Rusko stále pokračuje v agresi vůči Ukrajině. Na kulturním poli se ale situace vrací do stavu před zahájením invaze. Na evropských pódiích totiž opět vystupují ruští umělci, kteří byli po roce 2022 kvůli svým vazbám na Rusko odmítáni. Ukrajina přitom varuje, že ruská kultura může sloužit jako nástroj propagandy, píše web Politico.
Když Rusko v minulém století napadlo Evropu, šířila se jeho hudba po divadlech a koncertních sálech. Ruské opery a balety si udržovaly své místo v Evropě i po rozpadu Sovětského svazu, stejně jako po anexi Krymu v roce 2014. Vše se změnilo v únoru roku 2022, kdy Kreml zahájil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Na znamení solidarity s Kyjevem se rušily ruské koncerty, neuváděla se zásadní díla jako Louskáček a Labutí jezero a umělci, kteří měli veřejné vazby na prezidenta Vladimira Putina, byli odmítáni, píše Politico.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusko chrlí ve velkém nové drony i odpalovací rampy. Útoky budou masivnější, bojí se Ukrajinci
O tři roky později se však některé z největších ruských hvězd tiše vrací na pódia po celé Evropě. Moskva podle kritiků doufá, že pomocí ruského vysokého umění a kultury jako zbraně měkké síly ukončí svou globální izolaci.
Ukrajina i Evropská unie proto vyzývají prestižní operní domy a divadelní společnosti, aby se postavily proti Moskvě. Ukrajinský ministr kultury Mykola Tochytskyi řekl, že evropská umělecká scéna by si měla „dvakrát rozmyslet“, než znovu přijme ruské umělce, a reintegraci ruské kultury označil za „velmi riskantní“. „Když máte ve své zemi aktivní ruskou kulturní činnost, jde okamžitě o dezinformaci a přípravu nějakého druhu agrese. To je naše vlastní zkušenost,“ řekl. Podobně to vidí i evropský komisař pro kulturu Glenn Micallef. „Evropská jeviště by neměla dávat žádný prostor těm, kteří podporují agresivní válku proti Ukrajině,“ sdělil Micallef.
Oslavoval Putina a schvaloval anexi Krymu, teď vystoupí v Barceloně
Příkladem umělce, který byl odmítán, ale nyní se vrací, je jeden z nejslavnějších ruských dirigentů Valerij Gergijev. Ten v roce 2008 uspořádal propagandistický koncert ve zničeném městě Cchinvali, hlavním městě odtržené gruzínské oblasti Jižní Osetie, kterou obsadili separatisté podporovaní Moskvou. Zatímco publikum mávalo ruskými a osetskými vlajkami, Gergiev dirigoval Leningradskou symfonii, populární vlastenecké dílo a symbol odporu proti fašismu. V roce 2012 se zúčastnil kampaně Vladimira Putina a podepsal otevřený dopis podporující nelegální anexi Krymu Kremlem v roce 2014.
Po rozsáhlé invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 ho ale odmítly různé orchestry a divadla, včetně těch v Miláně, Mnichově, Rotterdamu a ve Vídni. Od začátku války nevkročil na evropskou půdu – dirigoval pouze koncert v Číně a Íránu. To se má ale změnit příští rok, kdy má Gergiev s ruským Mariinským orchestrem vystoupit v Barceloně v rámci koncertní série Ibercámera, jejíž finanční podporovatel je fond EU Next Generation.
Organizátor akce, Josep María Prat, řekl španělskému deníku El País, že neexistuje „žádná právní překážka“ pro účast Gergieva a vyjádřil naději, že „hudba bude mostem, který spojuje, a ne vede k válce“. Evropská unie tomu však nevěří. Komise proto zahájila jednání se španělskými úřady, aby ověřila, že na pořádání představení za účasti proputinovského ruského dirigenta nebyly použity žádné prostředky EU. Mluvčí festivalu uvedl, že koncerty „nikdy nebyly dotovány Evropskou unií“. Připustil ale, že v prosinci 2022 požádal o grant na umění z fondu Next Generation EU, vlajkového balíčku EU na oživení po pandemii.
Micallef podotkl, že i když je představení financováno výhradně ze soukromých zdrojů, „neměli bychom se nechat odradit od toho, abychom vydali velmi silné politické prohlášení, že bychom neměli poskytovat prostor těm, kteří podporují agresivní války.“ „Musíme s našimi členskými státy spolupracovat intenzivněji a tvrději, abychom zajistili, že se to nestane,“ podotkl.
