Spojené státy svým vetem v Radě bezpečnosti (RB) zablokovaly palestinskou žádost o plné členství v OSN, informovala agentura Reuters. Podle USA by nezávislý palestinský stát měl být ustaven skrze přímá jednání mezi Izraelem a palestinskou samosprávou, nikoliv prostřednictvím OSN. Británie a Švýcarsko se hlasování zdržely a zbývajících 12 členů RB OSN návrh podpořilo. Palestinská samospráva americké veto odsoudila, izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac Washington za jeho postoj ocenil.
Americké veto se vztahuje k návrhu rezoluce, jenž doporučoval 193člennému Valnému shromáždění „přijmout Stát Palestina jako člena Organizace spojených národů“. Palestinská samospráva veto označila za „nespravedlivé, neetické a neoprávněné“.
ČTĚTE TAKÉ: Stojíme na prahu třetí světové války? Experti řekli, jak velká je hrozba ničivého konfliktu
„Návrh na uznání palestinského státu více než šest měsíců po největším masakru Židů od dob holokaustu a po zločinech a zvěrstvech spáchaných teroristy Hamásu je odměnou za terorismus. Chválím Spojené státy za to, že vetovaly tento hanebný návrh,“ napsal šéf izraelské diplomacie na síti X. Podle něj je pobuřující, že RB OSN útok Hamásu dosud neodsoudila a dodal, že Izrael bude pokračovat v boji, dokud nebude teroristická organizace zodpovědná z útok z 7. října minulého roku zničena.
Palestinci mají v OSN od roku 2012 na základě rozhodnutí Valného shromáždění status pozorovatele. K získání plnohodnotného členství je ale zapotřebí souhlas RB OSN a dvou třetin Valného shromáždění. Palestina už v roce 2011 usilovala o plné členství, ale rovněž nezískala podporu v RB OSN.
Kdo vyslal armádu dronů na Izrael? Klima v Íránu se proměňuje, popsal rozložení moci expert
Írán zaútočil na Izrael drony a celý svět s napětím očekává, zda se konflikt ještě více vyostří. Je jasné, že roli v útoku sehrál íránský ajatolláh Alí Chameneí. Otázkou zůstává, jak moc významnou. Řídí se nástupce Perské říše výhradně myšlenkami svého stárnoucího duchovního vůdce, nebo šlo o rozhodnutí jiného mocnáře? Publicista a vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha (MUP) Břetislav Tureček pro CNN Prima NEWS popsal rozdělení moci uvnitř Íránu.
Palestinská žádost o plné členství v OSN přišla šest měsíců od začátku války mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy a v době, kdy Izrael rozšiřuje osady na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Generální tajemník OSN António Guterres RB OSN řekl, že nynější vyostření konfliktu znamená, že je ještě důležitější podpořit snahy o „docílení trvalého míru mezi Izraelem a plně nezávislým, životaschopným a svrchovaným palestinským státem“.
Ambasador: Vznik Palestiny by ohrozil jednání
Izraelský velvyslanec v OSN Gilad Erdan naopak prohlásil, že Palestinci nesplňují kritéria pro to, aby se stali plnoprávnými členy OSN, mezi něž patří stálé obyvatelstvo, vymezené území, vláda a schopnost navázat vztahy s ostatními státy. Tázal se, který palestinský subjekt by Rada bezpečnosti v případě kladného stanoviska podpořila a zda by to byl Hamás. Rovněž uvedl, že přijetí Palestinců do OSN jakožto plnohodnotného člena by ohrozilo jakákoliv budoucí jednání.
Rada bezpečnosti OSN dlouhodobě podporuje myšlenku dvou států žijících vedle sebe v bezpečných a uznaných hranicích.
Palestinci chtějí mít vlastní stát na Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě, tedy na územích, kterých se Izrael zmocnil za války v roce 1967. Z Pásma Gazy se Izrael stáhl v roce 2005 a nyní ho ovládá radikální palestinské hnutí Hamás, proti kterému Izrael v současnosti vede válku. Tu vyvolal teroristický útok Hamásu na Izrael 7. října. Východní Jeruzalém Izrael anektoval a Západní břeh Jordánu okupuje.
Palestinská samospráva v čele s prezidentem Mahmúdem Abbásem má na Západním břehu omezenou samosprávu. Hamás odstavil palestinskou samosprávu od moci v Pásmu Gazy v roce 2007.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kolik Izrael zaplatil za obranu před íránským útokem