Šli by do boje i Češi? Útok Ruska na Ukrajinu vyvolá odvetu Západu, slibuje nová dohoda
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Dohoda podle FT: Rychlá reakce Západu do 24 hodin.
Diplomacie selže? Pak přijde koalice ochotných.
Česko by se mohlo zapojit do obrany Ukrajiny.
Zasáhnout mohou i američtí vojáci.
Pokud by Rusko znovu napadlo Ukrajinu a porušilo případné budoucí příměří, Západ zasáhne – a to vojensky. Vyplývá to z předjednané dohody mezi Kyjevem, Washingtonem a lídry Evropy, o které píše list Financial Times (FT). Odvetný úder Západu by v případě ruského útoku měl přijít do 24 hodin, následovat by měly další fáze intervence. To vše by se mělo týkat takzvané koalice ochotných, kam náleží i Česká republika.
Podle zdrojů FT se zástupci Ukrajiny, Evropy a Spojených států amerických dohodli na obranné dohodě pro případ, že Rusko poruší budoucí příměří. Pokud by Moskva přistoupila k jeho „jakémukoliv“ narušení, prakticky by tím spustila odvetnou reakci Západu. Ta by přitom měla nastat do 24 hodin.
ČTĚTE TAKÉ: Masivní nálet na Ukrajinu: Kreml vyslal stovky strojů. Podle Kyjeva čekali Rusové na mráz
Nejdřív by měla přijít ke slovu diplomacie a Západ by vydal varování. Stejně tak by podle dohody měli Ukrajinci nárok vrátit útočícím Rusům úder, a to podobnou silou.
Čtěte také
Pokud by však ruský nápor pokračoval, nastala by druhá fáze západní intervence. Podle ruskojazyčného portálu Meduza, který zprávu od FT přebírá, by to znamenalo „použití síly koalice ochotných“. Do té patří řada států Evropské unie bez Slovenska s Maďarskem, na druhou stranu ji však doplňují nečlenské státy jako Velká Británie, Turecko, Austrálie, Japonsko, Kanada, Norsko nebo Island.
Do napadených míst – případně přímo do bojů s Rusy – by tak mohli vyrazit i čeští vojáci. Česká republika je totiž na rozdíl od Slovenska členem koalice ochotných.
Na druhou stranu, staronový premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno vyloučil, že by příslušníci Armády ČR měli vyrazit do válkou zmítané země. „My určitě nikdy nepošleme naše vojáky na Ukrajinu,“ zdůraznil Babiš po lednové cestě do Paříže s tím, že „potřebujeme naše vojáky doma“.
Američané jako poslední možnost
Plán podle všeho počítá s možností, že ani síly koalice ochotných nezvládnou Rusy na Ukrajině zatlačit zpět. Pokud by Moskva stále pokračovala ve svém tažení, a ještě více zintenzivnila svoji ofenzivu, přišel by čas koordinované vojenské odezvy do 72 hodin. V této vlně už by proti Rusům měli vyrazit i Američané.
FT dodává, že už jen sledování možného narušení bezpečnosti Ukrajiny bude těžký úkol. Aktuální frontové linie mezi oběma znepřátelenými státy se totiž táhnou v délce až 1 400 kilometrů.
USA se nicméně podle deníku nabídly, že na monitoring hranic mohou poskytnout své vlastní sledovací zařízení.
Západní vojáci na Ukrajině?
Vojáci ze západních zemí na Ukrajině byli tématem už lednové schůzky v Paříži. Její hostitel, francouzský prezident Emmanuel Macron, podepsal se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a britským ministerským předsedou Keirem Starmerem vlastní dohodu.
Jejich deklarace o bezpečnostních zárukách, o které informoval francouzský list Le Monde, nastiňuje plán, jak na Ukrajině hned po skončení války nasadit „vícenárodnostní síly“. Vyslaní vojáci by měli roli mírotvůrců a strážců ukrajinských hranic.
Rusko na druhou stranu už delší dobu hlásí, že západní vojáci na Ukrajině budou pro jeho vojáky „legitimní cíle“. Kremlem ovládaná tisková agentura TASS dodává, že za zahraniční intervenci bude považovat i to, když západní spojenci na Ukrajině budou mít své vlastní depa, sklady a jiná zařízení.
PODÍVEJTE SE: Nečekané jméno v Epsteinových složkách. Je v nich česká Miss World Krystyna Pyszková