dlouho potrvá, než se Rusko plně přizpůsobí?
Ukrajina zintenzivňuje útoky na Rusko a podle analýzy RFE/RL vytváří mezery v jeho protivzdušné obraně, narušuje zásobování armády i obranný průmysl a zároveň zvyšuje tlak na tamní ekonomiku. Analytici ale upozorňují, že okupanti se rychle přizpůsobují, takže dlouhodobé dopady kampaně zůstávají nejisté.
Ukrajina stupňuje údery středního a dlouhého doletu a aktivně útočí na ruské systémy protivzdušné obrany a také na energetický a ropný průmysl. Mezi hlavní cíle úderů bezpilotních letounů v květnu patřily také vojenské základny, sklady, technika a energetická infrastruktura, uvádí analýza webu RFE/RL. „Systematicky jsme zničili dva cíle: protivzdušné obrany – Tungusk, Tor, Pancyri, S-300, S-400 a také radarové systémy, bez kterých jsou (Rusové) jednoduše slepí a nemohou fungovat,“ řekl Viktor Taran, vedoucí výcvikového střediska operátorů bezpilotních letounů Kruk.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tři náznaky, že Putin chystá útok na Evropu. Krátí se mu okno příležitosti, varuje expert
Podle něj je Rusko schopné vyrobit až 10 systémů protivzdušné obrany měsíčně. Ukrajina ale již půl roku ničí 20 až 40 systémů měsíčně. „Rusové se dostali do pasti, kterou sami označují jako ‚děravou protivzdušnou obranu‘. Většinu dostupných systémů stáhli k ochraně Moskvy a Petrohradu. Když jsme je postupně ničili, vznikly jim velké mezery, kterými pak mohly pronikat naše údery,“ popsal Taran.
Čtěte také
Problémy připustil i ruský prezident Vladimir Putin. Zároveň ale prohlásil, že údery na infrastrukturu neovlivňují situaci na frontě a dal za úkol zvýšit výrobu zbraní protivzdušné obrany. „Ukrajina letos zasáhla přibližně deset významných podniků ruského obranného průmyslu, což narušilo dodavatelské řetězce některých klíčových součástek. Rusko se bude snažit tyto výpadky nahradit obcházením sankcí nebo pomocí ze strany Číny. Na výrobě některých částí pro řízené střely a protiraketové systémy se navíc aktivně podílí také Bělorusko,“ uvedl Anatolij Chrapčinskij, ředitel rozvoje obranného podniku a důstojník letectva v záloze.
V červnu se oproti květnu podle výpočtů webu RFE/RL změnilo zaměření ukrajinských úderů pomocí bezpilotních systémů. Počet útoků na ruskou protivzdušnou obranu zůstal přibližně stejný, výrazně ale přibylo zásahů proti energetické, plynárenské a ropné infrastruktuře. „Pokud bude tento vývoj pokračovat, Rusko může čekat velmi obtížné období. S blížící se sklizní se může dostat do situace, kdy bude muset rozhodovat, zda omezené zásoby benzínu a nafty využije pro armádu, zemědělství, nebo civilní obyvatelstvo. Paliva nebude dostatek pro všechny a Rusko bude muset určit, které oblasti upřednostní,“ sdělil Taran.
Podle deníku Financial Times Spojené státy pomáhají Ukrajině plánovat trasy útoků a obcházet ruskou protivzdušnou obranu při úderech na ropné rafinerie. Kreml tvrdí, že v červnu sestřelil téměř 18 000 ukrajinských dronů – zhruba třikrát více než v únoru. „Při hodnocení leteckých útoků nestačí sledovat pouze počet zasažených cílů, ale také množství prostředků, které musí nepřítel vynaložit na obranu – například rakety pro systémy Pancir, S-300 nebo S-400. Ruské údaje o účinnosti protivzdušné obrany nejsou spolehlivé,“ popsal Chrapčinskij.
Čtěte také
Ukázkou rostoucích ukrajinských schopností byl útok na omskou ropnou rafinerii, která se nachází více než 2 500 kilometrů od Ukrajiny a stala se dosud nejvzdálenějším cílem ukrajinských dronů. Rusko se pokusilo útok odvrátit nasazením moderních stíhaček Su-57, ale bez úspěchu. Podle satelitních snímků analytici zaznamenali nejméně tři až čtyři zásahy do areálu rafinerie. „Rusko se dokáže přizpůsobovat a začalo využívat i letouny dlouhého dosahu určené k vyhledávání vzdušných cílů. To může naznačovat, že pozemní systémy protivzdušné obrany nebyly dostatečné, nefungovaly efektivně nebo jim chyběly potřebné střely. Rusko proto muselo nasadit letectvo, které ale nemuselo mít dostatečně zkušené piloty pro podobné zásahy,“ řekl Chrapčinskij.
V prvním červencovém týdnu se intenzita útoků ještě zvýšila a Ukrajina se v poslední době zaměřuje na železniční infrastrukturu, mosty a izolaci Krymu. „Tyto údery zatím nebudou mít zásadní strategický dopad, ale už nyní ovlivňují situaci na operační úrovni, zejména u ruských jednotek na jihu. Rusko se zároveň rychle přizpůsobuje – nasazuje jednotky určené k ničení ukrajinských dronů, používá ochranné sítě a zdokonaluje prostředky elektronického boje, včetně rušení spojení přes Starlink,“ poznamenal Taran. Podle něj má Ukrajina nyní tři až čtyři měsíce času, než Rusko zavede systémová protiopatření.
Jak uvádí web RFE/RL, současná ukrajinská kampaň je pro ruskou armádu zjevně překvapením a již nyní jí způsobuje značné potíže. Rusko navíc neočekávalo takovou intenzitu úderů na obranný sektor a ropné rafinerie. „Všechno, co se děje, je však logickým pokračováním vyčerpávací války – jak armády, tak i ekonomických zdrojů. Kde je však hranice tohoto vyčerpání, je nyní těžké předpovědět,“ uvádí RFE/RL.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajina popřela ztrátu strategického města. Nepřítel zase šíří lži, zní z armády
vaclav.cerny@iprima.cz
