STAN chce novou daň na slazené nápoje
Hnutí STAN ve svém novém programu do nadcházejících voleb slibuje zavedení daně na slazené nápoje. Starostové argumentují tím, že chtějí zdravější zemi a vybrané peníze se investují do výstavby sportovišť a cyklostezek. Studie Liberálního institutu ale varuje, že by opatření postihlo zejména nízkopříjmové občany, kterým by zdražila nápoje. Příklady ze zahraničí navíc ukazují, že státy od této daně spíše ustupují.
Hnutí STAN už uveřejnilo svůj seznam priorit po podzimních volbách, který nazvalo Dobrý program. V oblasti daní by chtělo vládní hnutí uvalit spotřební daň na slazené nápoje.
ČTĚTE TAKÉ: Opustíme lipskou burzu, plánuje Babiš. Cena elektřiny se dá snížit jinak, kroutí hlavou experti
„Zavedeme daň ze slazených nápojů podle tzv. polského modelu – tedy spotřební daň ve výši 3,4 Kč/l pro nápoje s hustotou cukru 50 g/l a variabilní složku ve výši 0,35 Kč/l za každých 10 g/l cukru nad tuto základní hranici,“ uvádí program.
Pokud by se daň zavedla, nápoje například s obsahem 80 gramů cukru by zdražily o 4,50 koruny. Známý nápoj Coca-Cola uvádí, že ve 100 mililitrech je 11,2 gramu cukru. Zdanění nápojů s takovým obsahem cukru nebo vyšším by se projevilo zvýšením ceny až o 18 procent.
Hnutí STAN chce za vybrané peníze stavět například nová sportoviště. „Získané prostředky vrátíme lidem – investujeme do lepších sportovišť, cyklostezek a pohybových programů pro děti i dospělé. Pohyb není luxus. Je to základní prevence. Pro zdraví i pro rozpočet,“ zdůrazňuje vládní hnutí. V programu navíc uvádí, že chtějí daňový systém přispívající ke snížení nerovností ve společnosti.
💪 Chceme zdravější Česko. Zavedeme daň na slazené nápoje a zvýšíme zdanění cigaret a alkoholu. Získané prostředky vrátíme lidem – investujeme do lepších sportovišť, cyklostezek a pohybových programů pro děti i dospělé. Pohyb není luxus. Je to základní prevence. Pro zdraví i pro… pic.twitter.com/Q5LnADAGKp
— Starostové a nezávislí (@starostove_cz) June 16, 2025
To je ale v rozporu se studií Liberálního institutu z roku 2024, která zpochybňuje analýzu společnosti PAQ Research. „(Daň) dopadá na chudší domácnosti. Těm ovšem lze kompenzovat zavádění daní z neřestí řadou způsobů,“ uvádějí autoři studie z PAQ Research. Nízkopříjmovým by mohly ulevit například vyšší progrese zdanění práce, vyšší příspěvky na děti či nižší sazby DPH na základní potraviny.
Liberální institut ale varuje, že zavádět podobné zdanění a argumentovat výhodami je minimálně sporné. „Propagovat daň, která disproporčně dopadne na nemajetné, a vypořádat se s tímto – samotnými autory přiznaným – problémem tím, že se návrh doplní o neurčité proklamace o daňových kompenzacích, aniž by byla kompatibilita obou návrhů jakkoliv analyzována, ukazuje na nedostatečnou angažovanost s teorií a empirií veřejné volby,“ píšou výzkumníci. Podle nich by se daň jednoznačně neměla zavádět právě s přihlédnutím na nízkopříjmové osoby.
Zdanění slazených nápojů navrhovali už v minulosti Piráti. Předlohu nevylučoval ani ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Návrh připravovala i Národní ekonomická rada vlády. Nápad ale narazil u ministra financí Zbyňka Stanjury nebo u předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové.
Ekonom: Jde to proti zdravému rozumu
Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka nevidí v zavedení daně velkou výhodu. Podle něj by se neměly zavádět nové selektivní daně na slazené nápoje, tučné maso nebo jiné zpracované potraviny. „Náš daňový systém je už nyní velmi komplikovaný. Ještě abychom u každého výrobku uvažovali nad tím, kolik obsahuje cukru a jak má být daní zatížen,“ řekl pro CNN Prima NEWS Peterka.
I když by zdanění mělo přinést vyšší stovky milionů či jednotky miliard do státního rozpočtu, neměla by to podle Peterky být hlavní motivace. „Přijde mi příliš troufalé, aby politická reprezentace skrze daně na slazené nápoje říkala lidem, jak mají žít. To nepatří ani do kompetencí Poslanecké sněmovny. Je to skutečně za hranou zdravého rozumu,“ řekl dále Peterka.
S novou daní nesouhlasí ani Potravinářská komora, která nápad kritizuje dlouhodobě. „V Česku spotřeba slazených nápojů dlouhodobě klesá a výrobci soustavně reformulují svoje výrobky, zejména snižují množství cukru. Neuvážené zdanění nezaručí snížení konzumace, nezbytné je naopak edukovat spotřebitele,“ sdělili představitelé komory v prohlášení.
Dánové od zdanění ustoupili
Cestou zdanění slazených se vydala asi čtyřicítka států po celém světě. Někde daň ze slazených limonád funguje a jejich spotřeba klesla. Odstrašujícím příkladem ale zůstává Dánsko, kde byla daň zrušena v roce 2013.
Podle tehdejších vyjádření politiků neplnila svůj účel. Spotřeba sladkých nápojů stoupala i klesala bez závislosti na zdanění. Dánové totiž hromadně vyjížděli do sousedního Německa a tam si sladkosti nakupovali.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Češi budou žít jako sardinky, říká ekonom. Smrskflace už zasáhla i trh s bydlením
