Ušetřené minuty rozhodují o záchraně životů i majetku aneb Jak funguje cenný pomocník hasičů

Využití dronu v akci

Takřka deset let jsou drony nepostradatelným pomocníkem českých hasičů, přičemž jejich největší přednost spočívá ve všestrannosti. V horkých letních měsících se stále častěji využívají k monitorování a lokalizaci požárů. Příkladem je rok 2022, kdy Národní park České Švýcarsko postihl rozsáhlý lesní požár. Tehdy drony provedly 267 letů o vzdálenosti více než 1200 kilometrů. Ve chvíli, kdy jsou bezpilotní letouny nasazeny včas, dokážou výrazně zkrátit dobu potřebnou k určení ohniska požáru – často až o desítky minut.

Rychlost a přesnost jsou v krizových situacích zásadní. Drony umožňují velitelům zásahu získat okamžitý přehled o dění v těžko přístupném nebo nebezpečném terénu.

ČTĚTE TAKÉ: V Utahu řádí ohnivé tornádo. V Grand Canyonu lehla popelem ikonická budova

„Nejdůležitější roli hraje špičkové technické vybavení. Moderní drony jsou vybaveny termokamerami, infračervenými senzory a optikou s velkým rozsahem zoomu, což umožňuje sledování situace i na velkou vzdálenost. Dále disponují laserovým zaměřováním pro přesné určení polohy ohnisek nebo rizikových míst,“ líčil Jiří Studnička, koordinátor rozvoje dronů HZS ČR.

Drony neslouží jen pro lokalizaci

Přínos dronů není omezen pouze na prvotní lokalizaci ohniska požáru. Během celého zásahu fungují jako prodloužené oči velitelského štábu: přenášejí obraz v reálném čase, poskytují cenné informace pro komunikaci s veřejností a po uhašení požáru se podílejí na dokumentaci a analýze situace.

Kromě toho drony vytvářejí prostorové 3D modely zásahu, které jsou nezbytné pro detailní zpětnou analýzu a strategické plánování pro případné další zásahy.

„Drony dokážou nejen zkrátit čas potřebný k lokalizaci ohniska, ale také pokrýt rozsáhlé území s neuvěřitelnou přesností, dokonce na úrovni několika centimetrů. Klíčová je ovšem jejich včasná aktivace,“ zdůraznil Studnička.

Zmínil také, že kromě počátečního nasazení se drony čím dál častěji zapojují i do dohlídek po uhašení požáru. „Pomáhají monitorovat stabilitu situace a identifikovat potenciální hrozby, které by mohly opětovně způsobit vznik požáru,“ doplnil koordinátor.

Přichází nový druh rizika

Kromě tradičních požárů na pevninské vegetaci se drony mohou uplatňovat i při monitoringu požárů fotovoltaických elektráren (FVE). Přestože v České republice tvoří požáry těchto zařízení méně než 0,1 procenta všech požárů, jejich počet v posledních letech významně roste. Tento trend souvisí s rychlým nárůstem instalací fotovoltaických systémů a jejich technickou poruchovostí.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Požár na hradeckém sídlišti. V bytě našli mrtvého muže, policie nařídila pitvu

Zatímco v roce 2022 bylo evidováno 29 požárů FVE, v roce 2023 šlo již o 45 případů a v roce 2024 dokonce o 83 požárů. Většina z nich vzniká kvůli technickým závadám nebo chybám při instalaci.

„Naprosto zásadní jsou pravidelné inspekce solárních panelů, které již neprovádějí jen technici, ale i drony s termokamerami. Dokážou lokalizovat přehřívající se části panelů a identifikovat potenciálně riziková místa, která nejsou viditelná pouhým okem. To vše za plného chodu FVE. Náš vyhodnocovací software pracuje na bázi umělé inteligence a díky certifikaci od České fotovoltaické asociace (ČFA) máme ověřeno, že drony během inspekce FVE odhalí 99,6 procenta závad,“ sdělil Ondřej Staněk ze společnosti Dronetech.

Limity dronů? Parametry i přírodní vlivy

Přestože drony představují neocenitelný nástroj v boji s požáry, jejich schopnosti jsou omezené konstrukčními parametry. V současnosti jsou jejich doletové časy omezeny na 28 až 30 minut, což závisí na konkrétním modelu. V případě potřeby pokrýt větší území nebo provádět dlouhodobý zásah nasazují hasiči více strojů, případně různé typy dronů, které se vzájemně doplňují.

„V extrémních podmínkách, kdy hrozí ohrožení života, používáme drony s vyšším stupněm ochrany, například s krytím IP55, které zaručuje odolnost proti prachu a vodě,“ popsal Studnička.

Dalšími faktory, které mohou ovlivnit využitelnost dronů, jsou nepříznivé povětrnostní podmínky. Například limit pro vítr bývá stanoven na 18 m/s, přičemž terénní podmínky, jako je složitý reliéf krajiny, mohou narušit šíření signálu, a tím omezit dosah dronů.

Koordinovaný systém dronů

První drony začali čeští hasiči využívat kolem roku 2016, kdy se díky dotačním programům dostaly například do Českých Budějovic, Liberce, Brna a Ostravy. Dnes je v každém kraji zřízena dronová služba, která se neustále rozšiřuje na jednotlivé stanice.

„Máme unifikované stroje. To znamená, že v případě zásahu mohou drony z různých jednotek vzájemně spolupracovat. Tím se eliminuje problém s kompatibilitou. Momentálně máme vyškoleno zhruba 220 pilotů. Všechny tyto aktivity jsou harmonizovány s leteckou službou Policie ČR, což nám umožňuje synchronizovat cvičení a taktické postupy, čímž vytváříme koherentní systém spolupráce,“ dodal Studnička.

Jak mohou hasiči drony využívat:

  • Drony zachraňují životy i mimo požáry. Někdy hasiči pomocí dronů lokalizovali pohřešované osoby v přírodě nebo při povodních.
  • Drony s hasicím systémem. Existují prototypy dronů, které dokážou nést malé hasicí přístroje nebo vystřelovat hasicí kapsle přímo do ohniska požáru.
  • Drony jako „oko velitele“. Někdy hasiči používají drony s kamerami připojenými přímo na helmy velitelů zásahu, takže velitelé vidí obraz z dronu v reálném čase přímo před očima.
  • Drony v nečekaných situacích. V zahraničí se stalo, že dron pomohl odhalit skryté ohniště, které bylo způsobeno divokými zvířaty hrajícími si s elektrickým kabelem.
  • Drony v extrémních podmínkách. Existují speciální drony, které dokážou létat i v hustém kouři, silném větru nebo nad hořícím terénem, což je pro běžné piloty i stroje velká výzva.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Oblíbené lahůdky ve Slapech zachvátily plameny, záběry ukazují rozsah požáru

Tagy:
požár dron katastrofa pomoc stroj prevence Hasičský záchranný sbor drony ohnisko škody Česko katastrofy, nehody a mimořádné události Jiří Studnička