Mluvčí koncertní série Ibercámera nechtěl potvrdit, kdy přesně Gergiev navštíví Španělsko. Připomněl, že v desetiletích před invazí Moskvy zorganizoval více než 200 jeho koncertů a těší se, až ho „co nejdříve“ opět přivítá. „Během téměř 50leté historie naší skupiny jsme jednali s respektem a v souladu s platnými španělskými a evropskými zákony,“ sdělil mluvčí.
Otázka bezpečnosti
Ukrajinská umělecká scéna postupné zmírňování postoje evropské vysoké kultury vůči Rusku odsoudila. Ukrajinský režisér Eugene Lavrenchuk měl v červenci režírovat Händelovu operu „Rinaldo“ v Jeruzalémě. Poté, co uviděl plakát k představení, na kterém byla uvedena jména dvou ruských zpěváků, přestože producenty požádal, aby nenajímali ruské umělce, rezignoval. „Pro nás Ukrajince není bojkot všeho ruského otázkou kultury a umění, ale otázkou bezpečnosti. Rusko již mnoho staletí prosazuje politiku měkké síly s pomocí umění a kultury a násilně vnucuje ruský jazyk a ruskou kulturu,“ popsal.
V počátcích moskevské invaze docházelo k rozsáhlejšímu odmítání ruské kultury. Lavrenchuk za znepokojivé označil, že toto odhodlání nyní zjevně kolísá. „Dnes nemůžeme stát na stejném pódiu s Rusy, bez ohledu na kontext, protože ostatní lidé to využijí k legitimizování přátelství ukrajinského a ruského národa,“ sdělil Lavrenchuk.
Podle ukrajinského ministra kultury je řešením, že evropské divadelní společnosti budou najímat ukrajinské nebo evropské umělce namísto těch ruských. „Na Ukrajině, v Polsku, ve Švédsku máme umělce stejné nebo někdy dokonce lepší kvality. Podporujme ty, kteří skutečně sdílejí demokratické hodnoty,“ vyzval Tochytskyi.
Bomby a balet
V dubnu vystoupila v divadle v Bratislavě ruská sopranistka Anna Netrebkoová, Gergievova žákyně. Před divadlem se shromáždily stovky demonstrantů s ukrajinskými vlajkami a fotografiemi vybombardovaných ukrajinských měst.
Netrebkoová kritizovala invazi Moskvy a zdůraznila, že se neangažuje v politice. Kritici ale poukazovali na to, že v roce 2012 podpořila Putinovu volební kampaň, setkala se s ním při mnoha příležitostech a v rozhovoru pro ruská státní média v roce 2017 prohlásila, že „si nelze představit lepšího prezidenta pro Rusko“. V roce 2014 také pózovala na fotografii s vůdcem proruských separatistů z východní Ukrajiny a předala mu šek na jeden milion rublů na přestavbu zničeného divadla v Doněcku, který je pod kontrolou rebelů. Později tvrdila, že vlastně nevěděla, kdo ten muž je, ani že vlajka, kterou držel, patřila rebelské skupině.
Poté, co Rusko v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi, byla Netrebkoová vyloučena z prestižních operních domů od New Yorku po Londýn. Následně si vzala několikaměsíční pauzu od vystupování. Nedávno se ale vrátila a v únoru vystoupila v Palm Beach Opera na Floridě. V září má koncertovat v londýnské Royal Opera a její program na příštích 18 měsíců je nabitý vystoupeními v Evropě, od Berlína po Curych.
Vystavila se riziku
Miguel Esteban, manažer Netrebkoové, uvedl, že zpěvačka podstoupila „osobní riziko“, když veřejně použila slovo „válka“ namísto eufemistického výrazu „speciální vojenská operace“ k popisu invaze Moskvy, „čímž potenciálně vystavila nebezpečí svou širší rodinu a blízké přátele, kteří stále žijí v Rusku“. Dodal, že od února 2022 do Ruska nevkročila. Předseda parlamentu v Moskvě Vyacheslav Volodin ji následně obvinil ze zrady Ruska. „Má hlas, ale nemá svědomí,“ sdělil.
Někteří umělci, včetně Netrebkoové, tvrdí, že umění by se nemělo míchat s politikou. Ukrajinský režisér Lavrenchuk ale řekl, že není snadné oddělit ruskou válečnou mašinerii od jejího využívání kultury jako měkké síly. „Během staletí Rusko zabilo miliony lidí, ale přesto se proslavilo svým brilantním baletem a operami. Putin je samostatný, rakety a bomby jsou samostatné a opera je samostatná. Ale ve skutečnosti je ve všem spojitost,“ sdělil Lavrenchuk.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Záběry ukrajinské demolice ruských želvích tanků. Pokrovsk je obklíčen hromadou šrotu
