Ukrajina

Ruský sport slaví. Jejich týmy gymnastů a gymnastek se mají vrátit na mezinárodní scénu a soutěžit s jinými státy. Povolení už před časem dostali od Mezinárodní gymnastické federace (FIG), avšak pod podmínkou, že budou vystupovat jako neutrální sportovci. To zprvu Rusové odmítali, nyní však oznámili, že se do mezinárodních soutěží vrátí. Není přitom jasné, zda pod ruskou, či neutrální vlajkou. Vrací se i ruští rozhodčí.

Poté, co Ukrajina v rámci operace Pavučina zničila ruské bombardéry, slíbil Vladimir Putin tvrdou odvetu. K té ale zatím nedošlo. Podle expertů se ruský prezident potýká s materiálními i politickými omezeními, píše CNN. Američtí představitelé však tvrdí, že to hlavní teprve přijde.

Stalo se to už takovou tradicí – čím větší problémy má nějaký politik „doma“, tím aktivněji se snaží působit na zahraniční scéně. O co chatrnější je důvěra jeho voličů, s o to větší vervou se vrhá do řešení agendy ve světě. Neobejde se to bez jistého morálního kýče, kdy z obláčku své domnělé morální nadřazenosti pronáší královské rady, zdviženým prstíkem varovně hrozí na ty, kteří si dovolují mít na věci jiný názor, a podniká velkolepé akce s velkolepým „píár“. Ale zato s nulovým reálným dopadem. Francouzský prezident Emmanuel Macron tuto taktiku dovedl k dokonalosti a český premiér Fiala ji s radostí převzal, když mu začalo téci do bot. Je to ale zoufale málo...

Od února 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, ztratilo v bojích se svým západním sousedem více než milion vojáků. Vyplývá to ze zpráv ukrajinského generálního štábu. Údaje Kyjeva – zahrnující mrtvé i raněné – vesměs odpovídají odhadům dalších analytiků či západních představitelů. Pro Moskvu tak jde o nejkrvavější konflikt od druhé světové války, kdy Sovětský svaz nejdříve útočil na nejrůznější evropské státy a od roku 1941 vedl brutální boje s nacistickým Německem.

Ukrajinští vojáci, kteří se dostali zpět do své domoviny z ruského zajetí, často čelili týrání a mučení. Dokládají to snímky propuštěných mužů. Například jeden z nich má různě po břiše rozsáhlé jizvy a navíc i vypálený nápis „Sláva Rusku“. O ruském mučení Ukrajinců se hovoří prakticky od začátku války. Výjimkou není ani kastrace ukrajinských zajatců.

Zatímco Ukrajina vede s Ruskem válku o svou existenci, boje se rozhořely i na kyjevské radnici. V sázce nejsou životy, ale politické funkce. Podle zjištění webu Ukrajinská pravda se o moc v hlavním městě přetahují starosta a bývalý boxerský šampion Vitalij Kličko a Timur Tkačenko, náčelník městské vojenské správy dosazený prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle Klička se ho prezident prostřednictvím svého člověka snaží nedemokraticky odstavit od moci a ovládnout město. Hovoří dokonce o „zápachu autoritářství“. Tkačenko se však brání a tvrdí, že pouze vykonává svou práci. Poukazuje přitom na bující korupci ve městě.

Tři lidé zahynuli a šest desítek jich bylo zraněno při ruských vzdušných úderech na ukrajinský Charkov v noci na středu. Na Telegramu to uvedl šéf charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov. Ukrajinské letectvo mezitím informovalo o likvidaci 49 z celkově 85 ruských dronů vyslaných během noci. Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení 32 ukrajinských dronů v noci a jednoho dalšího bezpilotního letounu ráno.

Mám obavy, že se projeví naše malost a Evropa přestane Ukrajinu podporovat, protože poškozuje náš vlastní domácí průmysl a naše zájmy. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to prohlásil místopředseda hnutí STAN a europoslanec Jan Farský. Dodal, že kdyby ruský autoritářský prezident Vladimir Putin neměl jaderné zbraně, nikdo by ho nebral vážně. Farský rovněž zmiňuje nástroj šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, který má za kladivo na šéfa Kremlu, ale americká hlava státu jej stále nevyužila.

Otec nejbohatšího muže světa Elona Muska, Errol Musk, při červnové návštěvě Ruska označil tamního autoritářského vládce Vladimira Putina za „příjemného muže“ a ocenil fungování Moskvy. „Falešná média“ na Západě podle jeho slov prezentují zemi naprosto nesmyslně. Magnátův otec zároveň popsal výchovu svého syna a také jeho napjaté vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Rusko stále pokračuje v agresi vůči Ukrajině. Na kulturním poli se ale situace vrací do stavu před zahájením invaze. Na evropských pódiích totiž opět vystupují ruští umělci, kteří byli po roce 2022 kvůli svým vazbám na Rusko odmítáni. Ukrajina přitom varuje, že ruská kultura může sloužit jako nástroj propagandy, píše web Politico.

Ukrajina a Rusko informovaly o zahájení nové výměny válečných zajatců. V pondělí začala výměna, která bude v několika fázích pokračovat i v nadcházejících dnech, uvedl na platformě Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Do vlasti se podle něj vracejí zranění nebo mladší 25 let. O zahájení výměny o několik minut dříve informovalo také ruské ministerstvo obrany, podle něhož se jedná o první část výměny dohodnuté mezi ruskými a ukrajinskými zástupci v Istanbulu. Počty zatím Moskva ani Kyjev neupřesnily.

Armády evropských států trápí vnitřní dluh ve výši stovek miliard eur. I proto by se země NATO měly shodnout na navýšení výdajů na obranu, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Jiří Šedivý, bývalý ministr obrany a donedávna i šéf Evropské obranné agentury (EDA). Podle něj je navzdory zvýšeným investicím do obrany možné vydávat peníze i na klimatické cíle. „Investice do obou odvětví se nevylučují,“ uvedl. Popsal, do čeho by se peníze měly investovat, i jak by se NATO mělo přiblížit k většímu propojení armád.