Speciální vysílání ke druhému výročí války na Ukrajině
Všudypřítomná hrozba oběšení či postavení před popravčí četu. Ukrajinský voják Oleksandr několik týdnů po zahájení ruské invaze padl do zajetí okupantů ve slévárnách u Mariupolu. V rozhovoru pro CNN popsal čtyři měsíce v rukou nepřátel jako „ruskou ruletu“, při níž musel spolu se svými spolubojovníky snášet propagandistický tlak nebo trýznivý hlad. Po návratu do vlasti v rámci výměny zajatců se po rehabilitaci vrátil zpět na frontu, kde cvičí nové rekruty. Konec bojů je pro něj v nedohlednu, ale má jediné přání – doufá, že se do války nebude muset zapojit v budoucnu jeho malý syn.
Během začátku ruské invaze sloužil Oleksandr již čtyři roky u Ozbrojených sil Ukrajiny. V samém začátku se nacházel v blízkosti obce Vodjane u Mariupolu, kde tehdy ukrajinské a proruské síly vedly téměř deset let zákopovou válku. Jako mnoho jeho spolubojovníků nevěřil, že by se Rusové odvážili k tak bezprecedentnímu kroku, jakým byla vojenská invaze na Ukrajinu, připomíná v rozhovoru pro CNN.
ČTĚTE TAKÉ: Ruský režim je deviantně fašistický, míní čeští dobrovolníci. Dohoda je prý nemožná
„Podcenili jsme svou sílu. Připadalo nám to, jako by nám někdo podkopl nohy. I tak ale byli naši chlapi připravení. Do akce nastoupili ti nejsilnější chlapi, které jsem kdy měl možnost poznat,“ řekl Oleksandr.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Ještě předtím, než se účastnil obrany oceláren Azovstal v Mariupolu, si vyslechl mnohá svědectví o tom, jak okupantské síly nakládají s rodinami ukrajinských vojáků. Neváhal a za pomoci svého kamaráda zařídil své ženě a sedmiletému synovi azyl v Dánsku.
Po osmdesátidenním obléhání se jednotky obránců musely vzdát. Mezi nimi byl i Oleksandr a 45 jeho spolubojovníků. Při kapitulaci nepřátelům prý cítil především paniku. „Je to pocit absolutní bezmoci. Když vám seberou zbraň, cítíte se úplně nahý,“ přiblížil.
V zajetí v okupované Olenivce neměla skupina vojáků žádnou záruku přežití. „Byla to skutečně ruská ruleta. Nemůžete tam na nic spoléhat. Vždyť se jedná o zemi, která nikdy nedrží slovo. Mnoho našich vojáků v ruském zajetí zemřelo. Musíte to brát jako další kolo přežití,“ konstatoval.
Zemřelé kamarády má prý stále před očima. „Podíváte se na své kluky na pokraji smrti a chcete jim pomoct, ale nemůžete jim sehnat ani nic k jídlu. To je nejhorší okamžik,“ svěřil se ukrajinský bojovník. Po dobu čtyř měsíců jim pouštěli dennodenně ruskou hymnu a k jídlu jim dávali pouze vařené zelí.
Poté je zničehonic převezli v rámci výměny zajatců zpět na Ukrajinu. „V noci nás odvezli na letiště, měli jsme pásku přes oči. Prostě nás převezli a najednou jsme byli zpátky doma,“ popsal své pocity po propuštění.
Bez kontrolovatelného strachu to nejde
Oleksandr, který v bojích o ocelárny přišel o oko a po návratu ze zajetí mu lékaři místo něj nainstalovali protézu, se krátce po rehabilitaci vrátil zpět na jižní frontu. Zde cvičí nové rekruty.
Ukrajinský voják Oleksandr přežil ruské zajetí a promluvil v rozhovoru pro CNN Zdroj: CNN
Ukrajinský voják Oleksandr přežil ruské zajetí a promluvil v rozhovoru pro CNN Zdroj: CNN, Ukrajinská 36. brigáda námořní pěchoty
„Nejsem ze železa, sám se častokrát bojím. Ale je dobré mít v sobě strach, který dokážete ovládnout. Jinak vás to sežere zaživa. V dobách před zajetím jsem strach často vůbec necítil, a z toho důvodu jsem se zbytečně vystavil nebezpečí,“ popsal svou metodu, jak vede výcvik nových mužů.
K TÉMATU: Politolog Daniel Koštoval hovořil o postoji Západu k další pomoci Ukrajině
Oleksandr se nyní účastní operace na levém břehu Dněpru, který by měl zajistit novou linii útoku na okupovaný Krym. O akci prý nehodlá mluvit. Nyní se nachází v Chersonu, který je znovu pod útokem a prý připomíná město duchů.
„Ano, je to těžce vybojovaná a složitá svoboda. Nechceme ale o ni přijít. Nehodlám se ohýbat před nějakým senilním idiotem,“ sdělil na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina. Konec bojů je podle 38letého ukrajinského matadora v nedohlednu. Oleksandra však stále žene vpřed jedna naděje.
„Doufám, že tato válka skončí dříve, než se jí bude muset v budoucnu účastnit můj sedmiletý syn. Proto je nutné se poučit z našich chyb a bojovat dál,“ zakončil.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ficova řeč o válce strhla bouři. Aušus, ostuda pro Slovensko, hlásí čeští i světoví politici