Pokud by USA pod vedením Donalda Trumpa vycouvaly z podpory Ukrajiny, Evropa zřejmě dokáže zemi finančně podporovat i sama. Složitější už je to s pomocí materiální. Dospěla k tomu analýza americké CNN, podle které je ve hře využití zmrazených ruských aktiv, což by ale údajně zavedlo nebezpečný precedens.
Do prezidentských voleb v USA zbývá více než půl roku, ale Evropou přesto obchází strach z toho, že je vyhraje Donald Trump. I když nikdo reálně neví, jaké má Trump s Evropou a NATO plány, některé státy na starém kontinentu se obávají, že je obměněný Bílý dům může v kontextu války na Ukrajině nechat na holičkách.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Bez USA má problém Ukrajina, ale i my. Putin může ukončit válku klidně zítra, říká Pojar
Spojené státy jsou v oblasti zbraní a vojenské techniky hlavním podporovatelem a evropské státy by výpadek americké pomoci záplatovaly jen velmi pomalu. Málo se ale ví, že z hlediska financí a humanitární pomoci vyčlenila více peněz Evropa. Evropská unie už pomohla sumou v přepočtu více než 2,3 bilionu korun. Schválený je navíc balíček o objemu v přepočtu 1,2 bilionu korun, ze kterého se bude Ukrajina financovat v příštích letech.
Jak začala válka na Ukrajině? Zlomový byl rok 2014, o osm let později Rusko rozpoutalo masakr
Ruská invaze na Ukrajinu je bezpochyby nejbrutálnějším ozbrojeným konfliktem v Evropě od druhé světové války. Tuto krvavou řežbu odstartoval Vladimir Putin v únoru 2022 nevyprovokovaným útokem na svého západního souseda. Hned několik klíčových událostí se stalo už v roce 2014. Redakce CNN Prima NEWS přináší přehledný popis dlouholeté války na Donbase i prvních okamžiků ruské invaze.
Ve hře je využití ruských peněz
Americká CNN se proto s odvoláním na experty a západní představitele domnívá, že Evropa by zvládla podporovat Ukrajinu i bez pomoci USA. Co je možné a co se ve skutečnosti stane, to je ale věc druhá.
„Evropa si může dovolit financovat Ukrajinu bez USA. Ale chce to vůbec? Žádné seriózní západní hlasy nechtějí Kyjev opustit, ale je nesporné, že s rostoucími účty se dostavuje únava,“ uvádí analýza CNN.
A účty jsou to, o co jde. Evropa bude totiž s největší pravděpodobností hledat nové způsoby financování ukrajinské podpory. „Evropská unie je velmi dobrá v získávání finančních prostředků a existují nástroje, které dosud nepoužila,“ řekl CNN jeden z představitelů NATO.
Nejmenovaní západní představitelé se domnívají, že Brusel začne pracovat na odblokování zmrazených ruských aktiv v zahraničí. I když takové prostředky nelze legálně použít na nákup zbraní, je podle nich možné je použít na úhradu nákladů na odškodnění, čímž by se prý uvolnily peníze na zbraně z rozpočtu EU a rozpočtů jednotlivých států.
Bez USA má problém Ukrajina, ale i my. Putin může ukončit válku klidně zítra, říká Pojar
Evropa se snaží zvýšenou zbrojní produkcí na válku na Ukrajině reagovat – obává se totiž, že by kontinent nechaly Spojené státy na holičkách. Pro CNN Prima NEWS to řekl Tomáš Pojar, premiérův poradce pro národní bezpečnost, podle kterého málokdo čekal, že se bude dva roky válčit na Ukrajině tak intenzivně. Dodal také, že Vladimir Putin může běsnění kdykoli ukončit.
Podle některých odborníků by tím ale Evropa nastavila nebezpečný precedens, který se jí může v budoucnu vymstít.
„Diplomaté, kteří sledují svět mimo Evropu, nad tím kroutí hlavou. Někteří se obávají, že vytvoření precedentu pro použití zmrazených aktiv k získání peněz na zahraniční války by mohlo dát zemím, jako je Čína, zelenou k tomu, aby učinily totéž ve svých vnitřních regionálních bojích. Peking v loňském roce zavedl nový zákon, který usnadňuje podobný postup vůči zahraničním aktivům v rámci Číny,“ uvedla CNN s odvoláním na své anonymní zdroje.
Restart zbrojního průmyslu
Ukrajina navíc nepotřebuje jen peníze, ale také zbraně. Oprášit zbrojní průmysl v Evropě bude zřejmě složitější. Státy se sice snaží navyšovat výrobní kapacity, jde to ale pomalu. Evropská unie nestihne do března Ukrajině dodat slíbený milion kusů dělostřelecké munice.
„Kapacity nejste schopni násobit z roku na rok. Pro řadu bank je navíc obranný sektor něco, s čím nechtějí mít nic společného. Děláme vše pro to, aby se situace změnila,“ sdělil pro CNN Prima NEWS prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiří Hynek.
V NATO se mezitím vede diskuse o tom, jestli by státy místo dvou procent HDP neměly na obranu vyčleňovat tři procenta. K tomuto číslu se blíží pobaltské státy, cíl plní i Polsko nebo USA.
„Pokud má z války vzejít nějaké pozitivum, mělo by jím být to, že se Evropa konečně bude schopna bránit a bude spolupracovat se svým starým spojencem. Naprostá většina západních představitelů se navíc domnívá, že pokud Evropa stráví příští rok tím, že se bude snažit být bojeschopná, bude mnohem snazší udržet na své straně budoucího prezidenta Trumpa,“ uzavřela CNN.
VIDEO: Pojar hodnotí dva roky války na Ukrajině
